Rodičům k zamyšlení
Nedávno proběhly v našem městě zápisy budoucích prvňáčků do škol. Tak jako každý rok jsme s napětím očekávaly, jací ti předškoláčci budou.
Bohužel rok co rok je úroveň znalostí předškolních dětí slabší a co nás nejvíce zaráží, je skutečnost, že plných 75 % zapsaných dětí má špatnou výslovnost a neumí správně mluvit. Dokonce nenavštěvují ani nenavštěvovaly logopeda a rodičům to nevadí. Část se jich správnou výslovnost do nástupu do školy naučí, ale většinou ne. Potom se celou dobu musí potýkat s problémy nejen ve čtení a jazyce českém, ale i v jiných předmětech.
Čím to asi bude, že dětí neumí správně vyslovovat, krásně mluvit? Paní učitelky v MŠ nemohou s dětmi v oddělení individuálně trénovat výslovnost a slovní zásobu, hlavní otěže na úrovni vývoje svého dítěte mají přece rodiče. Kde jsou ty časy, kdy děti sedávaly po večerech s maminkou či tatínkem a učily se říkanky, básničky, hádanky, četly se pohádky před spaním...?
Dnes rodiče nemají většinou čas a pošlou dítko k televizi nebo k počítači. Jenže u toho děti nemluví a jsou jen konzumenti médií. Je škoda, že v současnosti upadá kultura mluveného slova. Rodiče...nechcete se občas vrátit k dřívějším dobám a se svými dětmi více mluvit, povídat, číst si? Aby se jednou nemusely stydět za to, že špatně vyslovují a mluví...?
Kolektiv učitelek 1. stupně ZŠ dr. M. Horákové
Pojďte se mnou do pohádky
Ptáte se do jaké? Dnes to bude pohádka O dvanácti měsíčkách, kterou se nechali inspirovat učitelé 1. stupně ze ZŠ sv. Zdislavy při přípravě zápisu do první třídy. Můžu zodpovědně říci, že se bylo na co dívat.
První pohádkové setkání se stalo klíčovým, poněvadž zlá Holena dala každému předškolákovi velký úkol: „Ať je to od holky nebo od kluka, chci tu mít fialky, jahody a jablka. A už se nezdržuj a běž, jinak do školy nepůjdeš.“
A děti šly. Šly po stopách ve sněhu, aby se dostaly do krásné zimní krajiny. (Určitě dalo hodně práce obléct novou multimediální učebnu do zimního šatu.) Uprostřed sedělo 12 měsíců a Leden moudře promlouval a radil.
Poté se budoucí prvňáčci vydali hledat tři z nich - Březen, Červen a Září.
Všichni je našli a plnili spoustu úkolů. (Ty prověří děti po všech stránkách před vstupem do školy.) Za odměnu dostali marcipánové jahody, skutečné jablko a fialku v květináči, o kterou se musí starat až do září. Pak s ní ozdobí svou budoucí třídu.
Uf! Bylo to náročné, proto se už malí snaživci těší a s radostí pospíchají k Holeně. Chlubí se tím, že splnili, co jim přikázala. Ta je chválí a obdarovává malými dárky.
Myslím, že na tento den, den tak důležitý pro děti i rodiče, nikdo nezapomene.
Všem, kteří zápis chystali, moc děkujeme.
maminka Lenka K.
Organizované včelaření v Kopřivnici má 90. výročí
Včelaření v Kopřivnici má dlouholetou tradici. Již v 19. století byli někteří členy okolních spolků ve Štramberku, Frenštátě p. R. nebo přímými členy zemského spolku v Brně. Na konci roku 1918 se asi 40 včelařů rozhodlo založit spolek vlastní. Ústřední spolek toto schválil, a tak byla dne 9. ledna 1919 svolána ustavující schůze do hostince Heisigova (nyní Pod Kaštany). Dostavilo se 39 včelařů, byl zvolen výbor, předsednictvo, delegáti do ústředí a byl vybrán členský příspěvek 7 Kč ročně. Prvním předsedou se stal František Cahel. Ten rok bylo registrováno 211 čeledí. Tolik údaje z kroniky.
Dnešní organizace sdružuje 51 včelařů z Kopřivnice, Lubiny a Závišic. Obhospodařují na 490 včelstev. Počty včelařů kolísají s přibývajícím věkem členů, ten průměrný je asi 60 let. Počty včelstev závisí na zdravotním stavu a způsobu léčení. Víme, že v republice jsou místa, kde včela vymizela zcela a nyní se včelaři snaží dostat své chovy alespoň na přijatelnou míru.
U nás se tento problém nevyskytl v tak velké míře. Snahou je, aby včelstva byla silná a zdravá. Bylo přikročeno k obměně chovů pomocí ušlechtilých matek, jejich další generace pomůže zlepšit tuto situaci. Organizované léčení v celé republice je dáváno za vzor v celém světě a to je bez nadsázky.
Včela má nezastupitelné místo v přírodě. Uvádí se, že opylovací činnost až z 90 % mají na starosti právě včely. Na území celé ČR je více jak půl milionů včelstev (údaje před loňskými úhyny). V našem regionu bylo Biskupem Karlem Lichtenštejnem z piaristické koleje vydáno již v roce 1665 pro Hukvaldsko - „Medařské právo“. Byl zvolen „landfojta“, který dohlížel na dodržování práva. Některé prvky jsou v zásadě platné do dnešních dnů.
Po opylování nám přináší včely užitek svými produkty, medem, pylem, propolisem a voskem. Jistě znáte každý z vás nějakého včelaře, ke kterému si chodíte pro med. Ne nadarmo se říká: „Lžíce medu, půl lékárny doma“.
Členové Základní organizace si toto výročí připomenou na výroční členské schůzi.
Do dalších let popřejme včelařům radost z této ušlechtilé práce. Ať mají zdravá včelstva, která se odmění přínosem medu, který pak „osladí“ a „ozdraví“ život nám všem. Ať do jejich řad přichází nová, mladá generace a postará se, aby včelaření nezaniklo. O. Němec, Výbor ZO ČSV
