Tábor Olbramkostel

Dne 4. července jsme se opět sešli na našem oblíbeném stanovém táboře v Olbramkostele u Znojma, abychom zde strávili báječných čtrnáct dní plných her a soutěží. Děti radostně vyskákaly z autobusu a do té doby klidná a téměř prázdná táborová základna ožila dětským smíchem a hemžením. Letos bylo naším cílem odhalit „Tajemství třiceti Orizuru“, a proto se vše odehrávalo v duchu historie starého Japonska. Sem tam zaznělo japonské slovíčko, děti si vyzkoušely, jak se jí hůlkami, a některé dokonce předvedly s tímto netradičním „příborem“ takovou obratnost, za kterou by se nemusel stydět kdejaký japonský mistr.

Po dlouhé době se na nás usmálo štěstí a počasí nám přálo po celý pobyt. Tudíž nám nic nebránilo v našem pečlivě naplánovaném programu. Děti si zahrály mnoho zajímavých her, několikrát svlažily svá rozpálená těla na bazéně v Jevišovicích, na koupališti v Únanově i v rybníku Šimperáku, pohladily si krokodýla na krokodýlí farmě a prohlédly si bunkr z druhé světové války.

O zážitky tedy nebyla nouze. Jednou ráno nás dokonce namísto dobře známé písně „Polámal se mraveneček“ vzbudil drsný hlas vojáka. Náš tábor totiž navštívil airsoftový tým a předvedl nám svou výbavu a vyzkoušeli jsme si i střelbu s airsoftovými zbraněmi. A aby toho nebylo málo, i policie nám předvedla, jak umí dobře střílet. Naší základnou tak zněly výstřely, jako by k nám zavítali teroristé. Na stanování si děti vyzkoušely vaření v přírodě, spaní pod širým nebem a večer chránily bedlivě svou vlajku a také se snažily ukrást vlajku ostatním oddílům. Párkrát nám předvedly, jak pěkně vlní svými těly na diskotéce a u táboráku nás přesvědčily, že písničky se dají zazpívat i bez zpěvníků.

Za Pionýr Kopřivnice Simona Paseková

(redakčně kráceno)