Patnáct žáků 8. tříd ZŠ Alšova opět
v partnerském městě Zwönitz
Když jsme v neděli 22. dubna vyrazili směr Zwönitz, trochu jsme se obávali, co nás v Německu čeká, jestli se domluvíme, jací budou naši hostitelé. Byli jsme však mile překvapeni. Lidé ve Zwönitzu jsou velmi přátelští, vstřícní a milí.
Paní učitelky z Matthes-Enderlein-Gymnasia pro nás připravily pestrý program. Co jsme všechno podnikli? Byli jsme přijati na radnici starostou města, který s námi vystoupal na radniční věž, odkud jsme si mohli prohlédnout Zwönitz i s krásným okolím. Historii města nám při procházce po zajímavostech vysvětlil pan Uwe Schneider, bývalý starosta. Navštívili jsme také dílnu firmy Zinke, která restauruje stará auta. A ačkoliv ta auta měla určitě velkou cenu, mohli jsme do všech těch krásných vozů klidně nasednout a vyfotografovat se. Mrzí nás, že v našem muzeu v Kopřivnici to tak udělat vůbec nemůžeme a ničeho se nesmíme ani dotknout. Navštívili jsme také město Chemnitz, kde jsme si prohlédli průmyslové muzeum. Líbilo se nám, že jsme si mohli na spoustu věcí sáhnout a vyzkoušet je. Skoro všechny holky si tak na jakémsi zvláštním starém stroji upletly náramek. Také z muzea Papiermühle ve Zwönitzu jsme si něco odnesli! Vlastníma rukama jsme si vyrobili aršík papíru! Kéž by něco podobného bylo možné i u nás!
Taky jsme sportovali. Hráli jsme kuželky, lezli na horolezeckou stěnu, jezdili po skluzavce a houpali se na vlnách v aquaparku, šlapali v chladném počasí 10 kilometrů přes pole a lesy ke krásným skálám a v horku se učili taekwondo.
A co škola? Prezentovali jsme město Kopřivnici i naši školu, snažili jsme se své německé kamarády naučit i trochu česky. Docela se to i podařilo. A my se snad taky zdokonalili v angličtině, někteří i v němčině, i když napilno při komunikaci měly i ruce a nohy, zvláště když jsme docela sami zůstali odpoledne a večer v rodinách.
Pobyt jsme ukončili noční procházkou a přenocováním ve stanech. A i když to byl super týden, těšili jsme se už domů a začali plánovat, co všechno připravíme pro své nové kamarády příští rok v Kopřivnici.
Za všechny zúčastněné Michaela Geryková, Gabriela Holcová,
Tereza Janovská a paní učitelka Filipová
Den Země v ZŠ Mniší
22. duben - Den Země je mezinárodně připomínaným významným dnem, kdy si víc než jindy uvědomujeme svou zodpovědnost k životnímu prostředí. Při té příležitosti jsme se i v naší škole věnovali různým ekologickým aktivitám.
Naše škola je zapojená do projektu Ukliďme si svět. V rámci tohoto projektu k nám na začátku měsíce dubna přijela Recyklační hlídka se svým programem. Ten je věnovaný recyklaci elektroodpadu a v jeho průběhu se žáci seznámili s principy recyklace a se zajímavými údaji o recyklaci a úsporách materiálu a energie, kterých lze recyklací dosáhnout.
Oslava Dne Země probíhala na naší škole 20. dubna. V první polovině dopoledne děti zhotovily své vlastní přáníčko pro planetu Zemi, které pak rozvěsily na stromy nebo na plot. Některé děti kreslily svá přání Zemi na chodník. Druhá polovina dopoledne byla věnována úklidu okolí školy a školní zahrady. Odměnou všem bylo pěkné počasí a příjemně strávený den ve škole.
V pátek 27. 4. nás ve škole s programem V moři je místa dost a Jak pomoci víle Mlžence navštívila lektorka z Občanského sdružení Hájenka v Kopřivnici. Výukový program V moři je místa dost byl určen dětem 3. a 4. třídy. Děti si povídaly o moři a o lodích, které po moři plují. Dozvěděly se, které jsou nebezpečné, a mohly by znečistit moře, a které jsou ekologicky bezpečné. Potom společně přicházely na to, jak může i člověk z České republiky znečistit moře. Program Jak pomoci víle Mlžence byl určen menším dětem. Děti se pohádkovou formou seznámily s problematikou odpadů. Společně si pak vyrobily ruční papír.
Snad i letošní připomenutí Dne Země přispěje k tomu, že se děti jednou jako dospělí budou k naší Zemi chovat zodpovědně.
Žáci a učitelé ZŠ Mniší
Psi štěkají, karavana jde dál (arabské přísloví)
Takový je výsledek schůze poslanecké sněmovny v pátek 27. dubna.
Vrátím se o týden zpět na Václavské náměstí v sobotu 21. dubna. Pan kardinál Duka to přehnal, když označil tuto akci za demonstraci lůzy, i když křiklouni a některé transparenty připomínaly rok 1948, ale chyběla tam Lidová milice.
Divím se, že nikdo z vlády nepodal trestní oznámení proti nosiči plakátu se šibenicí pro vládu. Podněcování k zabíjení lidí je trestný čin. Plakát se objevil několikrát v televizním přenosu.
Teď nám odbory vyhrožují dalšími akcemi, které budou bolet. Lidé, vzpamatujte se, dokud je čas! To je cesta do pekel.
Karel Žídek
Názory publikované v textu
nemusejí být v souladu s názory redakce.
