Kopřivnická pouť 2015

Taky jste si úderem nedělní dvaadvacáté hodiny oddechli? Otevřeli všechna okna a ulehli konečně do TICHA?

Vždy jsem si myslela, že technoparty jsou zakazovány mimo jiné i proto, že dlouhotrvající nadměrný hluk škodí lidskému zdraví. A vida, zřejmě tomu tak není!

Patrně nějaký nejnovější výzkum prokázal, že vícedenní systematické bušení basů z mohutných reproduktorů má na obyvatelstvo blahodárný vliv. Jinak si totiž neumím vysvětlit počínání organizátorů letošní kopřivnické pouti.

Kdo z lidu mohl, odjel na chatu či chalupu. Ale kam jsme měli prchnout my ostatní, nevlastníci rekreačních objektů a nemovitostí? Kde se měli před obtěžujícím dusotem ukrýt staří nebo nepohybliví lidé, odkázáni na pomoc druhých?

Místo klidného víkendu, sloužícího k odpočinku a nabrání sil do dalších pracovních dnů, jsme byli nuceni ve dne v noci naslouchat tupému dunění, ječení a výkřikům.

Nechce se mi věřit, že jsou organizátoři pouti tak naivní, aby se domnívali, že tento druh zábavy přijmou s nadšením všichni obyvatelé města.

Pro koho tedy byl určen všechen ten povyk? Pro pár stovek, snad tisícovku nezletilých a krátce zletilých?

Pak mne ovšem chtě-nechtě napadá nehezké slovo: Diskriminace. A je zcela nepodstatné, zda pozitivní či negativní.

Jana Hyklová



Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.