K o p ř i v n i c e (ili) - Nepsaným mottem sportovních her určených handicapovaným dětem a dospělým není dosažení co nejlepších výsledků, ale hlavně překonání sama sebe. Svou nezaměnitelnou roli navíc hraje i setkávání přátel. Zatímco v počátku pořádání sportovních her pro zdravotně postižené bylo zcela nemožné spatřit v jejich blízkosti kopřivnického diváka, do prostoru před kulturním domem si rok od roku nachází cestu stále více místních obyvatel.

Tento trend potvrdil i Oldřich Brantl z hrabyňského ústavu. Během her jej přišli pozdravit tři Kopřivničané, kteří si nějaký čas v ústavu v Hrabyni pobyli z důvodu poúrazové rehabilitace. „Víte, někdo pobude pár měsíců, někdo déle a pro nás starousedlíky je každý nový příchozí vítanou změnou. A když se pak dají po zdravotní stránce dohromady, vracejí se k rodinám a na tuto nelehkou kapitolu života se raději snaží zapomenout,“ vysvětluje Oldřich Brantl. Málokdo ze zdravých si dokáže představit omezení, které s sebou nese zdravotní handicap. To ale podle Oldřichových slov není nic proti stereotypu ústavního režimu.

Proto si všichni účastníci her nesmírně váží členů pořadatelské organizace Asociace zdravotně postižených, kteří za pomoci sponzorů každoročně sportovní hry připravují. A že za těch devět ročníků vznikly oboustranné přátelské vazby, není třeba dodávat.