Automobilka Tatra bojuje s důsledky celosvětové krize. Podnik již musela opustit řada zaměstnanců, další budou následovat. Jaká je současná situace firmy a její budoucnost. To jsou témata rozhovoru s předsedou představenstva a generálním ředitelem Tatry Ronaldem A. Adamsem.
V minulém týdnu Tatra oznámila, že ve druhém pololetí tohoto roku má propustit dalších 850 lidí. Je tento údaj správný?
Možná ano, možná ne. V současné době analyzujeme úroveň zaměstnanosti v porovnání s objemem zakázek a pan ředitel Bail na základě této analýzy pak rozhodne, kolik zaměstnanců budeme skutečně potřebovat. Takže cílový stav zaměstnanců 2 200 je skutečně jen odhad.
Mohlo by konečné číslo být vyšší, nebo nižší?
Obojí je možné. Důležité je říci, že to v tuto chvíli ještě není pevně stanoveno.
Existuje termín, kdy bude jasné, zda další lidé dostanou výpověď, případně kolik jich bude?
Není takový termín stanoven. Záleží to všechno na prognózách toku zakázek.
Kolik by firma ušetřila propuštěním 850 lidí?
Předně to číslo 850 nemusí nutně být číslem přesným. Někdy se do vykazování počtu propouštěných zahrnou i počty lidí, kteří už mají výpovědi nebo v poslední době odešli. To číslo nemusí být úplně přesné a nepochází ode mne. Pokud jde o úspory. Když si vezmeme průměrný plat 22 tisíc, přičtete k tomu odvody na sociální a zdravotní pojištění a násobíte to 500 nebo 700, tak vidíte, že je možné dosáhnout opravdu výrazných úspor.
Jaká bude organizace propouštění? Bude to jedna velká vlna hromadného propouštění, nebo to bude nějakými postupnými kroky?
Já osobně preferuji jednorázové propouštění. Protože je vždycky lepší pro zaměstnance, aby věděli, kdo zůstává a kdo půjde. Ale když se podíváte na předchozího půldruhého roku, tak vidíte, že z důvodu vývoje ekonomické situace proběhlo několik dílčích kol propouštění.
Kterých profesí a kterých provozů se bude snižování stavů zaměstnanců týkat nejvíce?
Je to opět těžké říci. Obecně výroba a montáž byly nedostatkem zakázek zasaženy nejvíce. Naopak třeba Tawesco má poměrně dost zakázek i práce. Tatra také přibírá práci zvenčí, například pro tepelné opracování a obrábění. A všechno to zase zaleží na zakázkách, které budeme, nebo nebudeme mít.
Pokud by Tatra dosáhla skutečně oněch avizovaných 2 200 zaměstnanců, nebyla by to vůbec nejnižší hladina zaměstnanosti v novodobé historii firmy?
Pravděpodobně by se to velmi blížilo té nejnižší úrovni. Ale já nejsem člověk, který se přímo zabývá výrobou, takže přesné porovnání s minulostí nejsem schopen udělat.
Pokud dojde k zeštíhlení, které bylo oznámeno, bude pak zbytek firmy a jejích zaměstnanců pracovat už klasickým systémem? Tedy v pětidenním pracovním týdnu a bez toho, aby zůstávali doma s náhradou mzdy?
Není možné to teď s určitostí říci. Všechno bude záležet jen a jen na objemu zakázek. Čím dříve prodáme ty vozy, které nám tady trčí v zásobách, tím dříve budeme vědět, že potřebujeme tolik a tolik lidí, aby vyrobili nově objednané vozy. Je ale nemožné na tuto otázku jednoznačně odpovědět.
V září firma přistoupila k rozdělení výplat svých zaměstnanců do dvou termínů. Ve výplatním termínu dostali lidé dvě třetiny platu a doplatek pak na konci měsíce. Bude v tomto systému Tatra pokračovat?
To je těžké říci. Může se to kdykoliv změnit, ale také to tak může zůstat. V USA je například zcela výjimečné, aby zaměstnanci dostávali mzdu jednou za měsíc. Dostávají plat dvakrát měsíčně a třeba i častěji, například jednou týdně. Všechno se to dělá proto, aby firmy dosáhly plynulejšího cashflow.
Je možné, že se i tatrováci dočkají týdenních výplat?
Týdenní systém není pravděpodobný už jen proto, že je s ním spojeno velké množství administrativy. Nicméně je možné, že systém vyplácení dvakrát v měsíci zůstane zachován. Ovšem záleží to na dohodě s odborovou organizací, která by s takovouto trvalou změnou musela souhlasit.
Jaký je současný stav zakázek v Tatře a jaký je odhad pro příští rok?
Je třeba si uvědomit, že dokonce i potvrzený kontrakt může být zrušen. V minulém roce jsme vyrobili vozy pro potvrzené kontrakty, ale zákazníci neměli peníze, takže je neodebrali a ony nám zůstaly trčet v zásobách. Máme tak dvě stě vyrobených vozů, které čekají na svého nového majitele. Tyto vozy potřebujeme nutně prodat. Asi měsíc starý odhad pro letošní rok mluvil o produkci 1 288 vozů. Ale ta situace se neustále mění. Pokud dealer může zaplatit, tak vozy dostane, ale pokud nám dluží nebo nemůže zaplatit, tak se může jednat o dvacet vozů, které prostě neprodáme. Je příliš brzy mít zakázky na příští rok. Náš odhad je zatím přes tisíc vozů, z toho potvrzených objednávek máme na 100 kusů kompletních vozů a 100 asambláží. V tomto obtížném období je opravdu nemožné dívat se dopředu víc než třeba na tři měsíce.
