Alergici ‘pyloví’ prožívají v zimním období klidnější část roku, kdy je neobtěžuje vodnatá rýma ani podráždění spojivek. Mohou však mít projevy tzv. zkřížené alergie, kdy určité druhy potravin vyvolávají na základě podobnosti s pylovými zrnky otékání rtů, pálení jazyka a svědění na patře. Těmto projevům říkáme orální alergický syndrom a nejčastěji jej pociťují pacienti s primární alergií na pyly břízovitých stromů. Potíže může vyvolat konzumace např. jablek, meruněk, broskví, mrkve, celeru, ořechů nebo škrábání syrových brambor. Alergikům na trávy zase může potíže v dutině ústní způsobovat rajské jablko.
Nárůst potíží v chladnějším období však nejvíce pociťují alergici ‘roztočoví’. S koncem léta a později začátkem topné sezóny stoupá koncentrace roztočů v domácím prostředí, protože se jim dobře daří v teple a vlhku. Vystavení větší koncentraci roztočů může nastartovat chronickou vodnatou rýmu, která často předchází nebo doprovází astma. Proto je třeba důsledně provádět tzv. protiroztočová opatření, která spočívají hlavně v úpravě lůžka a bytových prostor. Používáme přikrývky z dutého vlákna, které pravidelně pereme a ještě je navíc můžeme v zimě vystavit působení mrazu na balkoně, cca co 14 dnů převlékáme ložní prádlo, lůžko větráme a v posteli dítěte nedoporučujeme plyšové hračky. V pokojích jsou ideální stíratelné podlahy a minimum závěsů a různých lapačů prachu. Vlhko a nevětrané prostory svědčí také plísním, které někdy zhoršují dechové problémy. Plísně mohou vznikat v půdě květináčů, na zadních stranách nábytku, na tapetách, v koupelnách a ve sklepích. Proto doporučujeme udržovat ideální vlhkost bytu kolem 50 procent, nepoužívat tapety, nepřetápět, dostatečně větrat, vyměňovat vodu ve zvlhčovačích a případné první známky plísní ihned odstraňovat za pomoci protiplísňových prostředků.
Kromě roztočů přináší chladné počasí další možné spouštěče astmatu. Jsou jimi hlavně virové infekce, jejichž četnost v zimě stoupá, a je známo, že mohou vyvolávat zhoršení astmatických potíží. Zavedení astmatici vědí, že již při rýmě a prvních příznacích nachlazení je nutno navyšovat preventivní trvalou medikaci inhalačními kortikoidy, aby očekávané zhoršení astmatu dobře zvládli. I samotný chlad - hlavně vdechování studeného vzduchu při námaze - může vyvolat záchvatovitý kašel a zhoršení astmatu nebo vyprovokovat výsevy svědivých vyrážek, otoků a kopřivek. Spektrum potíží je tedy pestré.
MUDr. Anežka Dědková, ambulance alergologie a klinické imunologie pro děti a dorost