Kopřivnice (dam) – Zájem o kultivaci veřejného prostoru v Kopřivnici spojoval asi tři desítky lidí, kteří se 18. června sešli na panelové diskuzi o vizuálním smogu. Nejen v Kopřivnici poslední dobou značně akcentované téma se na půdě Vily Machů diskutovalo pohledem odborníků z oboru architektury, marketingu, grafického designu a zástupců radnice, chyběli ovšem původně avizovaní podnikatelé.
Vizuální smog je nejčastěji definován jako zamoření veřejného prostoru nevkusnou, agresivní a rozměrnou reklamou, která je navržena bez ohledu na okolní prostředí a je často velmi agresivní. Přehlcení veřejného prostoru takovou vizuální komunikací v konečném důsledku esteticky znehodnocuje ulice měst a navíc se zároveň ztrácí účinnost předávaného sdělení. Problém vizuálního smogu řeší celá řada nejen tuzemských měst. Manuál, který by měl pomoci tento nešvar omezit, mají například v Brně, ale i v dalších městech. V Kopřivnici podle diskutujících problém existuje především v centrální části města, ale objevuje se i v jiných místech s větší koncentrací provozoven pro obchod a služby. Direktivní řešení prostřednictvím vyhlášky či jiného nařízení je v podstatě vyloučeno. Kopřivnice nemá šanci využít ani možností, které historickým sídlům dává do ruky památková ochrana. „Pokud by vyhlášku regulující vizuální smog bylo možné vydat, tak už bychom ji měli. Takové silové řešení možné není. Můžeme ovlivňovat podobu reklamy na budovách a pozemcích města, existují také možnosti, jak na majitele soukromých budov a podnikatele může město neformálně působit,“ uvedl Jiří Štěpán, vedoucí radničního odboru rozvoje města. Podle Petra Čaníka, odborníka na marketing a komunikaci, má město poměrně unikátní možnost situaci v Kopřivnici zlepšit v rámci rekonstrukce centra města.
„Komerční objekty v centru města, podle toho, co vím, vlastní asi čtyři majitelé a minimálně dva z nich jsou nakloněni pozitivní změně v této oblasti. Věřím proto, že město by mohlo být schopno se s těmito lidmi dohodnout už proto, že by to mělo být jednodušší, než kdyby bylo potřeba najít společnou řeč s padesáti podnikateli,“ míní Čaník.
Na čem se shodla většina diskutujících, je fakt, že město by mělo problém vizuálního smogu řešit prostřednictvím osvěty a edukace mezi občany a podnikateli, a těm by měla rovněž metodickou podporou pomoci situaci zlepšovat „Jedním z prvních úkolů nově vzniklého oddělení architektury je vytvoření dokumentu, který nastaví nějaká pravidla pro využívání veřejného prostoru a bude jasně čitelným a zároveň motivujícím nástrojem pro všechny lidi a subjekty, které nejen v centru města fungují,“ řekl architekt Václav Kocián, který vyhrál výběrové řízení a zmíněné oddělení architektury na místní radnici by měl vést. Kocián stejně jako další diskutující vyjádřili během večera přesvědčení, že minimalizací vizuálního smogu v ulicích lze poměrně snadno dosáhnout velké proměny veřejného prostoru, což bylo doloženo například i několika vizualizacemi.
Podle účastníků panelové diskuze bude proces změny v ulicích Kopřivnice pozvolný, zlepšení rozhodně nebude viditelné hned, ale až v průběhu několika let. Zároveň se ale shodli, že právě diskuze o problematice vizuálního smogu může stát na začátku pozitivní změny. Jak poznamenal jeden z účastníků diskuze, hudebník Tomáš Neuwerth, kořeny problému mohou být velmi hluboko a mohou souviset se společenskou situací. „V zahraničí jsou lidé vůči veřejnému prostoru ohleduplnější, ale tady u nás se za posledních 20 let socialismu tak normalizovalo a unifikovalo, až systém nadělal z lidí naprosté sólo hráče, které nezajímá cokoliv za vlastním prahem. Proto jsem moc rád, že se tím u nás někdo zabývá,“ nechal se slyšet Neuwerth.
