Zájem o připravenou výstavu byl značný. Znalci tvrdí, že každoročně ve Štramberku objeví něco nového. Tentokrát to byl originál, o němž se nevědělo, že je provedený v barvě.
FOTO: ILONA MAZALOVÁ
Š t r a m b e r k (ili) - Poslední červnový víkend se uskutečnilo ve Štramberku setkání ctitelů díla malíře Zdeňka Buriana Siddie Burka 2008 pořádané Muzeem Zdeňka Buriana. Každoročně od roku 1991 se schází zhruba třicítka malířových obdivovatelů, aby u táboráku probrala různá témata týkající se Buriana. Následující den probíhal ve znamení burzy a podrobné prohlídky výstavy v muzeu.
„Burian byl nesmírně výjimečný, skromný a současně velice plodný autor. Byl takovým řekněme eko-aktivistou v době, kdy se o tom ještě ani nemluvilo, přirozeně chránil přírodu a dokonale jí rozuměl. Navíc byl velkým trampem. Burian a příroda - to je přirozená symbióza,“ vyznal se ze svého vztahu k Zdeňku Burianovi pořadatel akce Aleš Durčák. Ten dnes v soukromé databázi eviduje tři sta ctitelů malířova díla z celé republiky i zahraničí ve věku od 20 do 80 let. „Burian spojuje lidi všech generací, ale i profesí - výtvarníky, prosté sběratele, trampy, odborné vědecké pracovníky... Burian je ten tmel, který nás všechny dává dohromady,“ komentoval setkání Durčák.
Většina účastníků se s Burianovým dílem setkala v dětském věku prostřednictvím ilustrací v knihách, Miroslav Křenek se netajil tím, že k malíři pronikl prostřednictvím rodokapsů. Jaroslavu Holubovi poznání zprostředkovaly ilustrace v časopise Pionýr, který povinně ve škole kdysi odebíral. „Burian mě uchvátil svým viděním světa a tím, jak to perfektně přenesl na papír. To jsou tak dokonalé obrázky, které ani fotografie nepředčí. Pravěk si nedokážu představit jinak než jeho očima,“ vyznal se za všechny jeden z účastníků Zdeněk Semerád.
