Podšostýnské rozjímání 2

(Dokončení z minulého čísla)

Nedá mi však nezmínit se o současné a zdařilé úpravě místa nepochybně k lepšímu. Věřím, že ostatní, stejně rádi jako já procházejí novým „bulvárem“. Volím záměrně tento výraz, o němž slovník praví, že se jedná o „širokou třídu a živou třídu vůbec“. Nově upravený park zbavený betonového plotu, jakoby se zhluboka nadechl. Zdá se mi, že je stále plný lidí, někteří jen projdou za svými povinnostmi, jiní ale chodí zelené plíce města obdivovat stejně jako já. Chodím tam často vítat se se stromy - starými přáteli, kteří si tak dobře „notují“ s půvabnou architekturou staveb pod nimi. Už zdálky mne zdraví krásný starý platan s charakteristicky zbarveným kmenem. Škoda, že už jen pamětníci ve svých vzpomínkách vidí, jak se pod jejich korunami prochází štíhlý muž s nezbytným fotoaparátem okolo krku - pan Karel Miarka, ve své době známý snad většině obyvatel Kopřivnice.

Jen tolik a v krátkosti o městě, které opět zkrásnělo a snad i proto by ve svém znaku mohlo docela dobře mít i šostýnskou Venuši.

V. Horáková

Halloween ve školní družině

V pátek 1. 11. 2013 v 17.30 jsme si převzali děti od rodičů a začal námi dlouho připravovaný program s přenocováním ve ŠD. Nejprve jsme ve dvojicích zdolali stezku odvahy, kde jsme si na jednotlivých stanovištích potmě procvičili smysly - chuť, hmat a sluch. Stezku jsme naplánovali v prostorách školního hřiště, kde jsme za dohledu městské policie zajistili bezpečnost 70 dětí. Asi po hodině jsme se vrátili do školy. Následovala večeře a pak začal další program v pěti dílničkách, který byl zaměřený na část výtvarnou, pracovní, vaření, soutěže a hry. Pracovní skupinky se postupně střídaly a děti tvořily do 21.30 hod. Mezitím jsme si užili promenády ve strašidelných halloweenských kostýmech. Do pelíšku - spacáku jsme se uložili po 22.00 hod. V jednotlivých odděleních ŠD jsme zhodnotili celý podvečer, přečetli strašidelnou pohádku a navzájem si popřáli dobrou noc. Ráno po snídani následovalo celkové vyhodnocení, předávání medailí, cen, sladkostí a hurá k rodičům! Naší odměnou byly rozesmáté tváře dětí s otázkou „Kdy bude příště nocování v družině?“

Ráda bych poděkovala svým pěti kolegyním, které se podílely na organizaci celého programu. Ukázaly jsme dětem, jak mohou trávit večer bez televize a počítačů. Děti nás potěšily svým zájmem a příkladnou kázní. Děkuji také pracovnicím školní jídelny, které nám pomohly zajistit pitný režim. Libuše Svobodová,

vedoucí vychovatelka ŠD

ZŠ a MŠ 17. listopadu, Kopřivnice

Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce