Podle projektu ...



Opravují se chodníky, ať už z důvodu renovace vodovodu nebo proto, že je to potřeba. Překvapuje mě, že opět s vyvýšenými obrubníky. Toto je místo, kde se udržuje nečistota včetně listí a při zimní údržbě s technikou je téměř nemožné, aby obrubníky nebyly porušeny, protože řidič techniky nemůže vidět, kde přesně chodník vede. Proto jsem se dotazoval pana Březiny, proč se tak děje a proč se to neprovádí stejně jako například na ulici Sluneční nebo Pod Bílou horou, kde jsou obrubníky v jedné rovině s dlažbou a stále jsou čisté. Jeho odpověď mě nejdříve potěšila a pak šokovala. Zkusím citovat: „Máte pravdu s tou údržbou i čistotou chodníku, ale my děláme přesně podle projektu.“ Tím naše diskuze končila. Nemůžu pochopit, proč mi pak takto odpoví člověk zodpovědný za čistotu a údržbu těchto ploch, když to evidentně zjednoduší práci jeho zaměstnanců. Není to náhodou stejný projektant, který chtěl na naší ulici vybagrovat miniparčík před domem č. p. 932 – 934, aby přibyla parkovací místa, místo pouhé změny na kolmé parkování? Nebo se moc nemyslí jako v parlamentu, zákon se schválí, ale vzápětí se novelizuje. Možná je tento projekt kvalitní, pan Březina jej plní a já se mýlím.



Alois Havel



Pan Havel, jak je u něj obvyklé, použil jen část našeho rozhovoru a navíc mě citoval nepřesně.



Neřekl jsem, že my, tedy Slumeko, opravujeme chodníky na ulici K. Čapka podle projektu, ale že se ty chodníky určitě opravují podle projektu. Chodníky opravuje firma V + V SAVEKO, s. r. o., podle technických norem a požadavků města Kopřivnice. Na komplikace, které nastanou hlavně při provádění zimní údržby, jsme jako správce komunikací město upozorňovali. Čistota chodníku s rovnými obrubami je rovněž relativní. Nečistoty sice nejsou u zvýšené obruby, ale hned vedle v trávě, kde se musí vyhrabat.



Pan Havel má na hodně věcí velmi zjednodušený pohled, stejně jako na jím uvedené parkoviště na ulici K. Čapka. Jeho návrh, cituji (přesně) „pouhá změna na kolmé parkování“ když byla zpracována odborníkem podle všech norem a předpisů, vyšla tak, že byla odmítnuta okolními obyvateli. Takže projektant nechtěl „vybagrovat parčík“, ale projekt ukázal, že při dodržení předepsaných parametrů je „pouhá změna na kolmé parkování“ dost nereálná právě pro velký zásah do zeleně.



Karel Březina



Den v naší školičce



Po hezkém víkendu se těšíme na své kamarády z naší školky a na překvapení, které nám paní učitelky slíbily.



Ráno ještě dokončujeme své „úkoly“ – tvoříme les se zvířátky a do krmelců jim sypeme žaludy a kaštany, které jsme jim předem na vycházkách nasbíraly. Povídáme si společně o tom velkém ptákovi – káněti, který kroužil nad lesem, o lišce, kterou jsme zahlédly u lesa, o srnci a zajíci, kteří běželi přes pole. A najednou se některá z těchto zvířátek objeví před námi spolu s panem myslivcem. Jsou živá? Ne, jsou to nádherné vypreparované trofeje vypůjčené z muzea. Prohlížíme si je úplně zblízka, dokonce hladíme měkká peříčka a hebký kožíšek…



Během vycházky pozorujeme holé lány polí a zkoušíme uhádnout, co na nich rostlo. Není to pro nás těžké, protože to už také víme. Je chladno a unaveně se vracíme zpět. Je čas oběda. Nejen zvířátka, ale i my, děti, musíme naplnit bříška a odpočinout si. Ale některým z nás se spát nechce. Tichounce vstáváme a modelujeme zvířátko z keramické hlíny. Nemyslete si, není to vůbec lehké, ale s pomocí paní učitelky to zvládáme…



Když se vzbudí i ti malincí, jdeme rychle svačit, protože prý bude další překvapení. A opravdu. Dostaly jsme spoustu krásných čepiček zvířátek pro dramatizaci různých pohádek! A protože pohádku „O Budce“ už známe, hrajeme si na ni – s čepičkami to více baví. To je legrace! Začínají přicházet maminky – to jsou diváci.



Tak ahoj zase zítra…



Za děti MŠ Hájov, s. r. o., Iveta Šrubařová



(redakčně kráceno)