Poděkování



Velice děkuji panu Robinu Suchánkovi, Riegrova 13, Nový Jičín 74101, tel. +420732248519, že zorganizoval koncert, přijel za mnou a předal mi finanční dar jako výtěžek z koncertu, velice ráda bych si našetřila na invalidní vozíček, jelikož jsem po úrazu a mám amputované nohy.



Děkuji velmi mnoho všem umělcům a zpěvákům, kteří na koncertě účinkovali.



Jitka Hlavičková, t. č. nemocnice Letovice



Zasedání zastupitelstva města Kopřivnice



Dne 19. června se na zasedání zastupitelstva města Kopřivnice projednávala mimo jiné koncepce hospodaření s bytovým fondem města a prodej domů v Kopřivnici. Zástupci nájemníků domu 1074 se na zasedání dostavili v počtu 15 osob. Protože v posledních měsících zástupci města několikrát jednali s nájemníky, mohli předpokládat, že se tito na zasedání dostaví. Také občané byli pozváni na jednání prostřednictvím „Úřední desky“. Velmi nás překvapilo, když jsme se do zasedací síně dostavili, že jsme si neměli kam sednout. Někteří nájemci, kteří nevydrželi stát od 18 hodin do 22.30 hodin, svoji účast vzdali a odešli (jednalo se o starší občany důchodového věku). Ti, kteří vytrvali, vyslechli si arogantní vystoupení pana zastupitele Kasíka, který se dožadoval účasti většího počtu nájemníků. Zařazení tohoto bodu k projednávání na poslední místo bylo velmi necitlivé zejména k přítomným starším občanům. Na připomínky a diskuzi zbylo velmi málo času a unavení občané neměli sílu reagovat, natož polemizovat s údaji, které prezentovala paní místostarostka Rysová. Ze všech jednání a hlavně z poslední schůze máme dojem, že jakékoli projednávání na zastupitelstvu je zbytečné, když je rozhodnuto předem. I komunální politici se zajímají o občana jen v předvolebním období, když potřebují hlasy voličů. Nechceme takto posuzovat všechny zastupitele. Proto děkujeme touto cestou těm zastupitelům, kteří chápali naše argumenty, byli vstřícní a naši žádost podpořili: pánům A. Jankovi, ing. J. Šulovi, J. Tichánkovi, I. Telaříkovi.



J. Sasínová



Trojlístek pro štěstí



Jsou prázdniny, máme za sebou první školní rok v mateřské školce, a tedy můžeme bilancovat, co nám ten rok dal. Mnoho lidí hledá v trávě čtyřlístek pro štěstí. My jsme našli trojlístek. Říkáte si: „Obyčejný trojlístek?“. Ten náš ale vůbec není obyčejný a znamená pro nás strašně mnoho. Prvním lístečkem našeho pomyslného trojlístku je naše logopedka Mgr. Kopelcová Barbora, která sídlí na Sokolovské ulici, kde se věnuje své smysluplné a určitě ne jednoduché práci. Nejen že různými cviky dětem pomáhá odstraňovat vady řeči, ale i odhaluje, v čem dítě pokulhává či naopak vyniká. A proto jsme i my jednoho dne vzali za kliku u jejích dveří a od té chvíle se stali součástí jejího pracovního života. Náš syn se zde vyplazuje do zrcadla, špulí rtíky, opakuje slova, plní různé úkoly, cítí se tady dobře a na každou návštěvu u „naší Barči“ se těší. Za její viditelné, tedy spíše slyšitelné výsledky jí patří náš velký dík. Také to byla ona, kdo v našem synovi objevil nadané dítě a doporučil nám navštívit Pedagogicko - psychologickou poradnu v Kopřivnici na ulici Husova.



A tady jsme našli náš další lísteček. Je jím Mgr. Pýchová Helena, která nám s velikou ochotou věnovala několik hodin svého času. Pozorovala našeho syna při hraní, při plnění různých úkolů, pokládala mu otázky a spolu s námi se radovala ze správných odpovědí. Bylo úžasné, jak dokázala našeho, tehdy téměř čtyřletého syna zaujmout a svým pečlivým přístupem přístupem se dopracovat k výsledku. Také tedy právem patří náš obrovský dík.



Třetím lístečkem je vedoucí „naší“ školky na ulici Pionýrská, paní učitelka Anička Dětská. To je naše sluníčko. Ta snad nemá dvě ruce, ale pětadvacet paprsků, pro každé dítě z oddělení Broučků jeden, aby si je mohla pokaždé k sobě přivinout a přitulit se. Na tváři má vždy nachystaný úsměv a na rtech nejen hezké slůvko, ale odpověď na každičkou otázku našich zvídavých dětí. Smekáme před jejími nápady, vědomostmi, trpělivostí, uměním naslouchat našim potomkům, ale i před chutí, se kterou vše zvládá. Prostě před její profesionalitou. Děkujeme za vše, co dělá nejen pro naše dítko, jež si vyžaduje velkou pozornost a spoustu jejího času, ale i pro všechny kolem. Jen je škoda, že ne každý to dokáže ocenit. Ostatním dětem přejeme, aby měly to štěstí jako my a ve svých školkách potkaly „svojí Aničku“, která je bude naplňovat, přinášet jim radost a ke které se budou vždy rádi vracet. Ještě jednou – Děkujeme moc!!!



Kociánovi



Uplynulo jen 11 let ...



Zdá se, že máme znovu problém, co s muzeem, případně s budovou, když se muzeum přestěhuje.



Tak Vám tu dobu před 11 léty, pane starosto Jalůvko, připomenu. V té době jste měl na starost ono muzeum a byla úvaha, jak dále. V Tatře byly dva návrhy, a to zrenovovat stávající s přestavbou a nebo využít historicky cennou první výrobní halu v Tatře. Já tenkrát prosazoval druhou variantu, byla provedena i předprojektová dokumentace. Nové muzeum by stálo 48 milionů korun. Jenže pak jste se do toho vložil Vy, protože jste nevěděl, co s rozestavěným divadlem, když nikdo neprojevil zájem tuto hrubou stavbu koupit. Já tenkrát navrhoval tuto hrubou stavbu zbořit, případně použitelný materiál prodat a uprostřed města vybudovat zábavný parčík pro děti a mládež.



Vy jste tenkrát prosadil stávající situaci, a pokud se nemýlím, téměř za 140 milionů. Nepomohl tenkrát můj hlavní argument, že výstavní plocha bude o třetinu menší, než v té době muzeum mělo a ve druhé variantě by bylo téměř o 100 % výstavní plochy více. Je zbytečné tady uvádět ostatní podrobnosti o celém jednání, a pro mě není vůbec problém moje názory a tvrzení doložit. Vše mám archivováno. Velmi to tenkrát mezi námi jiskřilo, a jak se zdá, jiskří nadále. Přece Vám nebude mluvit do Vašeho rozhodování nějaký Lojza Havel, když máte vysokoškolské vzdělání, a co víc, byl jste v té době starostou jako nyní.



Zdá se, že jen potvrzujete Vaše heslo: „Od dobrého k lepšímu“, ale v uvozovkách. Dobrý bumerang se vrací, tak jako špatná rozhodnutí.



Alois Havel