A opět 2400 Kč - nejen reakce na

příspěvek člena zastupitelstva pana Roberta Kasíka

Tak nám důchodcům pan Paroubek zase něco slibuje, ale jen jestli vyhraje volby. 13. důchod ve výši 2 400 Kč. V minulých letech byly důchody vždy v lednu valorizovány a to podle výše inflace, průměrně se zvýšily důchody asi o 350 Kč každý rok. V roce 2009 byla inflace nízká, slevy v obchodech byly nevídané, dle zákona k valorizaci důchodů v lednu 2010 nedošlo. A to je voda na mlýn pro ČSSD. Slibují 2 400 Kč, což je v přepočtu 200 Kč měsíčně. Není to moc, ale každá korunka od pana Paroubka dobrá. Vždyť jsou za dva měsíce volby a každý hlas od důchodce je pro ČSSD důležitý, co je doma, to se počítá. Ale není každý důchodce slepý, hluchý a hloupý. Ne že by nedokázal ty peníze využít, ale umí vidět i do budoucna, co čeká děti, vnoučata a další generace, kteří to štědré rozhazování ve jménu důchodců budou tvrdě splácet. Pan Paroubek se ze svého bilboardu široce usmívá, opravdu mu to sluší, jak za naše důchody musí bojovat. Nebo se usmívá proto, že už zase vidí své stotisícové příjmy po vyhraných volbách? Vždyť je to na voličích provádění korupce, podplácení, podbízení a zamlžování nejvyššího kalibru. „Já Vám dám 200 měsíčně a vy mi tím zajistíte moje statisíce.“

A ještě malá analýza Vašeho příspěvku, pane Kasíku.

1) Paní Galiová patří do skupiny důchodců, kteří vidí do budoucna, a napsala svůj názor, na který má právo. Ale od Vás politika není na místě vměšovat se do rodinných vztahů. Kdyby byl pan senátor ze stejné politické strany jako vy, určitě byste ho ve svém příspěvku vynechal.

2) Jako zastupitel byste měl znát i takové věci, že občané invalidní dostávají příspěvek na péči, při amputaci nohy a neschopnosti sebeobsluhy činí 8 000 Kč měsíčně, při upoutání na lůžku i 11 000 i více měsíčně. Takto postižení občané peníze potřebují, ale i někteří z nich se zamýšlejí nad zadlužeností státu a nad celkovou sumou daru pana Paroubka důchodcům, o kterou se dluh ještě zvýší (asi 7 miliard).

3) Radit někomu, aby věnoval peníze potřebným, by měl ten, který už předtím také potřebným peníze věnoval. Pokud to děláte, je to počin hoden uznání. A pozdrav „Ať nám nohy nerostou“ je sice vtipný, ale o Vaší úctě ke stáří moc nesvědčí. Předpokládám, že jste chtěl svým příspěvkem pomoci volební kampani ČSSD.

Moje představa o volební kampani je taková, že každá strana by měla složit účty za minulé období, písemně seznámit občany s tím, co dokázala, měla by srovnat volební program se skutečností, a ne jen předložit volební program na další období, přitom špinit své konkurenty a podplácet voliče penězi z dluhů, které nebude z čeho splácet.

A protože jsem také důchodkyně, která vidí do budoucna, pokud bude částka 2 400 Kč vyplacena i mě, s radostí ji dám jako sponzorský dar pravicové straně na volební kampaň do komunálních voleb na podzim v letošním roce. Ale bude pro mně úlevou, když se díky výsledku voleb státní dluh o dar pana Paroubka nezvýší.

S pozdravem „Mějme zodpovědnost každý sám za sebe a nečekejme, co nám kdo dá“

Alena Pištěláková



Co na nás ještě stávající Městský úřad v Kopřivnici vymyslí?

Představy o klidném stáří se brzy rozplynuly.

Když jsme se 11. 11. 1976 stali majiteli rodinného domku č. 52, určitě jsme netušili, co s námi tzv. „demokracie“ udělá.

Uvedu jen to podstatné. Oprava mostu ve Vlčovicích. Ze zkušeností provozu starého úzkého mostu nás neukáznění řidiči navštěvovali z obou dvou stran. Tudíž hlavní důvod našeho nesouhlasu s původními plány, které měly posunout stavbu mostu směrem k nám, byla naše bezpečnost - což kompetentní osoby nezajímalo a nás v tisku nařkly, že kvůli našemu nesouhlasu k prodeji pozemku nemohlo dojít k výraznější směrové úpravě. Neznám v celé republice most, který by nebyl směrován kolmo k řece. Na osobní schůzce s tehdejšími představiteli MÚ panem Novákem, paní Fabiánovou a panem Harabišem jsme se dohodli o menším odprodeji, ale to nebylo vzato v úvahu. Takže tím, že se most rozšířil, jsme ještě ve větším nebezpečí před neukázněnými řidiči. Museli jsme již několikrát volat Policii ČR. Naposledy 28. 1. 2010.

Pak přišel chodník. Pozemek před domem vykoupit nedáme. Zase je tu v prvé řadě naše bezpečnost a jde nám také o zachování stávajícího sklípku, který nám zůstal po zbourání chaloupky nad ním. Už ani nepočítáme, kolikrát jsme měli v plotě auto.

V neposlední řadě přišla na řadu ulička těsně okolo našeho domku. Aby se MÚ zavděčil některým blízkým obyvatelům, tak zajistil vyasfaltování uličky (asi jako součást mostu) k jejich spokojenosti, ovšem ne okolo jejich domků, ale našeho a ještě z části na našem soukromém pozemku. Dodatečně, aniž by s námi před tím někdo hovořil, se snaží pozemek od nás a od souseda vykoupit. S tím opět nesouhlasíme a zase hlavně z důvodů naší bezpečnosti. Ulička je tak úzká, že dvě protijedoucí auta nemají šanci se vyhnout. Plechové značky umístěné na sloupech elektrického vedení nic neříkají pro neukázněné řidiče, a tak už došlo k tomu, že nám byla poškozena (zničena) okapová roura na střeše, zeď domku od uličky začíná praskat, ale co na tom záleží? Když jsme dopisem ze dne 14. 9. 2009 prosili pana starostu ing. Jalůvku o pomoc, dosud jsme od něj nedostali odpověď, jen zajistil přes paní Porubovou už druhé zaslání kupní smlouvy. Asi nemají co dělat. Chtěli jsme na návrh policejního vyšetřovatele zažádat o zneprůjezdnění tohoto úseku, ale opět zamítavé stanovisko, které dal MÚ na základě rozhodnutí místní komise, aniž by někdo přišel situaci prošetřit a zjistit důvody našeho návrhu.

Vzpomněla jsem si na slova paní Rysové, že bychom měli něco udělat i pro druhé. Takže na vysvětlenou: Než jsme se stali majiteli rodinného domku, tak rodiče manžela museli vlastní pozemky č. 8 darovat státu. Na darovaných pozemcích stojí průmyslová zóna a u starého fotbalového hřiště rodinné domky. Taktéž čekárna je už na našem pozemku. Možná, že paní Rysová dělá pro lidi víc - ale za patřičnou nemalou finanční odměnu.

Pro některé nezasvěcené se zdá rozhodování nesprávné, ale dialog jsme nikdy neodmítali.

Manželé Štěpánovi



Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.