Monika Kurincová v hlavní roli představení Pojď do mého světa. Tato inscenace brněnského divadla Neslyším na Kopřivě získala cenu diváků.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
K o p ř i v n i c e (dam) - Pohyb jako prostředek sdělení byl hlavním motivem jednadvacáté Kopřivy. Ne všechna z osmi představení letošního ročníku přehlídky netradičního divadla byla vysloveně taneční nebo pohybová, ale důraz na tuto složku divadelního umění se nakonec projevil v tom, jak se rozdělily ceny.
Trio porotců udělilo cenu za nejlepší herecký výkon turecké tanečnici Berrak Yadek, která v pátek ilustrovala svými tanečními improvizacemi bubenické fantazie Pavla Fajta. Její dech beroucí taneční technika a vynikající výraz dávaly zapomenout, že šlo spíš o tanečně hudební performance než skutečné představení patřící na divadelní přehlídku. O ceně poroty za umělecký přínos rozhodlo až závěrečné představení celé Kopřivy, se kterým přijel Teatr Wierszalin Białystok - Supralu z Polska.
Jejich vysoce artistní a propracované představení Bog Niźyński bylo příběhem geniálního tanečníka trpícího těžkou schizofrenií, takže i v něm hrál pohyb velmi zásadní roli. Poslední z trojice cen udělují každoročně svým hlasováním sami diváci. Volba publika padla na inscenaci ’Pojď do mého světa’ brněnského divadla Neslyším. Milé představení nabité hravostí a vizuálními nápady skvěle kombinovalo živou hudbu a výrazné čistě pohybové herectví hluchoněmé představitelky hlavní role.
Přestože ceny byly jen tři, za zmínku stojí i některá další představení. Hned to úvodní patřilo domácímu tanečnímu divadlu Iluze, jeho choreografie Arcanum a Zrození zaujaly i porotce. „Jásali jsme nad tím, že se tu něco takového objevilo. Je to dobrý znak a možná je to i dobrý vliv této přehlídky. V městech velikosti Kopřivnice to není zase až tak obvyklé, že by v něm fungovaly takové soubory. Přestože v tom představení můžeme najít řadu nedokonalostí, oni fungují jen chvíli a rozhodně zde vidím velký potenciál,“ chválil Iluzi porotce Luděk Richter. Možná trochu sporné bylo zařazení představení Casanova na duchcovském zámku do programu přehlídky, která se podle svého podtitulu zaměřuje na netradiční divadlo. „Za tímto představením si plně stojím, Janusz Klimsza i Daniela Hanáková jsou v něm vynikající a je to skvělá ukázka do detailu propracovaného herectví, takže mi nedělalo problém představení zařadit, i když je opravdu klasické,“ vysvětlil dramaturg přehlídky Jiří Cachnín. Naopak ani on nehájil závěrečný kus pátečního večera Madame Melville Malé scény Zlín. Nedotažené představení, ve kterém si inscenátoři zřejmě nebyli jisti tím, zda chtějí provést scénické čtení nebo dobře napsanou hru o pletce studenta s učitelkou opravdu zahrát, bylo určitě nejslabším momentem celé dvoudenní přehlídky.
