Přejít na hlavní navigaci Přejít na vedlejší navigaci Přejít na obsah
Hlavička stránky
Město Kopřivnice
Štefánikova 1163/12
742 21 Kopřivnice
Telefon: (+420) 556 879 411
E-mail: posta@koprivnice.cz
ID datové schránky: 42bb7zg
IČ: 00298077
DIČ: CZ00298077
Pseudogotický kostel sv. Bartoloměje z roku 1894 - foto Petr Šimčík

Kopřivnické noviny

Kopřivnické noviny číslo 35/2017 ze dne 05.10.2017

Technické muzeum Tatra: Expozice automobilů slaví dvacáté výročí - Dostavba budovy za víc než 130 milionů trvala pouhého půl roku

(Počet zobrazení: 108)
Dostavba druhé části kulturního domu, ve které našlo útočiště muzeum automobilů, proběhla ve zběsilém tempu.
FOTO: TOMÁŠ KOSEK
Dostavba druhé části kulturního domu, ve které našlo útočiště muzeum automobilů, proběhla ve zběsilém tempu.
FOTO: TOMÁŠ KOSEK

Kopřivnice (dam) – Během dvou dekád své existence se muzeum stalo neodmyslitelnou součástí centra Kopřivnice. V polovině devadesátých let měl ale projekt celou řadu kritiků. Část lidí bylo proti přemístění muzea do samotného středu města, jiným vadila nákladnost celého záměru.

O stavbě muzea se začalo uvažovat v polovině devadesátých let. V roce 1995 Tatra plánovala stavbu nového muzea ve vlastní režii a chtěla k tomu získat rozestavěný skelet plánované druhé části kulturního domu. Ten automobilka chtěla s radnicí vyměnit za část starého závodu. Po změně ve vedení Tatry se ale situace změnila a hlavním tahounem projektu dostavby se stalo město. Náklady projektu přesáhly 130 milionů korun a město jej financovalo úvěrem od České spořitelny. Svůj dluh vůči bance město v následujících letech splácelo například z příjmů z prodeje nepotřebného majetku města. Radnice se s žádostí o podporu svého záměru obrátila také na veřejnost a uspořádala sbírku „Dej srdce do vaší Kopřivnice“, která měla získávat prostředky po malých částkách od obyvatel i návštěvníků města. Kampaň provázející sbírku nakonec měla jen malý účinek a přinesla jen zanedbatelný výnos. Na základě dohod automobilka Tatra vložila do projektu výstavby nového muzea 49 milionů korun formou předplaceného nájemného, díky kterému získala možnost budovu padesát let užívat pro své sbírky.

Stavební ruch na místě zdejšího muzea začal v létě 1989 pár měsíců před sametovou revolucí. Záměr vybudování kulturně-osvětového zařízení ale brzy skončil u ledu a stát v roce 1993 rozestavěnou budovu za rezavou ohradou z vlnitého plechu předal městu. Představitelé zdejší radnice se opakovaně snažili vředu v centru města zbavit, ale nakonec muselo město projekt vzít za svůj a staveniště přeměnilo v technické muzeum. Přestože základy budovy hyzdily centrum města dlouhá léta, finální dostavba proběhla v takřka neuvěřitelném tempu. Na konci listopadu 1996 zastupitelstvo schválilo dokončení po výběru dodavatele, v březnu 1997 byly zahájeny stavební práce a budova byla zkolaudována 26. září 1997. Na dokončovacích pracích se ovšem pracovalo až do poslední chvíle. Poslední dělníci prý objekt opouštěli o půlnoci 2. října 1997 pár hodin před slavnostním zahájením provozu.

Už v průběhu realizace bylo jasné, že z finančních důvodů nebude možné projekt dokončit v původně plánovaném rozsahu. Pamětníci si jistě vzpomenou například na fakt, že šikmou střechu v přední části muzea mělo v plném rozsahu pokrývat sklo. To bylo nakonec z úsporných důvodů nahrazeno plechovou krytinou, která sice údajně přinesla asi třicetimilionové snížení nákladů, ale zároveň razantně proměnila charakter budovy. Nedostatek peněz se projevil na samotné expozici, při jejíž realizaci se také muselo šetřit.

„Stavební část spolykala o desítky procent víc, než se plánovalo, a na expozici se pak nedostávalo tolik peněz, kolik bylo potřeba,“ vzpomíná tehdejší i nynější ředitel muzea Lumír Kaválek. Z plánů zmizela původně navrhovaná „světelná řeka“, která měla provázet návštěvníky celým muzeem, a šetřilo se také na původně plánované supermoderní audiovizuální výbavě muzea.



Tiskové zprávy

RSS ikona
Prohlášení o přístupnosti    Mapa stránek    RSS