Lubina (dam) – Ne místní část Kopřivnice, ale suverénní obec s vlastní samosprávou, takovou budoucnost si pro Lubinu přejí někteří její obyvatelé a začali již s některými kroky nutnými pro vyhlášení místního referenda o osamostatnění obce.
Letos 24. října byl v Lubině ustaven devítičlenný přípravný výbor pro účel místního referenda. Poslední říjnový den pak údajně spatřila světlo světa brožura „Samostatná Lubina“, která se v minulých dnech začala objevovat ve schránkách tamních obyvatel. Na osmi stránkách formátu A5 brožura Lubiňanům předkládá důvody pro osamostatnění obce, obsahuje orientační návrh rozpočtu a také informace o tom, jaké kroky je třeba učinit, aby Lubina samostatnosti dosáhla, a dokonce i to, kde by pravděpodobně sídlil budoucí obecní úřad, co by na něm lidé mohli vyřídit nebo způsoby, jak chce samostatná Lubina zajistit svým obyvatelům bezpečnost či dopravní obslužnost.
Přípravný výbor se podle informací v brožurce bude snažit o to, aby se Lubina osamostatnila k 1. lednu 2013, což je nejbližší možný termín, ve kterém mohou být naplněny všechny zákonné požadavky. Ještě 21. listopadu se má uskutečnit veřejná schůze, na které přípravný výbor informuje o svých plánech, mezi 24. listopadem a 21. prosincem letošního roku pak bude probíhat podpisová akce, jejímž cílem bude získat podporu pro konání referenda. Aby bylo možné návrh na konání místního referenda vůbec podat, je nutné mít podporu minimálně 30 % oprávněných osob, což v případě Lubiny znamená zhruba čtyři stovky podpisů.
Starostu Kopřivnice Josefa Jalůvku iniciativa pro osamostatnění Lubiny dle jeho slov překvapila. „V Kopřivnici a v jiných místních částech často zaznívá, že právě Lubina si nemá nač stěžovat. Množství investičních akcí, které byly v poslední době provedeny nebo se provádí v Lubině, je bezkonkurenční,“ říká Jalůvka, ale jedním slovem dodává, že Lubiňané pochopitelně mají právo o svém případném osamostatnění rozhodnout.
Jeden z hlavních argumentů pro osamostatnění Lubiny obsažený v informační brožuře je finanční výhodnost osamostatnění obce. „My se domníváme, že po osamostatnění budeme mít více zdrojů, než je na rozvoj Lubiny a její společenský život dáváno městem dnes,“ vzkazují členové přípravného výboru obyvatelům Lubiny. Součástí brožurky je také orientační návrh rozpočtu, který počítá s vyrovnaným hospodařením obce s 11,9 miliony korun jak na straně příjmů, tak výdajů. Přitom podle hodnocení rozpočtu Kopřivnice za minulý rok bylo v roce 2010 pouze na investicích a dotacích v Lubině utraceno víc než 15,3 milionu korun. Jako zavádějící nebo neúplné označil některé informace v brožuře i starosta Jalůvka. Podle jeho slov prý město bude muset připravit informace, které uvedou některé skutečnosti na pravou míru, a Lubiňanům je předložit. Návrh rozpočtu totiž zřejmě nepočítá například se splátkami mnohamilionového úvěru na vybudování kanalizace, který by po rozdělení také přešel na Lubinu.
Poněkud kuriózně zní také hned první uváděný důvod pro osamostatnění Lubiny, a to možnost aktivně ovlivňovat dění v obci prostřednictvím zvolených zástupců. Lubina totiž vždy měla velmi silné zastoupení v zastupitelstvu, a dokonce i ve vedení Kopřivnice. Aktuálně v zastupitelstvu působí hned čtyři občané Lubiny včetně starosty Josefa Jalůvky. To je zřejmě nejsilnější zastoupení vůbec. Svým zástupcům na radnici ovšem Lubiňané vyčítají to, že díky příslušnostem k různým politickým uskupením nejsou schopni vystupovat jednotně. Lubiňan a první muž kopřivnické radnice Josef Jalůvka se obává, že aktivita pro odtržení obce by mohla Lubině uškodit minimálně při projednávání rozpočtu na další rok. „Doufám, že zastupitelé nevyškrtnou některé položky, jako je například částka čtyř milionů korun na úpravu zatáčky pod Velovou u přehrady ve Větřkovicích nebo spolufinancování na dotované projekty rekonstrukce sportovního areálu a opravy hasičáren v Drnholci i ve Větřkovicích,“ poznamenal Jalůvka.
