PoděkováníV pondělí 10. 12. 2007 byla slavnostně otevřena tělocvična u Základní školy v Lubině. Na této akci se podílelo mnoho lidí, kterým patří poděkování za jejich práci a osobní nasazení. Nelze vyjmenovat všechny, ale ráda bych konkrétně vyzdvihla alespoň ty, se kterými jsem v posledních měsících tohoto roku spolupracovala nejvíce a kteří odvedli kvalitní práci. Jedná se o pana místostarostu Vladislava Kryškeho a pracovníky odboru správy majetku města - ing. Vladimíru Martiníkovou, Vladimíra Zákutného a Miloše Sopucha.
Nesmím zapomenout na rodiče žáků školy, kteří ze dne na den zprovoznili (hned po kolaudaci) učebny pro děti a před slavnostním otevřením tělocvičny uklidili a technicky doladili všechny prostory budovy.
Na dostavbě tělocvičny se podílelo mnoho lidí - všem ještě jednou děkuji, stejně tak i zaměstnancům školy, bez jejichž pomoci a podpory bych se v posledních týdnech loňského roku neobešla.
Mgr. Ivana Davidová, ředitelka ZŠ Lubina
Školeníčko, školení o komunitním plánování sociálních služeb „Učení, mučení.“ říká staré české přísloví. Po absolvování školení o Komunitním plánování – nověji a přesněji Plánování sociálních služeb, mohu napsat, že vždy tomu tak není. 16. listopadu jsme se sešli tři vedoucí skupin Zdeněk Klečka, Zuzana Bárová, David Monsport; triáda Blanka Mikundová, Zuzana Obrátilová, Karel Radiměřský a dvě sociální pracovnice s lektorkami Kateřinou Krčmářovou a Šárkou Hlisnikovskou. Poslední jmenované nás seznámily s náplní třídenního školení. Pátek začal obecnými informacemi o střednědobém plánování rozvoje sociálních služeb, Zákonu č. 108/2006 Sb. a Standardech kvality.
18. 11. jsme kurz začali cvičením. Na ofoceném obrázku jsme měli propiskou obtáhnout některou z veselých postaviček lezoucích a šplhajících po rozložitém stromu. Na otázku Jak se dnes cítíte? jsme každý odpověděli po svém. Všem se hned zvedla nálada. S plnou vervou jsme se pustili do studia. Úvodní věta první prezentace zněla: Někdo také musí pracovat… Myšlenky se týkaly organizační struktury Plánování sociálních služeb, základů „stavby domu“ Komunitního plánu a „pravidel hry“. Více jsme se zaobírali SWOT analýzou, která v Kopřivnici proběhla už 15. 3. 2007 na hojně navštíveném veřejném setkání. Dále jsme si vyslechli úvahy o formulaci cílů a zapojování veřejnosti do dalšího plánování sociálních služeb. Poslední blok vzdělávání se týkal médií a informačních technologií.
29. 11. lektorky Hlisnikovská a Krčmářová začaly školení velice svižně prezentacemi o zjišťování potřeb uživatelů, sociologickém výzkumu, uzavírání smlouvy a standardech plánování sociálních služeb. Obrázek dřevem orámovaného lidského oka uváděl další prezentace o monitoringu, vizi a poslání. Nejzávažnějším se mi jevil blok s naším „domácím úkolem“. Měli jsme vytvořit Harmonogram Plánování sociálních služeb na rok 2008. Obsáhlost dokumentu napěchovaného mnohými časově náročnými akcemi vedly lektorky k závěru, že je třeba být realističtější a obezřetnější. Na druhou stranu nás chválily, že za uplynulé období jsme v Kopřivnici uskutečnili mnoho aktivit vedoucích ke kvalitnímu Komunitnímu plánu. Od prvního setkání 15. 3. 2007 triáda neustrnula, ale naopak do 7. 11. 2007 uskutečnila dalších pět setkání – ať už se zadavateli, poskytovateli, uživateli sociálních služeb nebo veřejností. Tvorba a distribuce dotazníků pro seniory byla také velice náročná a už přinesla své ovoce. Lektorky „smekaly“ před aktivitou Kopřivničanů a nabádaly nás k promyšlenější práci s časem. „Než mít rychle a špatně naplánované sociální služby, tak raději počkat a mít je kvalitní!“ Věděly, o čem mluví. Mají za sebou mnoho Komunitních plánů a nic se nesmí uspěchat. Velkým přínosem pro občany Kopřivnice bude, když v únoru vyplní dotazníky o sociálních službách a přijdou je aktivně plánovat na další setkání Plánování sociálních služeb!
Zuzana Bárová
