K o p ř i v n i c e (ili) - Už v květnu byli rodiče dětí nastupujících v září poprvé do Mateřské školy Jeřabinka na ulici Zdeňka Buriana upozorněni na skutečnost, aby si měsíc září zařídili tak, aby jejich dítě mohlo absolvovat tzv. adaptační program. Jeho podstatou je postupné přizpůsobení dítěte na nové prostředí podle jeho individuálních potřeb. Od září ve školce s dítětem zůstává i rodič. První týden dvě hodiny, následující dny se doba pobytu dítěti postupně prodlužuje tak, aby zvládalo odloučení od rodiče bez pláče.

„Adaptační program zcela respektuje individualitu dítěte. Za asistence rodiče se učí odpoutávat se od rodiny a zvyká si na své vrstevníky, na paní učitelku, na nové způsoby práce apod. Hlavní důraz je kladen na psychickou pohodu dítěte, aby přechod na kolektivní výchovu byl co nejplynulejší. Tak jak je pro dítě zlomový okamžik nástup do školy, stejně zlomový je i nástup do školky,“ uvedla vedoucí učitelka Jeřabinky Věra Hanzlíková.

Letos se adaptačního programu zúčastní všech třiadvacet nově nastupujících dětí, nejsou to však pouze děti tříleté, ale i pětileté, u nichž je adaptační program daleko kratší z důvodu větší psychické zralosti. Třem rodinám adaptační program z důvodu zaměstnání nevyhovoval. „Nastupuji do školy jako učitelka, proto nemůžu vyzvedávat dítě třeba po hodině nebo dvou. Nechtěla jsem využít možnosti přeřadit dítě do jiné školky, tak jsme se nakonec rozhodli situaci vyřešit za pomoci širšího příbuzenstva,“ uvedla jedna z maminek.

Další výhodu adaptačního programu Věra Hanzlíková spatřuje nejen v možnosti bližšího seznámení rodiče s personálem, který bude o jejich dítě pečovat, ale i se způsobem vzdělávání. „Rozhodně program neděláme kvůli sobě, ale je to pro dítě nejschůdnější cesta, jak si zvyknout na nové prostředí. Po psychologické stránce se děti dostávají do traumat, která si s sebou nesou celý život,“ dodala vedoucí učitelka.

Její slova potvrzuje psycholožka Stanislava Podžorná: „S adaptačním programem přišly před léty pracovnice Jeřabinky v nejlepším úmyslu, aby odbouraly emoce pramenící z psychického stresu. Proces postupného zvykání je především důležitý pro chlapečky, kteří bývají na rozdíl od děvčátek plačtivější a emočně méně zralejší. V každém případě je dobré, že vše se řeší s ohledem na individualitu dítěte v úzké spolupráci s rodičem.“

Adaptační programy jsou v různé míře aplikovány i v ostatních kopřivnických předškolních zařízeních. „Na všech školkách se snaží vycházet maximálním způsobem vstříc rodičům i dětem. Dnes se nic neláme přes koleno, ty doby jsou už dávno pryč. Všechno je věcí dohody mezi rodiči a učitelkami,“ okomentovala situaci vedoucí učitelka Mateřské školy Pionýrská Anna Dětská.