Kopřivnice byla založena ke konci třináctého století jako česká osada pod hradem Šostýnem, s jehož vlivem i historií byla po dlouhou dobu úzce spjata. Podrobnosti vzniku, zejména přesná datace, však nejsou zcela přesně objasněny. Příčinou je malé množství dochovaných písemných pramenů z tohoto období. Zmínka o hradu Šostýnu se poprvé objevuje v listinách z let 1347 a 1382. V minulosti byl rok 1382 mylně považován za datum první písemné zmínky o Kopřivnici. Její jméno se však v listině datované 14. března toho roku na Šostýně vůbec neobjevuje, což potvrdil také rozbor listiny provedený Krajským archivem v Opavě v roce 1952. Jméno „COPRZIWNICE“ se poprvé uvádí zhruba o století a půl později po jejím vzniku v zástavní listině císaře Zikmunda Lucemburského na panství hukvaldské a šostýnské Mikuláši Sokolovi z Lamberka z roku 1437.
Česky psaná listina, vydaná v Praze 25. února 1437 (v pondělí po svatém Matěji), nás informuje o majitelích panství hukvaldského v první polovině 15. století a zejména o koupi těchto majetků císařem Zikmundem a jejich zástavě Mikuláši Sokolovi z Lamberka. Hrad Šostýn byl jako biskupský majetek během husitských válek dobyt a pobořen. Zboží šostýnské je poté připomínáno pouze jako ladem ležící majetek, který tvořil v rámci panství hukvaldského zvláštní celek a sdílel také stejné majitele.
Z textu vyplývá, že Zikmund již v minulosti zastavil (se souhlasem olomouckého biskupa) Hukvaldy se vším, co k tomu náleželo, svému příbuznému Bolkovi, knížeti Opolskému. Ten však tento majetek pozbyl v době husitských válek ve prospěch proslulého hejtmana sirotků Jana Tovačovského z Cimburka, který zanedlouho tuto kořist prodal jinému husitskému hejtmanu Mikuláši Sokolovi z Lamberka. Tyto převody majetku byly na úkor práv císaře, a pravděpodobně proto došlo ke sporu. Ten byl ukončen až formálním výkupem celé državy Zikmundem za 3 tisíce kop pražských grošů. Císař obratem zastavil celé panství zahrnující hrad Hukvaldy, město Ostravu, městečka Příbor a Brušperk a dalších 16 v listině jmenovaných vsí a spolu s ním zboží šostýnské, tvořené městečkem Frenštátem a vesnicemi Lichnovem, Vlčovicemi, Drnholcem, Kopřivnicí a polovinou Závišic, se vším co k tomu od starodávna spravedlivě náleželo, za stejnou sumu zpět původnímu držiteli Mikuláši Sokolovi z Lamberka. Tímto aktem byl Mikuláš Sokol prosazen jako legitimní zástavní držitel celého rozsáhlého panství hukvaldského a s ním spjatého panství šostýnského. Mikuláš jakožto husita (patřil ke kruhu přátel Jana Žižky, po jeho smrti se stal na pár týdnů nejvyšším hejtmanem sirotků) byl v předchozí době nepřítelem katolického císaře. Tato dohoda nám naznačuje, že toto nepřátelství již pominulo a Mikuláš Sokol přešel na stranu Zikmunda. Měl rozsáhlé pozemky v Čechách a v roce 1438 se stal správcem čáslavského kraje. Patrně neměl zájem držet majetek v našem regionu, a proto jej brzy prodal dalšímu slavnému husitskému hejtmanu Janu Čapkovi ze Sán (uveden jako držitel hukvaldského panství v roce 1438).
Listina z roku 1437 je opatřena pečetí císaře Zikmunda a dalších pěti šlechticů potvrzujících takto platnost této smlouvy. Originál je uložen v olomoucké pobočce Zemského archivu Opava, kopii však můžete zhlédnout, mimo jiné zajímavosti, také v expozici Muzea Fojtství v Kopřivnici. V naší zemi je jen málo měst, které mají svou zakládací listinu potvrzující přesně jejich založení, Kopřivnice mezi ně nepatří. Proto se obecně vychází z písemných pramenů, ve kterých jsou poprvé zmiňovány. Nelze tedy vyloučit, že se v archivních fondech může objevit starší dokument, který nám pomůže blíže objasnit historii tohoto města v jeho počátcích.
Ondřej Šalek – Muzeum Fojtství
