Zřícenina hradu Šostýna by se ještě letos měla dočkat záchovné údržby. Peníze na ni chce město získat i na ministerstvu kultury.
FOTO: MĚSTO KOPŘIVNICE
Kopřivnice (dam) – Zřícenina hradu Šostýna by se ještě letos měla dočkat významnější záchovné údržby. Připravený projekt počítá s opravami za řádově 600 tisíc korun. Polovinu této částky by město rádo získalo z Havarijního programu ministerstva kultury, dalších 300 tisíc je součástí připravované takzvané „druhé části rozpočtu“, kterou by zastupitelé měli projednávat začátkem března. „Počítáme s tím, že prostředky na záchovu Šostýna budou schváleny. Částečná oprava zříceniny hradu je nutná, aby se předešlo většímu poškození a tím pádem i případně vyšším finančním nárokům na záchovu této památky,“ říká místostarosta Kopřivnice Dušan Krompolc.
Stav nejstarší stavební památky na území Kopřivnice není dobrý. Hrad, který byl na vršku nad městem postaven už na konci třináctého století, dále podléhá zubu času. Už od roku 2019 je vstup do prostor Šostýna na vlastní nebezpečí a opravou památky chce město nejen zajistit bezpečnost návštěvníků zříceniny, ale především zabránit další destrukci zbytků hradu. Nejvíce ohrožená je v současnosti paradoxně z laického pohledu nejdochovalejší část hradu, tedy zdi sklepení někdejšího hradního paláce v jižní části zříceniny. Konkrétně pak 3,6 metru vysoká, zhruba 5 metrů dlouhá zeď naproti vstupnímu portálu s pískovcovým ostěním. Zdivo je zejména v horní části vyboulené a jeho spáry jsou značně popraskané. Mnohdy chybí i celé kusy kamenného zdiva a v případě, že by stav nebyl řešen, hrozí někdejší palácové zdi zřícení. „Stav byl konzultován s památkáři a zeď byla posouzena statikem. V roce 2019 byla na základě jeho pokynů odstraněna lípa, jejíž kořeny zeď narušovaly. Vloni pak byla zpracována projektová dokumentace opravy, která je podkladem pro žádost o dotaci,“ uvedl Břetislav Orlík, vedoucí odboru školství, kultury a sportu.
Již odstraněná lípa poškozovala zbytky hradních zdí nejvíce, když její kořeny roztlačovaly zdivo. Svůj vliv má ale i koruna zdiva, kterou dochází k zasakovaní vody, která zejména při zamrznutí přispívá k destrukci.
Navrhovaný postup oprav byl konzultován s památkáři a počítá s odstraněním svrchní hliněné vrstvy s travním porostem. Následně by mělo dojít k opatrnému ubourání vnitřního líce i střední výplňové části zdi a k jejímu opětovnému vyzdění. Poté by pak mělo dojít k vyspárování kamenného zdiva maltou na bázi římského vápna a kvarcitového písku. Toto spárování by mělo nahradit i nevyhovující a zvětralé cementové spárování zejména u pat zdí i v dalších částech zříceniny.
Opravy zbytků hradu Šostýna rozhodně ovlivní jeho návštěvnický provoz. Minimálně v místech, kde budou práce probíhat, bude totiž hrad oplocen a návštěvníkům zakázán vstup.
Šostýn, skrytý v lese nad Kopřivnicí, chátrá už celá staletí. Zásadně poničen byl už v husitských dobách. Od poloviny 15. století byl pustý a sloužil jako vítaný zdroj stavebního materiálu pro lidi z Kopřivnice a okolí.
Výzkum a postupná konzervace zbytků hradu začala až ve třicátých letech minulého století, s přestávkami tyto většinou dobrovolnické práce probíhaly až do 90. let. Tehdy se také uvažovalo o možnosti hrad částečně znovu dostavět, k čemuž ale nikdy nedošlo.
