Kopřivnická Kopr-Star 2012?

Jistě většina rodičů, kteří mají zpívající a soutěživé děti, ví o této tradiční soutěži. Každý z nich a potenciálních dalších účastníků by se měl na tuto soutěž náležitě připravit, a to zejména psychicky. Ne však z důvodu samotného pěveckého výkonu, ale spíše by se měl připravit na výroky porotců. Těm letošním se semifinálové kolo příliš nevyvedlo. Myslíme si, že kompetentní porotci by si za svými jednou udělenými výroky měli stát a nepřehazovali by pořadí postupujících ze semifinále do finále a nepozměňovali by pravidla tak, aby to někomu vyhovovalo. Nikdy by mne jako rodiče nenapadlo, jak lze ublížit dětské duši v soutěži na takové úrovni. Naše Peťa si šla na soutěž s radostí zazpívat, a když pak po zásluze (výrok poroty) jí bylo uděleno druhé místo v její kategorii a měla postoupit do finále, přišla studená sprcha. Na její úkor byla porotci udělena Divoká karta účastnici z třetího místa (v její kategorii byla udělena 2 třetí místa a tím nemohla postoupit). Nepochopitelné pro každého, ale porotci si dokázali poradit – pozměnili za pochodu v přímém přenosu pravidla a osud byl zpečetěn. Mysleli jsme si, že porotci budou lidé, kteří minimálně rozumí zpěvu a mají také nějakou povědomost o dětských dušičkách. Opak byl zřejmě pravdou. My do dnešního dne nemůžeme odpovědět na otázku naší dcery: “PROČ ZROVNA JÁ!“. Proč byla udělena Divoká karta na úkor někoho, když za normálních okolností by buď vůbec udělena nebyla, a nebo by se udělilo ještě jedno postupující místo, což by bylo jistě přijatelnější a nikomu by to neublížilo. Za vzniklou situaci, jak jsme nyní zjistili, však může asi pouze jeden člen poroty, a to ten s culíkem, který asi umí hrát na bubny a sám udělení karty na sebe napráskal v přímém přenosu z finále. Takže děkujeme, pane „porotče“, i za písemnou odpověď na otázku PROČ?, kterou dosud nemáme zodpovězenou. Můžete ji zanechat v sídle pořadatele této soutěže, DDM Kopřivnice, k rukám paní ředitelky, kde současně předáme i tento článek pro poučení do dalších let.

P.S. Dlouho jsem zvažovala napsání tohoto článku, ale přátelé, učitelé hudby, učitelé a kamarádi naší dcery mne k tomuto kroku vyburcovali, každému se tento příběh zdá velmi nespravedlivý.

Jana a Petr Svobodovi, Štramberk



Názory publikované v textu

nemusejí být v souladu s názory redakce.