Město proti zahrádkářůmSe zájmem jsem si přečetl článek v KN ze dne 19. dubna o nespokojených zahrádkářích. Tento problém se také nepřímo dotýká i mne, protože mám zahradu v zahrádkářské osadě Štramberk.
Nejvíce jsem byl ale zaražen reakcí zastupitele Josefa Jalůvky. Ten prohlásil, že je zbytečné diskutovat. Tato slova mne překvapila nejen proto, že je to můj bývalý kolega, ale hlavně proto, že se opět nemá připouštět diskuze. Jen direktivní rozhodnutí. Kdysi se direktivně určilo, že chatky nesmí mít větší rozměr než 16 m2, nesmí mít patro, nesmí být otočeny tam, ale sem atd. Kdo určil, co to je individuální rekreace? Jak dlouho trvá? Co k tomu daný subjekt potřebuje? Musí být na chatkách pitná voda, elektřina, sociální zařízení, dojezd autem v případě první pomoci, sběrné nádoby na komunální odpad, které budou kdykoliv k dispozici? Jak velký obytný prostor musí chatka mít, aby mohla být nazvána rekreační? Tyto a další otázky musí být dány k dispozici, vysvětleny a poté se mohou určovat poplatky.
Se stejnými otázkami se potýkáme i v osadě Štramberk Bařiny. Ale to se musí skutečně diskutovat a vysvětlovat, že s. Pavelko! A na soud ať se obrátí města, která by se měla naučit hledat i jiné zdroje příjmů než jen kapsy občanů.
Miroslav Veselý
Pohádkový lesZa slunečného, leč chladného prvomájového dopoledne se konalo již tradiční putování s pohádkovými bytostmi v okolí zříceniny hradu Šostýn.
Hned první pohádkovou bytostí, kterou jste mohli na pochodu potkat, byla čarodějnice. Ta se po příletu na svém koštěti usídlila hned vedle Husovy lípy, čímž jako mávnutím kouzelného proutku vtáhla všechny děti, ale i jejich rodiče do kouzelného „Pohádkového lesa“. Pokud byste se vydali dále po trase, dostali byste se na zříceninu hradu Šostýn, kde Bílá paní potřebovala pomoci s přebráním čočky a fazolí. Další na řadě byl Budulínek s liškou, od které by ovšem nikdo nemohl čekat, že ho povozí na ocásku. V lese se ovšem usadilo mnoho dalších bytostí jako krásná princezna s chrabrým princem, černokněžník, čert, hajný Robátko, vodnice či Červená karkulka. Celé putování bylo zakončeno v parku okolo kostela, kde na účastníky čekala odměna v podobě účastnického listu a nafukovacího balonku.
Celý den se náramně vyvedl a těm, kteří pochod nestihli, slibujeme, že příští rok se bude rej pohádkových postav v okolí Kopřivnice konat znovu.
Alan Břuska, za Pionýr Kopřivnice