Sochař Ivan Kalvoda renovoval pamětní desku Zdeňka Buriana, jejíž návrh před třiceti lety vytvořil ve svém ateliéru.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) - Třicet let po svém vzniku a deset let po přemístění do Lašského muzea se pamětní deska malíře Zdeňka Buriana dočkala péče z rukou svého autora akademického sochaře Ivana Kalvody. Bronzová pamětní deska o velikosti 95 x 59 centimetrů byla zašlá a podle Kalvodových slov se jí nedostalo potřebného čištění ani po jejím přemístění do interiéru, kde již netrpí tolik, jako když visela vystavena povětrnostním vlivům v centru města na zdi vedle dnešní lékárny. Kdo by si restaurování desky představoval podobně jako titěrnou práci při oživování klasických maleb, byl by zřejmě překvapen. Místo jemných štětečků totiž Kalvoda pracoval s klasickým drátěným kartáčem. „Chce to jen trochu lidského sádla, ale samozřejmě se to musí dělat opatrně a s rozmyslem. Cílem není odstranit veškerou patinu, která je žádoucí, ale především zesvětlit vyšší místa a hrany a nechat reliéf vyniknout,“ vysvětlil Ivan Kalvoda.
Původem ostravský výtvarník a student profesora Vincence Makovského na pražské AVU desku slavnému kopřivnickému rodákovi vytvořil v roce 1989. Práci na ní si za- dalo město. Ivan Kalvoda tehdy navštívil malířovu dceru Evu a společně s ní vybral fotografie, podle kterých nakonec portrét zdejšího rodáka vytvořil. Finální podobu pamětní desky ovšem Ivan Kalvoda pořádně viděl až letos v dubnu, kdy ji přišel restaurovat.
„V době realizace se hodně tlačilo na to, aby se deska, z mně neznámých důvodů, odlévala tady v Tatře. S tím jsem já ovšem nesouhlasil, protože taková práce chce zkušené umělecké slévače. Odlít podobnou desku je totiž technologicky mnohem náročnější než třeba sochu. Nakonec jsem ustoupil a nechal tady model pod podmínkou, že mi písemně stvrdí, že neodpovídám za finální podobu díla. Byl jsem tak naštvaný, že na odhalení jsem se podívat nebyl,“ vzpomíná Kalvoda. To, že v případě výběru slévárny měl zřejmě pravdu, dokazuje výtvarník, když na několika místech pamětní desky poukazuje na vady, které jsou pro necvičené oko laika téměř neviditelné. Po třech dnech práce v dubnu ovšem Kalvoda své dílo uvedl do kondice, v jakém zřejmě nebylo ani v době své první instalace.
Z iniciativy Lašského muzea tak jeho návštěvníci mohou vidět opravdu důstojnou připomínku jednoho z nejznámějších kopřivnických rodáků. Symbolicky si navíc Buriana mohou také odnést domů, alespoň v podobě otisku nového pamětního razítka, které rovněž vytvořil Ivan Kalvoda, a vychází z malířova reliéfu na pamětní desce.
Se jménem Ivana Kalvody je v Kopřivnici spojena ještě jedna poměrně odlišná realizace, a to krychlové pítko s glazovaným keramickým obkladem a motivy výtvarně pojatých prvních čtyř písmen abecedy. To stojí v parku mezi ulicemi Sadovou a Pionýrskou. V blízkém okolí Kalvoda vytvořil například výzdobu smuteční síně ve Studénce a jeho práce je možné potkat třeba i v jedné ze stanic pražského metra.
