Dopis čtenáře

(Dokončení z minulého čísla)

Většina našich občanů, kteří se dívali na přímý přenos, jsou znechuceni nestoudným a nehorázným jednáním starosty, tím, jak se zachoval ke mně, panu Bonkovi, hlavně ale k opozičnímu zastupiteli Telaříkovi, kdy ho zastrašoval a vyhrožoval mu vyvedením městskou policií. Jalůvka se chová jako nadčlověk, jako by byl první po Bohu. Chceme mu proto doporučit, aby se snesl z těch pomyslných výšin na zem a spolu s celou tou naší slavnou radniční koalicí si uvědomili, že jsou voleným orgánem, placeným z našich peněz a podle toho by se také měli chovat.

Občané v celé naší zemi dali jasně při posledních volbách do zastupitelstev krajů a Senátu najevo, že mají dost té naší zatracené pravice, kdy pod vedením ODS dělají všechno pro to, aby bohatí byli ještě bohatší a chudí ještě chudší. Zvyšují si platy, vypisují si statisícové odměny a je jim jedno, že většina národa žije z ruky do huby. Od zdroje blízkého Jalůvkovi jsem se dozvěděl, co je důvodem jeho chování poslední dobou. Důvody jsou dva. První, že mu nevyšel jeho záměr stát se hejtmanem MSK, a druhý, že ani na posledním sjezdu ODS se s ním skoro nikdo nebavil. Kope vztekle a zběsile kolem sebe a tak si to vynahrazuje alespoň v komunální politice. Většina občanů našeho města proto přijala s potěšením zprávu, že Jalůvka je v zastupitelstvu MSK v opozici, kdežto Šula se tam nedostal vůbec. Na radnici a všude tam, kde je starosta obklopen stoupenci z koalice, je velice silný. Přijít mezi rozhněvané seniory a podívat se jim přímo do očí se zřejmě bojí. Chtěli jsme naše problémy řešit na půdě našeho domu. Je s podivem, že ředitelka SSSmK stále ještě sedí na své židli, a to jen díky tomu, že nad ní drží ochrannou ruku radní, zejména pak Šula, který je s ní v příbuzenském vztahu. Vzhledem k tomu, že nezájem ze strany radnice je zřejmý, pokusíme se následujícími články zviditelnit našim občanům, co všechno jsou schopni si naši radní v čele se starostou dovolit. Byl jsem již upozorněn, že pokud budu trvat na otištění svých kritických článků, tak se mně může stát, že na příkaz shora mně prostě některé články otištěny nebudou. Dovoluji si proto upozornit, že naštěstí jsou ještě v našem regionu redakce novin, s kterými jsem jednal a jsou ochotné kdykoliv a v plném rozsahu naše články vytisknout.

Jaroslav Dvořák



Reakce na dopis ředitele ZŠ sv. Zdislavy

Vážený řediteli ZŠ svaté Zdislavy, než napíšete příspěvek jaký jste napsal do Kopřivnických novin č. 3/2013, tak si nejprve uvědomte, že nepřednášíte žákům vámi řízené školy nebo věřícím, kteří jsou bez vlastního úsudku povinni věřit tomu, co jim jejich autorita sdělí. Váš příspěvek je holá demagogie, která je s katolickou církví bytostně spjata. Výčtem úspěchů Vámi řízené školy odvádíte pozornost od jádra věci, což je parazitování soukromého subjektu na státních financích. Uvádíte, že na rozdíl od škol zřizovaných městem hradíte provoz školy ze státních dotací. Jaký je rozdíl mezi penězi města a penězi státními? Obojí jsou peníze odejmuté každému z nás! Vaše škola je podnikatelský subjekt jako každý jiný. Rozhodli jste se v tržním prostředí podnikat v oblasti školství, prosím, nechť je vám to umožněno. Neměli byste se však spoléhat na dotace od města. Vzpomínáte, že vaše škola existuje již 20 let. Pokládám tuto otázku: Kolik vám přispěl každý daňový subjekt na vaši podnikatelskou činnost? Po celou dobu vaší podnikatelské činnosti většina občanů mlčela, avšak po prosazení tzv. církevních restitucí již nelze mlčet. Proč by daňový poplatník měl sponzorovat nejbohatší subjekt v ČR! Každé město by se mělo snažit nejdříve naplnit své vlastní základní školy, mělo by udělat maximum proto, aby jeho školy byly kvalitně vybaveny, učitelský sbor byl kvalifikovaný a motivovaný, aby v základních školách města byly co nejvíce podporovány nové výukové metody, používány technologické vymoženosti, aktivně podporovány volnočasové aktivity, aby bylo investováno do oprav či úprav školních budov. Soukromé školy nechť si hledají soukromé sponzory! Nemyslete si, že bez vaší školy by se město Kopřivnice neobešlo. Školních kapacit je v Kopřivnici dost. Do příštích komunálních voleb zbývají necelé 2 roky. Proto Vám doporučuji, abyste se připravili na alternativu, že budete platit tržní nájemné nebo i na ukončení vašeho podnikání.

