V chráněném bydlení ve vilce na ulici Záhumenní našlo na začátku března domov deset lidí s různým stupněm mentálního postižení.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Už víc jak měsíc funguje ve vilce na kopřivnické Záhumenní ulici chráněné bydlení. Objekt, který v minulosti využívala policie a následně zdejší pobočka úřadu práce, byl posledních několik let nevyužíván. Ve druhé polovině loňského roku byl přebudován na bydlení pro desítku lidí s mentálním postižením.
„Chráněné bydlení je určeno lidem s lehkým či středně těžkým mentálním handicapem ve věku mezi 27 a 65 lety. Díky tomu, že budova je upravena jako bezbariérová, mohou tito lidé mít i přidružené tělesné postižení, přijímáni jsou muži i ženy,“ říká vedoucí chráněného bydlení Jarmila Silberová. Chráněné bydlení bylo otevřeno letos prvního března zároveň s obdobným zařízením v Sedlnicích a je součástí transformace sociálního ústavu Nová Horka.
Aktuálně službu v Kopřivnici využívá pět žen a pět mužů s mentálním handicapem, kteří většinou mají v Kopřivnici rodinu či mají k městu nějaký jiný vztah. Tito lidé žijí ve dvou samostatných bytových jednotkách. Jedna je určena ženám a druhá mužům. Identické byty se skládají vždy z kuchyně s jídelnou, obývacího pokoje a dvou dvoulůžkových a jednoho jednolůžkového pokoje pro klienty. Ti mají 24 hodin denně po ruce pomoc specializovaných asistentů. Každý z klientů dostává péči, jakou potřebuje. Například pomoc při kontaktu s okolím, při nakládání s finančními prostředky, ale samozřejmě také pomoc při běžných domácích pracích a podobně.
„Ovšem trváme na tom, aby se klienti podíleli úplně na všem. Jde o to je co nejvíce zapojit do běžného života a také je tímto způsobem posunout k větší samostatnosti. Mnozí byli celý život v ústavním zařízení s kompletní péčí, kdežto tady mají možnost žít jako běžný člověk a tím se učí soběstačnosti,“ doplnila Jarmila Silberová. Kopřivnická radnice dokonce do budoucna počítá s tím, že pokud se někteří z klientů osamostatní natolik, že budou moci chráněné bydlení opustit, že jim pomůže zajistit jiný typ bydlení s dostupnou sociální péčí.
Život v chráněném bydlení má být podle Jarmily Silberové co nejvíc podobný běžnému bydlení. „To znamená, že lidé odcházejí z domu za službami někam ven. Proto nechceme, aby sem docházel například lékař nebo abychom měli ve sklepě nějakou dílu. Klienti sami s asistenty navštěvují zdravotnická zařízení či docházejí do dílen Slezské diakonie a podobně,“ doplnila Silberová. Klienti navštěvují své příbuzné a někteří se také ucházejí o zaměstnání, které by mohli vykonávat. Široké veřejnosti se kopřivnické chráněné bydlení představí už 18. dubna v rámci dne sociálních služeb a o týden později chystá Moravskoslezský kraj, který je zřizovatelem služby, také jeho oficiální slavnostní otevření.
