Miroslav Bartoň

K o p ř i v n i c e – V závěru základní části házenkářské extraligy doufala Kopřivnice, že se jí podaří dosáhnout na play-off. Nakonec jí těsně uniklo, a musí se tak smířit s boji ve skupině o 9. – 12. místo. Trenér mužstva Miroslav Bartoň před sezonou věřil, že mužstvo na osmičku má, a tak je, nejen pro něj, deváté místo trochu zklamáním. „Když se nesplní cíl, který si trenér dá, tak to vždycky mrzí,“ říká, ale jedním dechem dodává: „Vidím to ale zároveň tak, že jsme v extralize hráli důstojnější roli než v loňské sezoně, kdy jsme získali body jen s posledním a předposledním celkem.“



Zatímco tentokrát jich bylo šestnáct a potrápili jste i mužstva, která se do play-off dostala…



Pět utkání jsme prohráli až v koncovce, z toho čtyřikrát o jednu branku. Když si uvědomíme, že v rozhodujícím duelu o play-off jsme vedli pět minut před koncem o branku, tak je jasné, že ten postup byl reálný. Věřím, že v příští sezoně se nám to povede.



Loni jste byli desátí, letos devátí s tím, že do první osmičky nebylo daleko. Lze za tím vidět určitou stoupající tendenci?



Myslím, že tato sezona pro nás byla složitá, a netajili jsme se tím, že chceme klub stabilizovat hlavně po stránce ekonomické. Navíc, i když je kádr tvořen z devadesáti procent z odchovanců, cítíme a víme, že bez vhodného doplnění kádru hráči odjinud cesta vzhůru nevede. Jestli tedy chceme stoupat výše i v dalších sezonách, musíme za prvé kádr udržet pohromadě a za druhé jej doplnit dvěma až třemi hráči. A to výhradně odjinud, neboť v současném starším dorostu nevidím hráče, který by mohl ihned naskočit do extraligové soutěže.



Vraťme se ještě k uplynulé základní části. Co vám, komplexně vzato, chybělo k tomu, abyste se dostali do play-off?



Dost nás přibrzdilo těžké vylosování. První čtyři kola jsme hráli s družstvy, která patřila k papírovým favoritům. Dost důležitým okamžikem bylo zranění našeho nejlepšího střelce Miry Rachače koncem loňského roku v Hustopečích, který ještě ani k dnešnímu dni není stoprocentně v pořádku, a svou roli sehrál i pomalejší rozjezd Jirky Gřese. V případě optimální formy těchto dvou hráčů a při kvalitních výkonech brankáře Láníčka jsme na play-off mohli dosáhnout. Taky mě na podzim mrzela slabá výkonnost Veřmiřovského a Hanzelky, kteří až po Novém roce zase začali hrát to, co jsme já i kolektiv očekávali. Ostatní odvedli to, co je v současné době v jejich silách.



Do bojů o 9. – 12. místo jdete jako favorit se čtyřbodovou bonifikací. Asi ale neočekáváte, že to bude jednoduchá a jasná záležitost?



Jsme jeden z mála sportů, ve kterém se vybojované body mažou a třináctibodový náskok na posledního se tedy scvrkává na čtyři body. Zaváhání v prvním kole by mohlo mužstvo dostat do velice těžké psychické situace, proto tým i okolí nabádám, že vyhráno ještě není. Je to něco jiného než play-off. Vím, že i soupeři se chtějí zachránit, takže nikdo neprodá kůži lacino.



Dostanou v případě, že nebude hrozit sestup, více příležitosti i mladí hráči bez ohledu na konečné umístění, nebo budete stůj co stůj bojovat o co nejlepší příčku?



Naším prvotním cílem je záchrana, ale jiné než deváté místo by pro mě bylo ještě větším zklamáním než to, že se nám nepodařilo postoupit do play-off. Tím se ale nevylučuje to, že budou hrát hráči, kteří toho letos ještě tolik nenahráli.



Kromě trenérského vedení extraligového mužstva jste trenérem reprezentace do devatenácti let, přičemž nedávno jste s ní byl na turnaji v Polsku. Můžete přiblížit jak turnaj, tak to co vás letos s mužstvem čeká?



Byl to velice dobře obsazený turnaj hráčů stejné věkové kategorie, kde jsme se střetli s domácím Polskem, Ruskem a Francií. Rusko a Francie patří ke špičce této věkové kategorie, Poláci mají před námi náskok hlavně po stránce organizační. Suverénně nejlepší byl z naší strany vítězný zápas s Polskem, po něm nám trochu narostl hřebínek a prohráli jsme těsně s Francií, v posledním zápase jsme o jedenáct porazili Rusko. Bylo to velice důležité srovnání sil před srpnovým ME, které navíc všechna družstva, kromě nás, hrála ve finální části přípravy, neboť je v květnu čeká kvalifikace. Tu my, jako pořadatel ME, hrát nemusíme. Na samotném šampionátu bude v této věkové kategorii záležet hlavně na momentální formě a bojovnosti. Za úspěch bych považoval, kdyby se nám podařilo vybojovat přímý postup na MS 2009 v Tunisku, což znamená umístění do pátého místa.



Jana Feilhauerová