To tu ještě nebylo - 2
(Dokončení z minulého čísla)
A pokud byl snad někdo otrávený, tak jedině kyslíkem.
Když jsme navečer přijížděli do Kopřivnice, tak jsme přes to všechno, čeho jsme si užili, nakonec konstatovali, že i ta „naše“ Lašská brána a Beskydy jsou také někdy téměř bez chyby. Na náměstí před sochou T.G.M. zrovna odpočívalo několik mírně se nudících teenagerů, pro které bylo to naše hemžení alespoň jakýmsi povyražením.
Naše poděkování patří především již zmíněným pracovnicím MÚ. Odbor SVZ organizuje pro nás seniory řadu nejen pohybových aktivit. A stále přichází s novými nápady a jejich následnou realizací. Postupně se zvyšuje i naše účast na těchto akcích. To svědčí o kvalitní práci tohoto odboru. A i když se práce daří, vítané jsou i od nás určitě další náměty, připomínky nebo i aktivní zapojení do konkrétní činnosti v sociální oblasti. Ne všichni senioři kolem nás mají totiž to štěstí být natolik fit, aby mohli jít na vycházku nebo se projet na kole. To všechno se vám rozhodli sdělit senioři z „Pěší turistiky“, kteří tentokrát využili všechny nabízené možnosti.
Pozn.: pěší turistika při ASK je v podstatě volné sdružení především seniorů z Kopřivnice a přilehlého okolí, které již desítky let organizuje celoročně každou středu a sobotu vycházky nejen do nedalekého okolí. Co kdyby tak vznikla např. seniorská cykloturistika?. Určitě by našla podporu nejen u příslušného odboru MÚ, ale i vedení města.
Antonín Vurst
Sraz spolužáků aneb Někdo píše sci-fi, jiný spravuje zuby
Pan Jiří Novák, náš spolužák a lídr třídy, rozesílal letos v březnu, jak je u něj dobrým zvykem, originální pozvánku na další setkání spolužáků po pěti letech. Komiksový superman zde hrdě prohlašuje, že nikdo a nic ho nezastaví, aby se dostal na sraz. Týž Jirka si opět dal práci a vydal Informatorium školy základní 9.A/1958. Bulletin, jenž obsahuje fotovzpomínky na předchozí sraz a jiné. Také vzpomínku na naše dva bohužel již zesnulé kamarády Jiřího Marka a Lojzu Janka.
Místo srazu bylo tradiční – Katolický dům, dnem D sobota 15. června 2013, hodina H tři odpoledne. Při vstupu jsem velmi mile překvapen. Jirka Novák mě přestavuje spolužákovi, který nás neviděl celé čtyři dekády let od vychození měšťanky. Vystudoval medicínu, stal se erudovaným stomatologem. Žije v Praze a pracuje v Praze. Na MUDr. Milana Lichnovského jsou jen slova chvály a uznání. Pokud si v době dovolených uděláte třeba týdenní výlet do Prahy a nedej bože vás zničehonic zabolí zub, ať víte, na koho se nejlépe obrátit.
„To je ten spisovatel,“ promluvila ke mně paní učitelka Veřmiřovská při podání ruky. Nás, co rádi píšeme, je víc. Milan Kubalec je účastníkem literárních šuplíků, Lukáš Křesina, geolog a kurátor muzea v Třebíči, se pustil do vědeckofantastické prózy. Jeho povídka Černé sněženky se dostala do výběrového sborníku Kočas z prestižní Ceny Karla Čapka. Povídky, jenže o trampingu, píše i bratr Martin Křesina. Jedna je otištěna ve zmíněném Informatoriu. Bylo to pěkné a příjemné, děkuji hlavnímu iniciátoru našich srazů panu Novákovi a všem, kteří přišli.
Stanislav Hlas
Radní našli – nenašli
Čtenářům KN bylo 6. 6. 2013 sděleno – radní našli rozpočtovou změnou 23 tis. Kč na posečení spodní části sjezdovky, což je chvályhodné.
Méně chvályhodné je to, že deset let bez výsledku řeší pracovníci MÚ písemný požadavek na odstranění nefunkčního ocelového potrubí 220 mm, které vede z kotelny internátu Pod lesem směrem ke koupališti. Potrubí mělo před cca 45 lety sloužit k přihřívání vody v koupališti. Šlo o pochybné projektové řešení, ke kterému se dnes samozřejmě nikdo nehlásí. V roce 2003 mi bylo starostou MÚ písemně sděleno: Tato záležitost musí být řešena přímo s majitelem budovy a odborem majetkové správy a rozvoje města.
Deset let pracovníci MÚ hledají vlastníka – majitele potrubí, který by jej odstranil na vlastní náklady. Majitel koupaliště musí vědět, komu instalované potrubí a podpěrné konstrukce patří. Domnívám se, že i v tomto případě hledání finančních zdrojů, přístupu pro pořádek zůstane na radních. V kterých letech se tak stane, zůstává otázkou. Za tento přístup řešení si pracovníci MÚ v žádném případě horší jedničku nezaslouží.
