Rodiče mohou příspěvek na péči použít na vše, co chtějí
Po přečtení článku, zveřejněného v Kopřivnických novinách dne 15. 1. 2009 pod názvem „Účel čerpání příspěvku na péči není rodičům dostatečně znám“, cítím potřebu uklidnit rodiče dětí se zdravotním postižením. Příspěvek na péči, který je jim poskytován, je určen především jim, neboť oni jsou tím hlavním poskytovatelem služeb pro své dítě, o které se starají každý den, ať jde o „pátek, či svátek“. (Pro zajímavost uvádím, že počet příjemců tohoto příspěvku z důvodu péče o dítě je 82 z celkového počtu cca 920 příspěvků, vyplácených zdejším soc. odborem.) Je jen a jen na svobodné volbě těchto rodičů, zda a jakou sociální službu si pro své dítě zvolí a tedy i zaplatí.
Nemyslím si, že by rodiče byli v tomto ohledu nedostatečně informováni, neboť všichni tito rodiče obdrželi dostatek informací od pracovnic oddělení péče o osoby se zdravotním postižením, zejména od Mgr. Olgy Válkové, která příspěvek na péči pro nezletilé děti vyřizuje. Dostatečným důkazem pro tuto domněnku jsou mi reakce vděčných rodičů, kteří za Mgr. Válkovou chodí vyjádřit své poděkování. Samozřejmě se najdou i nespokojení jedinci, kterým jsme nemohli vyhovět, neboť to platná legislativa neumožnila. To však není chybou pracovnic úřadu.
Navrhovanou kontrolu využitelnosti příspěvku pouze u zdravotně postižených dětí by rodiče - a myslím, že právem - mohli pociťovat jako šikanu ze strany úřadu. Ostatně adresnost příspěvku z důvodu péče o zdravotně postižené dítě potřebující celodenní péči, existovala vždy. Nikdy tento příspěvek nebyl anonymní. Vždy byl a i nyní je poskytován na základě sociálního šetření provedeného příslušným sociálním pracovníkem a po odborném vyjádření posudkového lékaře. Potřeby každého dítěte jsou tedy příslušnému sociálnímu pracovníkovi dostatečně známy. Faktem zůstává, že nabídka sociálních služeb, které tyto děti potřebují, je omezená dle nabídky poskytovatelů těchto sociálních služeb. O jejich rozšíření zdejší sociální odbor v současné době usiluje.
Nevím, proč paní Mgr. Jančálková cítí potřebu zřízení konzultačních hodin, když všichni občané mohou navštívit pracovníky úřadu, tedy i sociální pracovnice, v kterýkoliv pracovní den, kdykoliv během celé pracovní doby úřadu. Ještě jsem se nesetkala s případem, kdy bychom některému z rodičů odmítli poradit či pomoci a brala bych jako diskriminaci, kdyby právě pro rodiče zdravotně postižených dětí byly vymezeny jen některé dny či hodiny.
Hlavním zařízením v našem městě, které zdravotně postižené děti navštěvují, je Základní a mateřská škola Motýlek, jejíž zřízení bylo před lety iniciováno a prosazeno právě zdejším sociálním odborem. Velmi si vážím práce a úsilí Mgr. Dagmar Jančálkové, stejně tak jako všech zaměstnanců tohoto zařízení a všech zařízení podobného typu, zaměřených na pomoc zdravotně postiženým osobám. Zájem Mgr. Jančálkové o zajištění potřeb klientů tohoto zařízení je pochopitelný a chtěla bych jí touto cestou poděkovat za její přístup k její náročné práci. Zároveň vyjadřuji svou naději, že se s výsledky ankety provedené v tomto zařízení zapojí do některého z dalších průzkumů, které sociální odbor provádí v souvislosti s komunitním plánováním sociálních služeb, kam je a bude vždy zvána nejen z titulu své funkce jako radní Města Kopřivnice, ale také jako odborník, který vede a řídí právě takovéto náročné zařízení, zřízené pro potřeby jedné z cílových skupin, na něž je komunitní plán zaměřen.
Lenka Lundová,vedoucí oddělení péče o osoby se zdravotním postižením
