Zimní tábor

Letošní ročník Zimního tábora začal hned po pololetní prázdninách v termínu 1. - 7. 2. na základně v Pstruží. Rodičům jsme zamávali v pondělí a vrátili děti až v neděli.

Po příjezdu na táborovou základnu Pstruží měly děti možnost se ubytovat a zabydlet se v pokojích. Potom nastala chvíle na seznamování dětí a rozdělení je do čtyř skupin, které pracovaly bez svých vedoucích.

Počasí bylo jak na houpačce. Chvílemi bylo jak na jaře, ale ve čtvrtek nám napadl sníh, tak jsme postavili sněhuláka a různé stavby ze sněhu. Hráli jsme různé hry a pořádali výpravu za sněhem do Ski Areálu Opálená, kde bylo trochu umělého sněhu a kde si děti zajezdily alespoň po zadku, byla to příjemná procházka. V pátek se už děti mohly těšit na bowling a v sobotu na závěrečnou diskotéku.

Závěrem snad jen říct, že jsme si všichni tábor moc hezky užili a těšme se zase na příští rok, snad bude víc sněhu než letos.

B. Klimecká

za Pionýr Kopřivnice



Hrozby a naděje 5/7

Rodina, její uznání a podpora

Proč by měla být rodina preferována? Je to ještě moderní? A co manželství? Relativizace všehomíra ve společnosti působí spíš proti zavedeným institucím. Podívejme se tedy na roli a důležitost funkce rodiny i v tomto 21. století pro udržení harmonie a řádu v lidském společenství.

Rodiny jsou historicky základními buňkami každé zdravé společnosti. Pouze v rodině se může vytvořit společenství různých generací, v němž paměť minulosti žije v přítomnosti a zůstává otevřená budoucnosti.

Proto také v přijaté Všeobecné deklaraci lidských práv z roku 1948 bylo zakotveno: „Rodina je přirozenou základní jednotkou společnosti a má nárok na ochranu ze strany společnosti a státu.“ (Článek 16.3) Podobně si jednotlivé státy zakotvily ochranu rodin do svých ústavních zákonů.

Rodina je výsadním prostředím, kde se každá osoba učí lásku dávat a přijímat. Je nezastupitelná pro osobní vyrovnanost a výchovu dětí.

Budoucnost lidstva závisí na rodinách. Člověk, rodina – jsou neuralgickým středem společnosti. Tyto zásady jsou vepsány do samé lidské přirozenosti, a proto jsou celému lidstvu společné.

Prozíravá prorodinná politika vlád a států vnímá rodinu jako základní stavební kámen zdravé společnosti. Prohlubuje uvědomění důležitosti rodiny ve společnosti pro přirozenou reprodukci a zachování populace. Státní prorodinná politika také vnímá ochranu lidského života ve všech jeho fázích, od početí po přirozenou smrt. Rodina založená na manželství představuje světové dědictví, základní společenské zřízení.

Z právního pohledu je manželství muže a ženy institucí přirozeného práva, proto také vlády je mají chránit. Instituce manželství tím náleží do kontextu spravedlnosti a mezilidských vztahů.

Nebezpečím pro instituci rodiny je světově se šířící genderové hnutí, které prosazuje zrovnoprávnění klasické rodiny s jinými formami soužití.

Na světové konferenci OSN o ženách v Pekingu v roce 1995 bylo feministickým hnutím prosazováno zrovnoprávnění heterosexuality s dalšími formami svazků, a v této oblasti úplné rovné postavení mužů a žen. Má i nastolit absolutní rovnost a zakázat jakékoli rozlišování mezi muži a ženami a různými jinými formami sexuality.

Pojem genderové identity rozmělňuje úlohu otce a matky v rodině a nahrazuje jej pojmy rodič 1 a rodič 2.

Svůj závěr na této konferenci zformulovala i „rodinná koalice“ do opozičního postoje, kde se uvádí: „Pekingská akční platforma je přímým útokem na hodnoty, kulturu, tradice a náboženské přesvědčení velké většiny světové populace. Postrádá úctu k důstojnosti člověka, snaží se zničit rodinu, ignoruje manželství, devalvuje mateřství.“

Při vnímání jinakosti jedinců a jejich sexuální orientace zaručuje většina zemí dostatečně jejich práva ve společnosti, ale není možné další lidské svazky legislativně svázat, s poskytováním mimořádné ochrany státu, a povýšit je na úroveň klasického manželství s výchovou dětí. Nespravedlnost ve vztazích obou pohlaví, která v některých zemích stále ještě existuje, nemůže být napravena odstraněním odlišných vlastností muže a ženy. Pouze heterosexualita je podmínkou existence lidského rodu, z ní vychází manželství i rodina.

Navzdory veškerému odporu se už dvacet let genderová politika úspěšně prosazuje po celém světě, jak na úrovni OSN, Evropského parlamentu i na národních úrovních jednotlivých zemí.

Proto je třeba velké obezřetnosti k postupnému rozmělňování historických kulturních tradic a devalvaci lidské přirozenosti.

Je nadějí, že i tyto rádoby trendy se dají postupně měnit trpělivou a vážnou veřejnou diskuzí, což bude další velkou úlohou odborné veřejnosti a zákonodárců, jakož i potřebnou širokou diskuzí ve společnosti.

Ing. Jaroslav Šula



Poděkování základní škole sv. Zdislavy

Třpytivé sněhové vločky, místnosti vyzdobené tajemnou ledovou září, slavnostní a radostná nálada dětí i rodičů, která převažuje nad troškou napětí… To jsme v pohádce „Ledové království?“ Kdepak. Je to zápis žáků do 1. třídy ve škole svaté Zdislavy. V tento den jsme měli možnost prožít s naším synem Matějem jeden z jeho prvních krůčků k samostatnosti. Hned u vstupu nás uvítal pan ředitel a učitelé prvního stupně. Po krátkém formálním úvodu si Matěj vyzkoušel, jak je na školu připravený. Ve třídě na něj čekaly úkoly, které měly prověřit školní zralost. Celým zápisem ho provázela paní učitelka s princeznou Annou, která ho pak zavedla za sobem Swanem, kde převáželi na saních ledové kostky. U sněhuláka Olafa skládal puzzle a vyvrcholením celého zápisu bylo setkání s Elzou, která na své předškoláky čekala v nádherně nazdobeném ledovém království. Na chvíli se nám zdálo, že do pohádky patříme.

Děkujeme učitelům, vychovatelům i žákům školy svaté Zdislavy za skvěle připravený program, za pohodovou a rodinnou atmosféru a hlavně za profesionální přístup, se kterým se dětem věnuji. Byl to zážitek pro celou naši rodinu a těšíme se na září, kdy náš syn poprvé usedne do školní lavice.

Veronika Žárská



Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.