Dopis čtenáře
Chtěl bych se vyjádřit ke 14. zasedání Zastupitelstva města Kopřivnice ze dne 13. 12. 2012. Na tomto zasedání jsem vystoupil s připomínkou k bodu Rozpočet města na rok 2013. Hovořil jsem o nedůstojných podmínkách, v jakých jsou nuceni žít senioři v našem domě, neboť město za celých 17 let do vybavenosti bytů neinvestovalo ani korunu, zatímco vedení našeho města proinvestovalo na vyšperkování radnice a pro svoje pohodlí miliony. Byla to především rada města, pod vedením Jalůvky, která se zasadila o to, že náš dům přišel o status DPS a byla zrušena i směrnice platná mnoho let, že se seniorům v našem domě nebude zvyšovat nájem. Po mém vystoupení si vzal slovo starosta Jalůvka a s arogancí a posměškem jemu vlastním neopomněl zdůraznit, že je snad jediným, s kým jsem na MěÚ ještě se svými problémy nejednal. Považuji proto za nutné připomenout starostovi, že to není k smíchu, ale k pláči. Znovu opakuji, že v našem domě je celá řada vážných problémů, které nikdo neřeší. Vše se stále točí kolem problémů s ředitelkou SSSmK Mündleinovou, která se dopustila za dobu působení v našem domě celé řady velmi vážných pochybení a některými nebezpečnými rozhodnutími poškozuje obyvatele našeho domu. Všeobecně je také známo pochybení, kterého se dopustila vůči dětské organizaci postižených dětí „Kopretina“. Navštívil mě osobně i místostarosta Šula, zastrašoval mě a vyhrožoval, že pokud budu hrotit situaci v našem domě, tak zařídí, že z našeho bytu vypadneme. Hovořil jsem snad se všemi úředníky a radními, kteří by měli naše problémy řešit. S výjimkou bývalé vedoucí soc. odboru ing. Klímové jsem se však setkal s nepochopením a neochotou cokoliv řešit. Co se dalo, tak se zametlo pod koberec a o zbytku si úředníci rozhodli tak, jak se jim to hodilo. Měli jsme možnost dokonale si vychutnat aroganci moci. Obrátili jsme se proto s písemnou žádostí na starostu, aby nám pomohl coby vrcholný orgán našeho města. Ten se však neobtěžoval nám v zákonné lhůtě 30 dní ani odpovědět. Jedná s lidmi, jako by to byly nějaké onuce, což předvedl dokonale na posledním zasedání zastupitelstva.
(Pokračování příště)
Jaroslav Dvořák
Reakce na dopis čtenáře
Jako učitel dějepisu na gymnáziu hned v prvních hodinách vštěpuji svým žákům stěžejní zásadu, kterou již v době římského impéria vyslovil historik Tacitus: „Sine ira et studio“ – tedy „Bez zášti a náklonnosti.“ Pro každého, kdo se chce dotýkat dějin alespoň trochu seriózně, to znamená: mám-li poctivě analyzovat jakýkoli historický fenomén, nesmím opomenout ani jeden dějinný fakt, byť by se tímto mnou zkoumaný jev (k němuž mohu lidsky cítit sympatii či naopak antipatii) ocitl ve světle zcela opačném.
Reagovat proto na dopis Josefa Krutílka „Dotace církvi“ (Kopřivnické noviny 1/2013) je z odborného hlediska naprosto zbytečné. Nejedná se totiž vůbec o kritické zhodnocení dějinné role katolické církve! Článek se v podstatě zúžil na pouhý výlev subjektivních dojmů či hluboce zakořeněných obsesí. A jak už to v životě bývá, někomu se tyto utkvělé představy podaří konfrontovat s realitou více, jinému méně. Kdyby jako pan Krutílek odpovídal maturant na otázku „proměny vztahu církve a státu“, odešel by od zkoušky s nedostatečnou. Já bych se pak jen smutně díval, zda jeho sako má podšívku hnědou či rudou, a ještě smutněji bych pátral, kam se podělo jeho kritické uvažování.
Má-li se tedy diskutovat o dějinné roli katolické církve (a já jsem tomu rád, že konečně můžeme toto téma svobodně otevřít), je třeba nejen dodržovat myšlenku zmíněného Tacita, ale je třeba jít ještě dál: začít studovat! A možná poprosit tím starým (ale dodnes platným) citátem: „…aby nás Pán Bůh při zdravém rozumu zachovati ráčil.“
P.S. Zmiňovaná dotace ve výši půl miliónu korun, schválená zastupitelstvem města Kopřivnice 13.12.2012, byla ve skutečnosti rozdělena mezi farnosti Kopřivnice, Lubina a Vlčovice, a to na opravy uměleckých předmětů. To si každý průměrně inteligentní člověk může ověřit dvěma „kliky“ na internetu.
Tomáš Sedoník
Odpad patří do popelnice
Ráda bych zveřejnila a poukázala na bezohledné jednání nejmenovaných lidí z Wolkerovy ulice č. 674 po velice slušné rodině Ťahurových. Těmto tzv. „vzdělaným lidem“ (otci) nebylo zatěžko v loňském roce ujít asi 100 m a do poloprázdného kontejneru na odpad naházet prázdné zavařovací sklenice, komoty, oblečení, peřiny a polštáře. Přes upozornění 2 důchodců se otec choval velice arogantně. Nezajímalo jej, že v domě 650 bydlí 29 rodin a tito lidé, kam mají dávat odpad? Uplynul asi měsíc a něco podobného v menší míře se stalo znovu – jen s tím rozdílem, že to bylo k ránu (ve 4.30 hodin), aby je nikdo neviděl. Spletli se však...
Tito tzv. „vzdělaní lidé“ mají vychovávat děti! Nemají však žádnou úctu ke stáří, lásku k bližnímu ani životnímu prostředí.
Majitel bytu, mladý inženýr a podnikatel, se snad touto cestou nad vším zamyslí a ponaučí. Chtěla bych však věřit, že se to již nikdy nestane.
Rajnochová (obyvatelka domu 650/11)
Reakce na dopis čtenáře
Chtěl bych reagovat na příspěvky pana Krutílka. Úvodem potvrzuji – je to člověk čestný, upřímný a obětavý, pomůže i bezdomovci. Co se týká obsahu článku, plně se ztotožňuji, tady nejde o církev, ale o představitele a další odnože a pomahače a oblbovače. Tím nemyslím faráře, ale zlatokopy pod rouškou lidovou. Jim vždy šlo a jde jen o majetky. Malý příklad – pocházím z Hodslavic. Chodil jsem před i po vojně na každou brigádu. Stavěl se mimo jiné obecní vodovod. Lidovci měli v hospodě schůzi a prohlásili: „Pokud budou vládnout tady komunisti, na žádnou brigádu nejdeme.“ Co myslíte, používají ten vodovod nebo ne? Já jako kluk jsem s bráchou odhazovali sníh od fary po cestu a odměna byla modlitební knížka.
Závěrem chci říci, že tito lidé pod rouškou „lidová strana“ jsou schopni se spojit i s ďáblem ve svůj prospěch. Nemám nic proti věřícím lidem, sám jsem pokřtěný, biřmovaný a chodil do náboženství a kostela. Ano, byl jsem i v SSM, KSČ. Cítění mám stejné. Já věřím jen v dobrého člověka, ne v dobu, tu dělají lidé. A finance se po dalších volbách budou rozdělovat spravedlivě a o to se zasadím a v každé oblasti činnosti města.
Lubomír Kovařík
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce
