Kopřivnice - Již více než rok Pierre-Francois Scotto krotí taktovkou víc jak šedesátihlavý ansámbl Městského dechového orchestru Kopřivnice. Někdejší hornista orchestru převzal vedení nejpočetnějšího uměleckého souboru ve městě po Aloisi Hrnčárkovi a po roce práce a několika koncertech dokazuje, že orchestr nejen přežije, ale má zájem dále růst, a to nejen po umělecké stránce. V krátkém rozhovoru umělecký šéf orchestru odhalil především plány do budoucnosti.

Jaký byl rok 2013 pro orchestr a co jej čeká v letošním roce?

Hráli jsme s úspěchem na několika místech. Absolvovali jsme také zajímavý zájezd do Budapešti, což bylo důležité pro udržení dobré nálady a soudržnosti v orchestru. Těšili jsme se na novoroční koncert, který se vydařil. Kompletně jsme obnovili repertoár. Od konce léta jsme nacvičovali nové skladby. Cítím, že orchestr a jeho členové jsou mnohém méně konzervativní a jsou otevřenější novým skladbám. Letos budeme v této práci pokračovat. Budeme mít koncerty ve Frenštátě i na dalších místech. Domlouváme také vystoupení v kulturním a Katolickém domě. Těšíme se na užší spolupráci s městem. Rádi bychom vystupovali na co největším počtu kulturních, sportovních a společenských akcích v Kopřivnici.

Vím, že v závěru roku došlo k nějakým změnám v organizaci orchestru. Můžete říct, k jakým, a co to má souboru přinést?

Zázemí orchestru zabezpečovalo sdružení přátel Městského dechového orchestru, kde ale bylo vše víceméně v rukou dvou lidí, dirigenta a předsedkyně. To jsme chtěli změnit. Máme totiž to štěstí, že v orchestru jsou lidé, kteří mají zájem nejen hrát, ale také se angažovat jinak, věnovat se administrativě, organizaci a podobně. Proto jsme založili nové sdružení. Bylo to velmi spontánní rozhodnutí, někdo chtěl vědět více o financování činnosti, další chtěl pomoci se sháněním not, další nabídl, že bude hledat možnosti koncertování. Vytvořila se odspodu nová struktura orchestru a staré sdružení nebylo ochotno akceptovat tyto změny. Proto jsme založili sdružení nové. Jeho cílem je větší participace řadových členů na fungování orchestru a já jsem velice rád, že se objevili lidé, kteří jeho chod chtějí více ovlivňovat.

Připravujete pro letošní rok nějaké specializované koncerty. Uvažovali jste například o koncertu francouzské hudby, a nakonec se neuskutečnil. Tato myšlenka je mrtvá, nebo se může ještě realizovat?

Byl bych rád, ale nevím, jestli bude zájem. Mně by se to líbilo. Snažím se trochu propagovat francouzskou hudbu, na každém koncertě nějaká skladba zazní. Mně by se také velmi líbilo navázat spolupráci třeba se sborem. Zatím jsme se nesešli a nemluvili o tom, ale myslím, že taková spolupráce by nás vzájemně obohatila. Byli jsme zabráni do příprav novoročního koncertu, ale teď bude jistě příležitost nějakou spolupráci dohodnout. Velmi si přeji, abychom hráli pro lidi z Kopřivnice a abychom se co nejvíce zapojili více do kulturního života ve městě a okolí.

Čekají letos orchestr nějaké zahraniční zájezdy? Chystáte se zúčastnit také nějakých soutěží?

S tím, že bychom jeli na nějaký zájezd, určitě počítáme. Máme několik nabídek a v těchto dnech je začínáme zvažovat a přemýšlíme, kterou přijmeme. Samozřejmě bychom také velice rádi soutěžili, ale to bude záležet na tom, jak na tom orchestr bude po finanční stránce a co si budeme moci dovolit. Vloni jsme na jedné soutěži hráli, uvidíme, jestli se to podaří i letos.

V závěru vašeho novoročního koncertu zazněla i výzva, že mezi sebou rádi přivítáte nové muzikanty. Kdo se může o členství v orchestru ucházet?

V podstatě kdokoli, kdo umí trochu hrát na nějaký dechový hudební nástroj, není ale už nutné, aby měli zájemci zkušenost s hraním v orchestru. Zatím se nám daří získávat nové hráče, máme řadu nových flétnistek nebo například klarinetistku, ale lidí není nikdy dost. Co se týče nástrojů, tak přivítáme každého, ale velmi by se nám hodilo, kdyby se podařilo posílit například pozouny nebo tuby.

David Macháček