Fotografie zachycující slavnostní otevření německé školy 10. září 1911.
FOTO: ARCHIV MUZEA FOJTSTVÍ
K rozhodnutí postavit novou budovu německé školy došlo o několik let později, než jak se obecní výbor v roce 1902 původně zavázal. Stalo se tak 7. února 1908 na návrh Gustava Leichera, když obecní výbor uznal potřebu této školy. Obratem však přijal také návrh Leopolda Víchy postavit českou měšťanskou školu, o jejímž zřízení se uvažovalo již několik let. V té chvíli byl odstartován pomyslný závod o to, kdo postaví svou školu dříve. Obě strany se snažily brzdit počínání té druhé různými spory o stavební místa, plány škol a výši nákladů. V případě měšťanské školy došel celý spor až k Moravskému zemskému výboru.
Stavbu německé školy dostala na starost německá školní rada. V úzké spolupráci s továrnou nechala v květnu 1909 vypracovat firmou Czeike a Wondra z Nového Jičína stavební plány. Rozpočet stanovili na 95 tisíc korun. Kvůli plánované škole zbourala továrna šest domků v dělnické kolonii postavených v roce 1872. Takto získané stavební místo nabídla obci za velmi výhodnou cenu 1 korunu za čtvereční metr. Ani to však nestačilo, protože někteří čeští členové obecního výboru žádali, aby továrna poskytla parcelu zdarma. Další tahanice vznikly ohledně vzdálenosti budovy od silnice nebo o to, jestli ve škole bude byt pro řídícího učitele a školníka. Celou věc musela prošetřit komise vyslaná německou okresní školní radou, která v srpnu 1910 uznala pozemek i stavební plány za vyhovující. To však zpomalilo přípravy natolik, že když se v září slavnostně světila nově postavená měšťanka, nebyl pro německou školu ještě ani zakoupen pozemek. Kupní smlouvu s továrnou obec podepsala až na jaře 1911. Německou školu postavila firma Grossman a Fiala z Moravské Ostravy během čtyř a půl měsíce, v období od půlky dubna do začátku září.
Škola měla bohatě zdobené průčelí se samostatnými vchody pro mateřskou školku a obecnou školu. Oblouky nad nimi lemovaly nápisy „Kindegarten“ a „Volksschule“. Celý efekt dotvářel velký nápis „Deutsche Volksschule“ ve štítu budovy. Nechyběly také menší plastiky dětí na dvojicích sloupů po stranách vstupu do obecné školy. V přízemí se nacházela ředitelna, tělocvična, šatna, místnost na tělocvičné nářadí, byt školníka a dvě místnosti pro německou mateřskou školku. V prvním poschodí pak byla dílna pro ruční práce, kabinet a čtyři třídy, z čehož dvě pro 70 a dvě pro 80 žáků.
Slavnostní otevření této školy proběhlo v neděli 10. září 1911. Ráno, po mši svaté, se vypravil z kostela svatého Bartoloměje průvod ke škole. Po vysvěcení všech místností a modlitbě, proběhly slavnostní projevy a zpěvy. Této akce se kromě žactva účastnili také pozvaní hosté, zástupci továrny, německé spolky a nechyběli ani tovární hasiči. Česká školní rada zastávala názor, že německá škola mrzačí české děti a okrádá je o lásku k rodičům a vlasti. Pamětliva svého poslání hájit český ráz školy a obce, nakázala, aby ani jedno dítě českých škol nebylo po bohoslužbě v kostele zařazeno do průvodu, čímž by se zvýšil lesk německé slavnosti. Proto také žádala faráře Filipa Pospíšila, jakožto člena české školní rady, aby ještě před průvodem oznámil, že se česká mládež nemá průvodu účastnit, protože se jedná o slavnost výhradně pro příslušníky německé národnosti.
Po otevření nové německé školy se počet jejich žáků postupně zvyšoval až do roku 1917, kdy dosáhl svého vrcholu - 289 žáků. Neobešlo se to ovšem bez dalších sporů o přítomnost českých dětí. Agitace německé strany se zvýšila zejména během první světové války, kdy se továrna dostala pod vojenskou správu a životní podmínky se velmi zpřísnily. Na rozdíl od měšťanské školy, která posloužila jako ubikace vojska, přežila německá škola válku bez větší újmy. Jen krátce zde byl v září 1914 ubytován oddíl četníků, vykonávajících v Kopřivnici a okolí policejní službu. Postupně však všichni odešli na frontu.
Ondřej Šalek, Muzeum Fojtství
Prameny: Státní okresní archiv v Novém Jičíně, Archiv Muzea Fojtství
