Letošní Drtič byl podle organizátorů i účastníků nejtěžším v jeho jedenáctileté historii, na což měla vliv jak délka tratě, tak zejména deštivé počasí.
FOTO: ONDŘEJ ZAPLETAL
K o p ř i v i c e - Většina účastníků i organizátorů jedenáctého ročníku kopřivnického Drtiče se shodla na tom, že ten letošní byl asi ze všech nejnáročnější. Mezi davem cyklistů, kteří se druhou srpnovou sobotu vydali na trať tohoto populárního poloorientačního nezávodního maratonu, byl také devětapadesátiletý Josef Rýpar z Frýdku-Místku.
„Letos jsem na Drtiči popáté a skutečně to tentokrát bylo nejtěžší. Ráno jsem přijel na poslední chvíli a start jsem stihl tak tak. Do cíle jsem dojel po jedenácti hodinách celý promočený a unavený, ale zároveň mám radost, že jsem celou trať mezi těmi mladými zvládl. Budou to krásné vzpomínky,“ vyznal se po dojezdu Rýpar, který na kole jezdí ve volném čase a na Drtiče se nijak speciálně nepřipravoval. Při loňském ročníku byl sice o dvě a půl hodiny rychlejší, přesto byl se svým letošním časem spokojen.
„Na Drtiči mě láká ta zdejší atmosféra. Není to tak divoké jako tradiční závody, ale letos to bylo drsné - samé bláto a těžký terén. Sjezdy byly vymleté vodou a bylo na nich hodně kamení, ale nejtěžší byl úsek ze Slavíče na Kalužiny, Ropičku a Kotář, kde bylo nejvíce bahna. Lysá hora proti tomu byla brnkačka, i když tam padly provazy vody,“ popsal lásku k Drtiči i úskalí tratě nadšený cyklista.
Rýpar jel dlouho ve skupině, která se roztrhala až při zpátečním stoupání na Ondřejník, kde se muselo jít i kus pěšky. Ani osamocen však problémy s orientací neměl. „Beskydy dobře znám, takže jsem nebloudil. Pro mě to byla spíš otázka vůle, přesvědčit se, že musím dál šlapat. Ještě že se mi vyhnuly technické problémy. Někde ve sjezdu jsem ztratil pumpičku, ale naštěstí jsem ji nepotřeboval,“ okomentoval Rýpar.
Snad každý účastník letošního Drtiče někde na trase alespoň jednou upadl a pádu se nevyhnul ani Josef Rýpar. Potkalo ho to poblíž Prašivé, ale naštěstí se mu nic nestalo. „Dostal jsem smyk na bahně, takže jsem se položil do měkkého. Mapa už ale stejně byla tak mokrá, že na kontrolách vlastně nebylo co razítkovat. Přesto se zúčastním i příště, už se těším!“ Ondřej Zapletal