Josef Krutílek



Fungování domu s pečovatelskou službou

V našem městě existují dva domy, kterým se dříve říkalo domy s pečovatelskou službou. V těchto domech žijí občané města na základě dekretu jako v každém jiném nájemním domě. Soužití lidí závisí vždy na toleranci a slušnosti mezi sebou navzájem. Ani dům na ulici Česká není jiný. Středisko sociálních služeb má zde své sídlo. Jsou to kanceláře a zázemí pro poskytování sociálních služeb. Občanům v tomto domě jako i občanům ve městě poskytujeme pečovatelskou službu v jejich domácnostech a odlehčovací službu ve vyhrazených prostorách domu. Co se týká správy domu, plníme funkci mezičlánku mezi nájemníkem a majitelem budovy městem. O údržbu, revize a drobné opravy se staráme my. Rozsáhlejší akce, např. výměnu oken v bytech zajišťuje město. Výhodou pro nájemníky je to, že nemusí s běžnými záležitostmi docházet až na úřad jako ostatní občané města.

Snažíme se vždy jak klientům pečovatelské služby, ale i obyvatelům domu, kteří žádnou službu nepotřebují, vyhovět a pomoct. Ať už při poskytování sociálních služeb, které mají svá pravidla daná zákonem o sociálních službách, nebo při správě bytů. I tato správa má svá pravidla mezi pronajímatelem a nájemcem daná vyhláškou. No, a v životě už to tak chodí, že ne vždy se přání na jedné straně a možnosti na straně druhé setkají. Problémy nebo připomínky týkající se domu projednáváme při běžném úředním styku v kterýkoli pracovní den v kanceláři v přízemí domu nebo na domovních schůzích, kterých se většinou účastní i pracovníci města, a to z odboru majetku města, místostarostové nebo starosta. Obyvatelé mají možnost o problémech diskutovat. A podle mých několikaletých zkušeností tak činí. Pokud jsou požadavky reálné, vždy je naší snahou vyhovět. Nemohu ovšem vyhovět např. požadavku vystěhovat nebo přestěhovat kteréhokoli jiného obyvatele domu bez jeho souhlasu. Pracujeme s lidmi a ve své práci jsme zvyklí na problémy. Jsem přesvědčena, že případné opodstatněné problémy lze řešit klidně, věcně a hlavně slušně, bez výhrůžek a nadávek.

Eva Mündleinová, ředitelka Střediska sociálních služeb města Kopřivnice, p. o.



Reakce na dopis čtenáře

Opravdu netuším, proč i já jsem se stal terčem nesmyslných útoků pana Jaroslava Dvořáka. Jediným plusem zveřejněného dopisu je, že potvrzuje otevřenost Kopřivnických novin, díky které otisknou vše, co je do redakce doručeno, i kdyby to měl být naprostý blábol.

Obávám se, že největším problémem pisatele je on sám. A v takovém případě se těžko hledá pomoc, o což se pokouší desítky zaměstnanců a představitelů města, včetně městské rady, již delší dobu.

I panu Dvořákovi sděluji, že na jednání zastupitelstva je mou povinností dbát na dodržování jednacího řádu, a jestliže ho někdo ze zúčastněných porušuje a jeho jednání překračuje hranice slušného chování, je mou povinností zasáhnout.

Josef Jalůvka



Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce