Poděkování



Dovolte, abychom prostřednictvím vašeho týdeníku poděkovali panu Nalerajovi - majiteli cestovní kanceláře Agentura FOX, za pomoc při zajišťování ozdravného pobytu dětí a rodičů ze Speciální školy pro děti s více vadami v Kopřivnici ve dnech 2. až 11. září v Itálii.



Velké poděkování patří také paní Radce Valchové, která svou ochotou, vystupováním a organizačními schopnostmi náš pobyt velice zpříjemnila. Její profesionální přístup nám velmi pomohl při vyřizování následků tragické události, která nás, bohužel, na pobytu postihla.



Ještě jednou děkujeme.



Děti, rodiče a zaměstnanci Spec. školy z Kopřivnice







Mnišanská teniska



V pátek 16. září za pěkného podzimního počasí proběhl na Základní škole Mniší sportovní závod dvoučlenných družstev (jeden prvňák a jeden druhák) ‘Mnišanská teniska’. Závodu se zúčastnily malotřídní školy ze Ženklavy, Závišic, Rybí, Lubiny, Trnávky. Pořádající ZŠ Mniší získala 1. a 2. místo, na 3. a 4. místě se umístila ZŠ Lubina. Všichni účastníci si odnesli dobrou náladu a drobné ceny, které byly zakoupeny z dotace města.



Za ZŠ Mniší učitelka Taťana Adamová







Děti z Alšovky na zkušené



Když dříve rodiče chtěli, aby se jejich dítě dobře naučilo německy, tak ho poslali na ‘handl’. Nějakou dobu žilo samo v německé rodině a německé dítě se zdokonalovalo v češtině u nich doma. Historie 20. století nám bohužel tuto celkem jednoduchou možnost výuky cizího jazyka vzala.



Aspoň trošku se však mohlo vžít do pocitu dětí na ‘handlu’ 15 žáků 8. třídy ZŠ Alšova. Ve dnech 18. - 24. září se stali ‘adoptivními’ dětmi německých rodin z partnerského města Zwönitz a jeho okolí. Společně s německými dětmi chodili naši žáci do školy a zúčastňovali se vyučování, společně sportovali, navštívili místní muzeum, společně si prohlédli saskou metropoli Drážďany. Jejich hostitelské rodiny se jim věnovaly i odpoledne a večer, a tak někdo byl na dalších výletech, jiný byl na rybách, další hrál karty či fandil fotbalistům nedalekého Aue.



S dorozuměním to bylo někdy dost komplikované. Když to nešlo v němčině, pomohla angličtina nebo ruce. I když si ne úplně všechny dvojice padly do oka, nikomu se nakonec nechtělo domů a většina by ještě nějakou dobu pobyla.



A takto odpovídali po návratu žáci na otázky, jak se jim líbila škola a německá města a co je nejvíce překvapilo v rodině.



Magda B.: Na škole se mi líbilo všechno kromě přestávek (byly moc krátké). Moc se mi líbil školní areál, který měly děti k dispozici.



Martin G.: Po škole se chodilo v botách. Mají tam prostě super školu.



Eda P.: To gymnázium bylo ve všech směrech lepší než naše škola, ale bude to asi tím, že je částečně nově postavené a opravené. Na naší škole je ale lepší jídelna. Nedávali polívku a nepřidávali.



Kristýna H. Nelíbilo se mi jen to, že vyučování začínalo už o půl osmé a že si děti nemohou vybrat každý den ze dvou jídel jako na naší škole. Mezi německými a českými městy není podle mě až tak velký rozdíl. Ve Zwönitzu jsou však hezčí budovy a čistší prostředí než v Kopřivnici.



Martin G.: Všude bylo čisto a samí příjemní lidé.



Vítek H.: Čisté, neposprejované, neponičené chodníky a zdi. Lidé si vzájemně pomáhají, i když se neznají. Rodina byla milá a milující se. Žádné hádky, zato společné zájmy a činnosti.



Martina D.: Drážďany byly hezké, ale nelíbilo se mi, že tam bylo všechno rozkopané. Ale až se to dokončí, tak to bude podle mě super.



Žáci ZŠ Alšova