Sedmapadesátiletý Aleš Palán je rodákem z Jihlavy, na pedagogické fakultě se připravoval na dráhu budoucího učitele, ale školu nedokončil a profesi se nikdy nevěnoval. V osmdesátých letech si jako chartista prošel kariérou nočního hlídače, figuranta a kopáče. Od roku 1993 se věnuje žurnalistice. Prošel redakcemi několika tištěných periodik i televizí. Později vedl kurzy tvůrčího psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého a Vysoké škole kreativní komunikace. Napsal nebo je spoluautorem zhruba čtyřiceti knih. Jeho záběr je nesmírně široký a zahrnuje poezii, pohádky, biografie nebo povídky a romány. Asi největší úspěch ale Palán slaví se svými dlouhými knižními rozhovory. Jak sám autor tvrdí, umí především dobře naslouchat, a tak vydal řadu obsáhlých rozhovorů s více či méně známými osobnostmi z kulturního, společenského nebo duchovního života, ale často zpovídá i lidi programově odmítající zaběhnuté konvence a žijící po svém na okraji společnosti.

Ti jsou ostatně i hrdiny zmíněné knihy Robinsoni a donkichoti, která vyšla právě před rokem. Palán v ní dokazuje, že za neopakovatelnými osobnostmi a pábiteli není potřeba zajíždět do odlehlých míst Šumavy, ale často je potkáváme na ulicích, v autobusech, kdekoliv. Na bezmála čtyřech stech stranách Aleš Palán vypravuje často neuvěřitelné příběhy sedmi lidí, které spojuje to, že v sobě nenašli sílu nebo jen chuť jít s proudem ani proti němu a vytvořili malý osobní svět, kde platí jejich vlastní pravidla.

Beseda na půdě akademické posluchárny zakončená autogramiádou autora začíná v pět hodin večer.