K o p ř i v n i c e - Odkud se vzal apríl, svátek všech bláznů, taškařic a smíchů, se dodnes nepodařilo uspokojivě vysvětlit. Nejvíce badatelů se však přiklání k názoru, že počátek svátku lze nalézt v reformě kalendáře, kterou uskutečnil v roce 46 před Kristem Julius Caesar. Podle ní se 1. duben stal také prvním dnem v roce. Kolem 20. března začínaly slavnosti rovnodennosti, které vrcholily právě Novým rokem, tedy 1. dubnem - dnem, kdy se lidé veselili a dávali si dárky. Tato tradice se dochovala až do třetí čtvrtiny 16. století, kdy se francouzský král Karel IX. rozhodl přeložit Nový rok na 1. leden. Připojili se k němu i další panovníci, a 1. duben tak přišel o své novoroční výsady.
Aprílové žerty se vysvětlují různě: někdo spojuje apríl s pohanským bůžkem smíchu, který měl prý svátek v dubnu, jindy se vykládá jako odraz proměnlivosti počasí v tomto měsíci nebo je spojován s tradičními zvyky kolem příchodu jara. Apríl podle křesťanského výkladu však souvisí s narozením Jidáše, který měl přijít na svět právě 1. dubna. A protože zradil Krista, nesmí se tento den údajně věřit všemu, co se řekne nebo stane.
Přesto anebo právě proto si tento den vybraly jako den svatební v Kopřivnici hned dva páry. Ženich z prvního páru, novinář Moravskoslezského deníku Pavel Karban, den předtím připravoval reportáž o žábách a v neděli už naplno pracoval. Nevěsta z druhého páru, vedoucí TV studia KTK Renata Plánočková (dnes už Molková), si na svatební přípravu vzala týden dovolené. Oba protagonisté aprílových svateb se však shodují, že si termín vybrali záměrně proto, že je lehce zapamatovatelný a v žádném případě nechtějí časem aprílem znevažovat svůj manželský slib.
Ilona Hoffmannová
