Základní kámen nerealizované Masarykovy rozhledny byl dlouho považován za ztracený. Pracovníci muzea jej objevili až letos.
FOTO: ONDŘEJ ŠALEK
Od počátku roku 1938 žila celá Československá republika přípravami oslav dvacátého výročí trvání samostatného státu. U příležitosti tohoto jubilea se Klub československých turistů v Kopřivnici rozhodl vybudovat důstojný a trvalý památník v kraji, který v letech 1907 a 1911 zvolil T. G. Masaryka svým poslancem do rakouského říšského sněmu. Tímto památníkem měla být rozhledna Masarykova volebního kraje na vrcholu Červeného kamene.
S myšlenkou postavit na Červeném kameni rozhlednu se poprvé setkáváme již na počátku 30. let, při vzniku kopřivnického klubu turistů. Naplno se však rozvinula až na podzim 1937, po smrti prezidenta T. G. Masaryka. V březnu následujícího roku se turisté rozhodli zařadit stavbu rozhledny do programu oslav dvaceti let ČSR. Neměli však v úmyslu stavět rozhlednu sami, ale chtěli prozatím vykonat předběžné práce a poté svolat delegáty, z nichž se měl ustanovit akční výbor, který by stavbu provedl. Pro rok 1938 stačilo v rámci oslav položit základní kámen rozhledny a samotnou stavbu plánovali provést později. Slavnostní položení základního kamene se konalo pod protektorátem městských rad bývalého Masarykova volebního kraje, zástupců okresních úřadů, sdružení poslanců a senátorů ostravského kraje, Pobeskydské a Valašské župy KČST, armádních důstojníků, představitelů průmyslových podniků a dalších organizací.
V předvečer slavnosti v sobotu 6. srpna 1938 se konal v restauraci U Heisigů sraz a táborový oheň Valašské župy Svazu junáků, skautů a skautek. Dopoledne 7. srpna proběhlo na vrcholu Červeného kamene vztyčení státní vlajky, vystoupení Pěveckého sdružení Kopřivnice, poklepy na základní kámen a projevy hostů. Odpoledne z Komenského ulice vyšel početný průvod spolků v krojích s prapory, k pietnímu holdu u pomníku prezidenta T. G. Masaryka. Poté se konal v zahradě restaurace U Heisigů rozsáhlý branný sraz českých spolků z širokého okolí. Projev zde pronesl okrskový důstojník branné výchovy podplukovník A. Jiříček a dále následoval koncert hudby A. Sochy ze Štramberka a Pěveckého sdružení Kopřivnice. Celou akci zakončila lidová veselice s atrakcemi a taneční zábava.
Ke stavbě rozhledny však nikdy nedošlo. Koncem září 1938 všem plánům zasadila ránu Mnichovská dohoda, která znamenala rozbití Československa a odtržení pohraničí. V rámci tzv. pátého pásma byl odstoupen téměř celý novojičínský okres včetně Kopřivnice, kterou obsadila německá armáda 10. října 1938. Rozpuštěny byly všechny české spolky, včetně klubu turistů, a tak zůstalo pouze u položení základního kamene. O jeho dalším osudu se dozvídáme až z poválečných materiálů, kdy se hovoří o tom, že se podařilo kámen zavčas ukrýt do houští a tím jej zachránit. Němci totiž postavili na místě, kde měla stát rozhledna, triangulační věž. Ostatní památné kameny pak během války vyvrátili nebo jinak poškodili.
Po osvobození došlo k obnově klubu turistů a jedním ze stanovených cílů bylo postavení rozhledny na Červeném kameni. V dubnu 1946 Emil Hanzelka v předsednické zprávě hovořil o záměrech kopřivnických turistů: „Největší podnik čeká nás pro budoucnost ovšem s postavením Masarykovy rozhledny na Červeném kameni. Zachráněný základní kámen položíme již nyní opět na původní stavební místo. Pro stavbu bude ustavena zvláštní sekce, která započne s předběžnými pracemi.“ V následujících letech se však již o rozhledně neobjevuje žádná další zmínka, a to ani ve zprávě Emila Hanzelky z roku 1950 o činnosti turistického oddílu Sokol Tatra, obsahující velmi podrobný výčet aktivit turistů v letech 1932 - 1949.
K myšlence postavit rozhlednu na Červeném kameni se turisté ještě jednou vrátili v roce 1957. Přestože proběhlo jednání s odborem pro výstavbu rady KNV v Ostravě a velitelstvím 2. vojenského okruhu, dále se v této věci nijak nepokračovalo. Poslední zmínka o základním kameni pochází z nedatovaného dokumentu Emila Hanzelky Lesopark v Kopřivnických horách, který vznikl okolo roku 1970: „Základní kámen k rozhledně nachází se na temeni Červeného kamene. Byl položen v roce 1938. Je někde pohozen a nese letopočet 1938.“ Nicméně základní kámen rozhledny, snad v roce 1946, někdo uložil nápisem vzhůru poblíž turistické stezky na Červeném kameni. V minulosti bylo učiněno několik pokusů jej nalézt, což se podařilo podle dobových fotek až v dubnu letošního roku při zpracování tohoto výročí. Protože je kámen zapadaný listím a zarostlý vegetací, svůj účel již dlouhá léta neplní a všeobecně je považován za ztracený. Nejlepším řešením této situace se zdá upravení původního místa se základním kamenem, tak aby připomínal snahu Kopřivničanů o vybudování rozhledny.
Ondřej Šalek – Muzeum Fojtství