L. Pargač
O kom se nemluví, jako by nežil
"O kom se nemluví, jako by nežil", řekli si čtyři zastupitelé a podepsali se pod společný článek v KN č. 24, s protestem proti údajné cenzuře. Zatímco p. Telařík je pravidelným šiřitelem svých "zvláštních" názorů na stránkách tohoto periodika, o ostatních třech se to říci nedá. Mgr. Novák zde publikoval naposledy 18. 10. 2012, Mgr. Krompolc dokonce 16. 2. 2012 a od RSDr. Kuboše jsem žádný článek v zastupitelském sloupku nenašel. Jak tedy tito tři přišli na to, že jsou příspěvky zastupitelů cenzurovány? Asi dali na lehce paranoidní smyšlenky pana Telaříka?
Též jejich starost o ochranu práva p. Krutílka psát o upalování kacířů a čarodějnic, křižáckých výpravách a pedofilních farářích je "příkladná". Parafrází slov autora (KN 9/13), jen dělnická třída vytváří přidanou hodnotu. Inteligenty, jako je učitel dějepisu p. Sedoník, vůbec nepotřebuje! Nepotřebuje lidi se samostatným úsudkem! Dělnická pěst jim ten správný názor vštípí do hlavy sama! Jak dále p. Krutílek píše, okna a dveře kostela přece nemohou patřit mezi umělecké předměty. O tom, co je a co není umění, rozhodne také dělnická třída! Pokud se to někomu nelíbí, je třeba to oznámit patřičným orgánům a dotyčný musí být vyhozen z práce, v tomto případě z Gymnázia Nový Jičín! Komunistickému zastupiteli je toto téma jistě blízké a i socialista si rád zavzpomíná a kolegu podpoří. Bezpartijní Mgr. Novák, ve volbách 2010 nejdříve člen kandidátky ODS, později přeběhnuvší k TOP09, aby si v poměrovém volebním systému zajistil místo v zastupitelstvu, se s nimi sveze. Každá fotka v KN před volbami se hodí. Pokud by se v nich předseda TOP09 rozhodl kandidovat sám, je tu možnost se známou tváří včas odejít třeba k SPOZ.
Nemám rád vládu jedné strany v té formě, která tu přes 40 let byla, nemám rád tmářství, jakoukoliv formu slepé víry, nemám rád ani přeběhlíky a prodejné koaliční partnery. Věřím v demokracii, k níž patří nejen svoboda vyjadřování, ale i politická kultura, která je mj. formována historickými zkušenostmi dané společnosti. Ta naše měla zkušenost s církví i s komunismem. Poučme se a chovejme se podle toho.
Ing. Jiří Gavlas
Reakce čtenáře na protestní prohlášení
Se zájmem jsem pročetl protestní prohlášení zastupitelů Krompolce, Kuboše, Telaříka a Nováka proti cenzuře. A souhlasím s nimi v tom, že svoboda slova je základním kamenem demokracie. Avšak ani svoboda slova není bezbřehá – končí tam, kde začíná svoboda druhého. Opakované a takřka nekonečné články pana Josefa Krutílka, Ivana Telaříka a Jaroslava Dvořáka, které často postrádaly jakoukoli věcnost a byly pouhou směsicí agrese, demagogie a třídní nenávisti, do seriózního tisku, jakým jsou Kopřivnické noviny, dle mého názoru opravdu nepatřily.
Zásah vydavatele, který byl přímou reakcí na zneužití svobody slova, mne mrzí, avšak zdráhal bych se jej nazvat cenzurou ve smyslu čl. 17 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Cenzura je, když si začnete za vlastní peníze vydávat vlastní noviny a veřejný orgán Vám z pozice moci do těchto novin začne zasahovat. Cenzura je, když napíšete své tetičce soukromě dopis a veřejný orgán v tomto dopise některé pasáže začerní, nebo dokonce zabrání doručení tohoto dopisu. Toto však redakce Kopřivnických novin, rada města ani nikdo další dle mých poznatků nečinil.
Pokud se někdo zásahem cenzury v Kopřivnických novinách cítí být dotčen, ať si vydává za své peníze noviny vlastní. Věřím, že zejména věční stěžovatelé Ivan Telařík, Josef Krutílek a Jaroslav Dvořák tuto příležitost rádi uchopí a v plné míře zde využijí svá spisovatelská nadání. Podle toho, jak se budou jejich noviny prodávat, si tito pánové následně ověří, kolik Kopřivničanů vlastně chce jejich články číst.
Závěrem bych chtěl Kopřivnickým novinám popřát nejen to, aby si uchovaly svobodu a názorovou pluralitu, ale aby měly také odvahu postavit se proti snaze udělat z nich bulvární tisk.
Mgr. Aleš Nytra, předseda místní organizace TOP09 Kopřivnice
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce
