Děkuji za krásný zážitek se seniory

Více než dva roky dojíždím za jednou babičkou do Domova pro seniory v Příboře. Na říjnové páteční odpoledne jsem si naplánovala návštěvu a popovídání o dovolené v Chorvatsku a výletě na Jurkovičovu rozhlednu v Rožnově pod Radhoštěm. Všem seniorům, za kterými docházím v rámci své práce osobní asistentky i ve volném čase, se snažím předávat hlavně veselé zážitky ze svých cest a poznávání nádherné přírody nejenom v blízkém okolí Štramberka. Od své návštěvy v Příboře jsem očekávala, že také na ní budu obohacena o různorodé zážitky ze života převážně dalších seniorů. Léta pečuji o lidi vyššího věku a vím, že ne každé vyprávění této, na životní zkušenosti bohaté generace má šťastný konec…

Pátek 9.10.2015 byl pro mě nečekaně spojen s hlubokým kulturním zážitkem. V jídelně zmiňovaného domova se na svých ortopedických vozících sjelo a také sešlo asi dvacet klientů, někteří jejich rodinní příslušníci a personál zařízení. Tento den by Dnem sociálních služeb – Dnem otevřených dveří. Otevřít je mohl kdokoli z veřejnosti – ať už by to byly děti, lidé středního věku nebo další senioři, kteří příborský domov ještě neznají. Ti všichni měli možnost rozšířit si své obzory a hlavně prohlédnout si prostory zařízení, vystavené fotografie Beskyd a poslechnout si dva úžasné hudebníky.

Mladý fotograf Jan Smekal nám nejdříve představil své snímky Lysé hory a dalších míst zasněné beskydské krajiny, do kterých se podle svých slov nyní tak často nedostává. Vysvětlil nám, že je pracovně velmi zaneprázdněn jako redaktor týdeníku 5+2, a tak při výběru fotografií sáhl do svého bohatého archivu. Opravdu, je na co se podívat nejenom v jídelně, ale i na stěnách podél schodiště zařízení!

Druhá část programu vernisáže byla velice zvučná a svižná, až to některé klienty domova překvapilo. Ptali se Milana Cyruse a Ladislava Kokeše hrající na kytaru a housle, zdali používají nějaký zesilovač. Ani jejich zpěv se nedalo přeslechnout! Mladí virtuosové se širokými úsměvy na rtech odpověděli, že ne. Přitom by své znělé hlasy směle mohli využít v milánské La Scale, bylo by je slyšet i na nejvyšším balkónku! Osobně jsem nejvíce obdivovala techniku a hbité prsty houslisty, který se s každým tónem doslova „laskal“. Oba přítomní muzikanti hráli s obrovským nadšením a srdcem na dlani pro lidi převážně vysokého věku s tělesným postižením a mnoha zdravotními problémy… Proto všem zúčastěným na vernisáži v Příboře děkuji za krásný kulturní zážitek!

Zuzana Bárová



Poděkování

Chtěli bychom poděkovat pečovatelkám Střediska sociálních služeb města Kopřivnice, které svou laskavostí, vstřícností a profesionálním přístupem zpříjemnily poslední měsíce života naší maminky paní Věry Rulíškové. Jejich péče znamenala pro nás velkou pomoc a jistotu, že je o ni dobře postaráno.

Zuzana Kebertová a Hynek Rulíšek



Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.