V pamětech vlastivědného pracovníka a zakladatele našeho muzea Emila Hanzelky je v archivu zajímavá zmínka, v níž Hanzelka vzpomíná pozoruhodnou informaci, kterou získal při návštěvě v roce 1942 u svého přítele rolníka Šimona Maráka v Mniší na statku č. p. 35. Marák mu tehdy vyprávěl, že jako chlapec viděl ve svahu koryta potoka protékajícího obcí z pramene pod Kazničovem trčet veliké kosti, které připisoval vzhledem k jejich mohutnosti pravěkému zvířeti. Pan Hanzelka jej požádal, aby mu ukázal místo přímo v terénu. Bohužel dva týdny před domluveným termínem pan Marák zemřel. Hanzelka se zmiňuje, že jeho další pátrání bylo neúspěšné, neboť žádný z pamětníků o takovém místě nevěděl.
V roce 1969 přinesl Josef Papšík z Lubiny Hanzelkovi do muzea zachovalou mamutí stoličku o rozměrech 23 x 15 x 8 centimetrů a váze 1,90 kg. Stoličku našel Milan Přádka z Mniší. Pan Hanzelka bezprostředně navštívil pana Přádku, který jej zavedl na místo nálezu za svůj dům k potoku Spružice.
Toto pojmenování je lidové, v katastrálních mapách je název potoka uváděn jako Lubinka. Hanzelka uvádí: „…na místo nálezu byla zřejmě tato stolička přenesena vodou z horního toku potoka, kde jsou sice vidět vodní tůně, ale bez vykopávek se tu nedá nalézt původní místo, kde zřejmě mamut uhynul. Do potoka Spružinky vtéká menší potůček pramenící pod Kazničovem ze studánky „Divčanky“, u níž bylo dřevěné korýtko pro napájení dobytka a zvěře. Dříve tekl středem obce Mniší potok vyvěrající na svahu Kazničova z mohutného pramene, který byl roku 1900 zachycen pro vodovod města Příbora. A pravděpodobně u tohoto potoka viděl přítel Marák trčet z břehu ony veliké kosti. Vynasnažím se, abych průzkumem zbytek kostí objevil.“
Bohužel však se E. Hanzelka k dalšímu hledání mamuta pro pokročilý věk a zdravotní problémy nedostal a v roce 1973 zemřel. Lze se však shodnout s Hanzelkovým názorem, že tento dřívější potok se spojoval s potokem Spružinkou – Lubinkou a dodnes se vlévá nedaleko do řeky Lubiny v místě bažinatém, na němž později bylo založeno více rybníků, jejichž hráze jsou tu dodnes vidět. Bylo tu tedy vhodné místo pro mamuty, kde se v bahně brodili a z horských pramenů pili vodu a při nich i umírali.
Uvedená mamutí stolička (premolár) je dnes vystavena v muzeu tzv. Šustalovy vily v expozici věnované malíři a zdejšímu rodáku Zdeňku Burianovi, který nám přiblížil podobu tohoto vyhynulého tvora tak mistrným způsobem. Není bez zajímavosti, že dnes jsou již známy z této lokality dvě mamutí stoličky (druhý nález je doposud v soukromých rukou nálezce). Spolu s velkou kostí, která je uložena v depozitáři muzea, tyto nálezy nasvědčují tomu, že mamut uhynul v bažině poblíže potoka Lubinky. Členové České archeologické společnosti pobočky pro severní Moravu a Slezsko zkoumali dané místo. To je doposud tvořeno velmi hodnotnou humusovitou půdou, která mohla vzniknout právě díky bažině, jež se zde v dobách dávno minulých nacházela.
V brzké době proběhne další průzkum terénu, po dohodě s vlastníkem parcely se uvažuje o provedení kontrolní sondy. V případě potvrzení této hypotézy by měl následovat odborný odkryv s cílem vyzvednutí všech zbývajících kostí. Členové archeologické společnosti se domnívají, že by zde mohla být téměř úplná kostra mamuta (Mammuthus primigenius). Šlo o srstnatého mamuta, který dosahoval výšky kolem 4,3 m a poslední jedinci tohoto druhu vymřeli asi před deseti tisíci lety. Členové archeologické společnosti budou rádi za každou, byť i zprostředkovanou informaci, která by jim pomohla v hledání pozůstatků mamuta. Informace můžete zavolat na tel. 556 879 410, nebo poslat na e-mailovou adresu: jiri.tichanek@koprivnice.cz.
Jiří Tichánek
