V rámci jednání pracovní skupiny Osob v tíživé životní situaci, které proběhlo v závěru června, byli přítomní seznámeni i se způsobem financování služeb pro další období.
FOTO: DANA HOĎÁKOVÁ
Kopřivnice (hod) – Jednání pracovní skupiny Osoby v tíživé životní situaci, které se uskutečnilo v pondělí 25. června na radnici, bylo jedním ze setkání v rámci Komunitního plánování sociálních služeb. Byli na něm přítomni nejen poskytovatelé služeb, zástupci uživatelů, ale také přišli lidé, kteří se o danou problematiku zajímají.
Ti se v úvodu dozvěděli podrobné informace o průběhu rozšiřování azylového domu včetně časového harmonogramu, s nimiž je seznámil vedoucí oddělení investic Bohuslav Hruškovský. Poté vystoupila místostarostka Dagmar Rysová, která hovořila o systému financování služeb sociální prevence, který bude probíhat dle regulí druhého individuálního projektu Moravskoslezského kraje a jehož hlavním cílem je optimalizace sítě těchto služeb v kraji. V Kopřivnici se jedná o služby poskytované Rackem, Klubem Kamarád a azylovým domem.
Vzhledem k tomu, že dosavadní vedoucí pracovní skupiny David Monsport na svůj post rezignoval, navrhl za sebe kandidátku Stanislavu Tichavskou, která pracuje na sociálním odboru radnice a která má dlouholeté zkušenosti z práce s lidmi v obtížné životní situaci. Žádný jiný návrh nepadl a přítomní účastníci se shodli, aby se vedoucí pracovní skupiny stala Stanislava Tichavská. Poté následovala diskuze, v níž se hovořilo především o problémech, s kterými se potýkají lidé v obtížné životní situaci. „Například lidé, kteří pracují v třísměnném provozu a bydlí v noclehárně, nemají možnost odpočinku po noční. Na jednání bylo dohodnuto, že pracovníci azylového domu navrhnou nějaké režimové opatření a vyčíslí jeho finanční náročnost. Chceme pomoci lidem, kteří se ocitli v nelehké životní situaci a kteří mají zájem ji změnit a sami pracují aktivně na změně,“ přiblížila jeden z problémů, kterými se přítomní zabývali na svém zasedání, Blanka Mikundová, manažerka sociální prevence. Ta také podotkla, že přestože existuje systém vícestupňového bydlení ve městě od noclehárny, přes azylový dům až po ubytovnu, jde o dlouhodobější proces. Proto navrhované režimové opatření v noclehárně či azylovém domě může těmto lidem pomoci právě po to období, než se budou moci ubytovat v ubytovně. Také Středisko sociálních služeb Kopřivnice přišlo se zajímavým námětem, a to se zřízením cvičných bytů. „Bude zpracován návrh tréninkového bydlení, v němž se uživatelé pod vedením pracovníků azylového domu budou postupně osamostatňovat. Ti zpracují svoji představu tohoto způsobu poskytování služby azylového domu a je na dalším jednání představitelů města, za jakých podmínek, kde a zda vůbec lze vyčlenit určité byty pro tyto účely, včetně finanční náročnosti tak, aby se případný námět mohl realizovat,“ okomentovala další návrh Jana Klímová, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví.