Jedna zajímavá poučka praví, že zdraví je sice to nejcennější, co máme a co přejeme druhým, ale jen málokdo se o něj skutečně zajímá, pokud mu akutně nic nehrozí či jej nic nebolí. Ekonom pak k tomu dodává ještě něco v tom smyslu, že se za tuto cennost lidem nechce paradoxně ani platit. Všechny zavedené zvyklosti jdou ale rázem stranou, když lidem skutečně o něco jde. Ordinace v poslední době praskají ve švech pod náporem očkováníchtivých pacientů a prodávat v lékárnách vakcínu proti chřipce v dražbách by z mnoha lékárníků učinilo boháče, byť s pořádně nehezkým cejchem obchodníků se strachem.



A to je prý zatím jenom předehra nového představení pod názvem ptačí chřipka. Příroda se z nás asi nenápadně snaží udělat vegetariány. Nejdřív to bylo hovězí napadené nemocí šíleného skotu, teď přichází na řadu ptáci a drůbež ruku v ruce, tedy spíše křídlo v křídle, s nimi. Člověk aby se pod náporem nejrůznějších varovných zpráv pomalu začal obloukem vyhýbat parkům se štěbetajícími stromy a sousedovic papouškovi raději preventivně zakroutil krkem. Zbývá jenom přemýšlet, co blízká budoucnost chystá pro zatím relativně zdravé pašíky.



Nic se ale naštěstí nejí tak horké, jak se uvaří, i když určitá teplota prý virus spolehlivě ničí. Lepší, než se strachovat o to, zdali nový typ chřipky udeří nebo ne, je podívat se na věc z nadhledu, takříkajíc z ptačí perspektivy. Takže, jak se to zpívá v jedné písničce? Na ptáky jsme krátký?



Michal Polášek