Předpokládáte více vojenských nebo civilních kontraktů?
Budou tam vojenské zakázky, bude jich opět víc než civilních. Vojenský svět začíná objevovat výhody a unikátnost našeho podvozku a uchycení náprav, se kterým souvisí také vysoké užitečné zatížení našich vozů a jejich mobilita. Problémem řady armádních vozů je, že při větším zatížení klesnou a tím pádem se jejich průchodnost terénem výrazně zhoršuje. Ale to není případ Tatry. Jednám s pěti armádami, samozřejmě nemohu říci, se kterými. Ale tyto armády jsou nadšené možnostmi podvozků Tatra. Co se týče civilního sektoru trhu, pro nás jsou to především oblasti těžby a stavebnictví. Těžební průmysl jistě znovu půjde nahoru, je jen otázka kdy. Vše nasvědčuje tomu, že těžba bude znovu zintenzivněna a tyto trhy se nám vrátí.
Kdy se dá očekávat pozitivní obrat v objemu zakázek? Ještě před půl rokem jste mluvil o tom, že Tatra už dosáhla dna, ale zdá se, že situace se zatím nelepší?
My jsme byli na dně a jsme na něm pořád. Pracujeme na větších zakázkách a já doufám, že výsledky bychom měli vidět do poloviny roku 2010. My dnes máme určité zakázky, ale v polovině příštího roku bychom snad už mohli mluvit o nárůstu objednávek. Dále jsou tady velké věci, na kterých pracujeme a které by se měly projevit v druhé polovině příštího roku a především v roce 2011. Kdykoliv mluvíme o budoucnosti a je jedno, jestli je rok 2010 nebo 2011, jsem si stoprocentně jist, že Tatra se znovu zvedne, že k zlepšení dojde a zakázky budou. Dokonce věřím tomu, že znovu budeme vyrábět 3 000 vozů ročně. Ale naším základním úkolem je přežít právě teď toto kritické období.
Jaká je současná bilance závazků a pohledávek ve firmě?
Nemohu na to odpovědět přesně, ale zcela zodpovědně mohu říci, že za poslední tři měsíce došlo k velkému zlepšení v oblasti placení našich dluhů a také k výraznému zlepšení inkasa našich pohledávek. Stále máme problémy s vymáháním našich pohledávek například v Rusku i u některých dalších zákazníků a stále dlužíme nějaké peníze, ale došlo v tomto ohledu k výraznému zlepšení. Pořád je to tak, že máme více pohledávek než závazků. Problém je, že máme stále hodně peněz vázaných v zásobách a to jak v zásobách materiálu, tak ve vyrobených vozech, které zatím nemají svého odběratele.
Je Tatra schopná si v současné situaci zajistit provozní úvěrování?
Máme smlouvu s bankou a naše úvěrování je řešeno formou revolvingu, to znamená, že si půjčíme, zase to zaplatíme a to pořád běží. Nemáme důvod žádat o další úvěry, pravděpodobně bychom je ani nedostali, ale nemáme důvod, protože revolving stále běží na základě již uzavřené smlouvy.
Poměrně nedávno došlo k výrazným změnám i v managementu firmy. Jaký byl jejich důvod?
Průběžně přehodnocujeme strukturu společnosti tak, aby se dosáhlo lepší efektivity a samozřejmě s tím souvisí i přehodnocování práce managementu. To pak může vyústit ve zjištění, že už nepotřebujeme služby někoho, jako je třeba pan Polman. Jedním z opatření ke zvýšení efektivity bylo jmenování Vladimíra Baila do pozice, do níž jsem delegoval část svých odpovědností. Pan Bail je nyní zodpovědný za řízení provozu celé skupiny Tatra, veškerých provozů a operací včetně nákupu a podobně. Řídí činnosti v Tatře, a dává mi tak prostor, abych se mohl věnovat práci mimo firmu, která spočívá ve vyhledávání obchodních příležitostí a získávání tržeb, což je absolutně nezbytné pro přežití firmy. Mám daleko více času věnovat se takovým věcem, jako je nedávno uzavřená obchodní smlouva s americkou společností Navistar a dalším obchodním aktivitám v Mexiku, Peru, Brazílii, na Středním východě a v dalších oblastech. Já se orientuji na vyhledávání nových trhů ve spojení s velkými světovými firmami, zatímco generál Pavel Štefka je zodpovědný za stávající tržní oblasti, v nichž by se měl pokusit o oživení obchodních aktivit. Kromě toho jsme zřídili marketingové oddělení, jehož úkolem je vyhledávat nové trhy, ale také analyzovat a zlepšovat služby, které poskytujeme na stávajících trzích.
Firmu v současné době řídí nekompletní představenstvo, počítáte s jeho doplněním nebo bude fungovat v omezené sestavě?
V současné době máme dva členy představenstva. Jsem to já a pan ředitel Křížek. Tento stav zatím zůstává, ale věřím, že dojde k doplnění chybějícího třetího člena. Je to jako při tvorbě jakéhokoliv týmu, musíte dělat změny a hledat ten nejlepší mix.
Mění se v souvislosti s problémy Tatry nějak struktura jejích akcionářů?
Struktura vlastníků je stejná, jako když jsme firmu v roce 2006 koupili, a já skutečně nevím o nikom, kdo by měl nějaké plány svůj podíl prodávat.
David Macháček