Inscenace dramatu Maryša v podání brněnského HaDivadla se stala divácky nejúspěšnějším titulem 30. ročníku přehlídky netradičního divadla Kopřiva.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Velmi slušně zaplněná hlediště, tradičně vynikající atmosféra a výběr čtyř českých a čtyř slovenských inscenací a jedno bonusové představení domácích Malých monster, to byla Kopřiva 2016, která zdejšímu publiku už po třicáté za sebou představila dění na poli netradičního divadla.
Kopřiva si po celou svou existenci udržuje charakter soutěžní přehlídky, ročník 2016 nebyl žádnou výjimkou. Tříčlenná porota tvořená divadelním kritikem Josefem Mlejnkem, divadelníkem a divadelním teoretikem Luďkem Richterem a dramaturgyní Alicí Olmovou udělovala skleněnou plastiku za umělecký přínos a herecký výkon. První ze zmíněných cen byl poctěn Jaroslav Achab Haidler za svou inscenaci Pan Theodor Mundstock. Velmi silné představení postavené na skvělém výkonu jediného herce přiblížilo tíživou atmosféra protektorátu a popisovalo lpění na životě v době, která mu nepřeje. Zajímavé bylo i tím, že se na prkna Kopřivy vrátilo po dlouhých třiceti letech. Stejnou hru totiž Haidler zahrál i návštěvníkům prvního ročníku festivalu.
Svým herectvím pak porotu nejvíce zaujal Lukáš Melník v roli Colemana z inscenace Osiřelý západ ostravského Divadla Petra Bezruče. Držitel Thálie pro herce do 33 let z roku 2015 tak získal další uznání svého umění. Příběh komplikovaného hledání bratrské lásky mezi dvěma mladými muži, kteří neznají nic než opovržení, násilí a kořalku, patřil k hlavním lákadlům pátečního programu. Ponurý dramatický text plný zmaru s pouhou jiskřičky naděje transformovala režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová do podoby černé grotesky. Výrazná stylizace se sešla s vkusem publika a z hlediště se během představení ozývaly salvy smíchu. Inscenace byla dlouho favoritem na diváckou cenu.
Hodnocení kuličkami dlouho vycházelo ve prospěch ostravských divadelníků, až je z trůnu sesadil předposlední kus programu, Maryša v podání brněnského HaDivadla. Nejpočetnější ansámbl letošní Kopřivy odehrál notorický známý text bratří Mrštíků na prosté scéně postavené na jevišti kulturního domu. Režisér a dramaturg představení ponechali většinu čítankového textu dramatu, a některé jeho zásadní pasáže dokonce hercům nechali několikrát zopakovat. Drobné inscenační vtipy a přesvědčivé herecké výkony pak pravděpodobně rozhodly o diváckém úspěchu.
Nejen trojlístek oceněných představení, ale i ostatní inscenace z letošní nabídky Kopřivy stály za vidění. Jako Narozeninový bonus si Kopřiva netradičně už ve čtvrtek dopřála představení místních divadelníků. Soubor Malá monstra v Údivadle končí a jeho členové se s publikem rozloučili svou nejúspěšnější hrou Pekaři. Autorská hororová komedie s kriminální zápletkou se s profesionály v dalším programu mohla srovnávat jen stěží, ale byla příjemným připomenutím, že divadlo v Kopřivnici má i svou aktivní formu. Hned v úvodu pátečního programu si Adrián Ohrádka a Roman Mihálka z Theatru Komika dokázali získat dětské publikum. Jejich Příběh rytíře dokázal malé diváky strhnout i přes částečnou jazykovou bariéru. Spontánní výkřiky dětí, které se do představení zapojovaly i bez toho, aby to po nich herci vyžadovali, byly důkazem, že jarmareční divadlo bylo zdařilým úvodem festivalu.
Dalším divadlem, které bylo uváděno jako pohádka, už tolik na dětské publikum necílilo. Víťa Marčík, „kopřivový veterán“ ověnčený řadou cen ze zdejšího festivalu, přivezl jednu ze svých nejnovějších inscenací nazvanou O holčičce, která se ještě nenarodila. Téma smyslu života a smrti či vztahu člověk k věcem, které jej přesahují, bylo typicky marčíkovské. Scénické ztvárnění dojemného příběhu už tak typické nebylo. Autor a herec v jedné osobě v tomto představení zcela rezignoval na svou tradičně vynikající a nápaditou práci se scénou a loutkami, které sám tvoří. Tentokrát si vystačil pouze s bednou, na kterou se posadil, a kytarou, na kterou se doprovázel. Rekvizity, jež jej obklopovaly, byly, jak sám přiznal, jen věcmi, kterými se rád obklopuje, a pro představení samotné měly nulový význam.
Dalším několikanásobným účastníkem Kopřivy bylo slovenské Divadlo Kontra. Peter Čižmár tentokrát zaskočil se svou interpretací Shakespearova Macbetha. Jeho expresivní herectví a vypjatá interpretace textu znesnadňovala orientaci v ději i tak notoricky známého dramatu. Lidé v hledišti tak sledovali spíše hereckou autoterapii než divácké představení, což se nakonec zřejmě odrazilo i v hodnocení kusu. I tak si ale nakonec Peter Čižmár za své umění cenu odvezl, nebylo to ale za věc, kterou předvedl na aktuálním ročníku Kopřivy, ale za inscenaci Ženy v černém, kterou Divadlo Kontra uvedlo na Kopřivě 2014.
Diváci Kopřivy mohli vidět ještě další dvě slovenská divadla. Z Banské Bystrice dorazilo Divadlo Odivo s inscenací Láska P a vášeň B. Specifická adaptace Lorcova textu vynikala množstvím inscenačních nápadů, hrou světel nebo specifickou prací s loutkou nebo zvukem. Co do množství neotřelých nápadů byla právě tato inscenace asi nejbohatším titulem třicátého ročníku Kopřivy. Na druhou stranu přes zajímavý výkon Márie Danadové se za všemi efektními nápady tu a tam poněkud ztrácela nosná linka příběhu a specifika jednotlivých charakterů. Tečkou za programem třicáté Kopřivy pak bylo vystoupení rožňavského Divadla Actores a inscenace Dni v daždi. Aktuální hit broadwayských scén byl hereckou příležitostí pro Atilu Bocsárszkého a Róbert Kobezda.
