Pionýrský ples


Letos opět… nebo o šest? Každopádně po jedenácté byl uskutečněn ples pionýrských pracovníků, a to netradičně v sobotu 12. února v 19 hodin. Je tomu rok, co jsme se dohodli, že ples bude v maskách, ale letos jsme nevěděli jak. Stačilo se však zeptat a…



… bylo jasné, že místo čistírny nebo zaprášeného šatníku navštívíme půjčovnu kostýmů. Někdo třeba jen zapřemýšlel doma a něco vypotil. Každopádně se na plese i letos sešlo dostatek lidí. Se rčením v hlavě: ‘kvalita něco stojí’ byla vybrána kapela Chemix, která se svým umem vyjádřila dostatečně jasně už v roce minulém. Oslabena o bubeníka Tomáše a multiinstrumentalistku Štěpánku, neztratila nic ze svých kvalit. Hlavně svým hlasem si podmanil tanečníky Stáňa Chemij, který i přes svůj ‘mládenecký věk’ dokázal zpěvem nejednou nažhavit taneční parket.



Srdíčka určující soutěžní páry byla doslova rozprodána a tradiční hry poukázaly na to, že zábava neupřednostňuje kritiku organizace, ale zapálení ostatních lidiček. A tak jsme mohli opět zhlédnout například ve hře ‘židle’ tři páry na jednom místě, dámy strachem vyskakující do náruče partnera po bouchnutí balónku na její noze a nejedno jablko se volně po parketu, když čela páru byla až příliš zpocená na to, aby tam jablko zůstalo.



Stručně řečeno, letos se organizátorům Boženě Klimecké, Mileně Filové a sestře Janě Fajmanové, Petru Šulákovi, Víťovi Kaprálovi a dalším opět všechno povedlo.


Děkujeme


Jakub Trnčák





Reakce


Reagujeme na soutěž o provozovatele kulturního domu (dále jen KD), kterou jsme v přímém přenosu mohli sledovat na posledním zasedání města Kopřivnice.



Lepší je nějaký názor než žádný názor. I protichůdný názor respektujeme, hlavně, když neuráží. Přesto nemáme právo toto výběrové řízení hodnotit, ale podnítilo nás to, abychom veřejnou formou sdělily panu Sazovskému to, co se mu už chystáme dlouho říct. Známe ho z nespočetných akcí, kde jsme jako učitelky doprovázely děti se zdravotním znevýhodněním. Vždy z jeho strany jsme se setkaly s fantastickým přístupem k těmto dětem, s velkou dávkou spontaneity a upřímností. Žádná vykalkulovaná póza! Není mu na obtíž s nimi tančit, dát si na hlavu tykadla, jen ať se děti cítí uvolněně. (On si to nejspíš ani neuvědomuje, dělá to přirozeně.) Tak se oddat dětem mnohdy nevidíme ani tam, kde by to mělo být samozřejmostí. To svědčí o jeho obrovské lidskosti a schopnosti solidarity, která přece vypovídá o jakési úrovni osobního nastavení.



Přejeme mu, ať v sobě najde dostatek sil, aby kulturu v našem městě nadále vedl tak dobře, aby posílil svou profesionalitu. Přejeme samozřejmě i zaměstnancům KD dobré zázemí. Vždyť všechno je to o lidech a týmové spolupráci.



Na kultuře se snad nedá materiálně zbohatnout, když je tak žánrově široká. Potřebuje finanční pomoc. Podle nás je důležité to jiné bohatství, jak na nás kultura působí, co v nás zanechává.



Šedá, Strejčková, Černošková, Holubová a Šustalová