Město Kopřivnice - Kopřivnické noviny ze dne 30.08.2007 - Město Kopřivnice užívá svůj erb již čtyřicet let
Přejít na hlavní navigaci Přejít na vedlejší navigaci Přejít na obsah
Hlavička stránky
logo Facebook Město Kopřivnice
Štefánikova 1163/12
742 21 Kopřivnice
Telefon: (+420) 556 879 411
E-mail: posta@koprivnice.cz
ID datové schránky: 42bb7zg
IČ: 00298077
DIČ: CZ00298077
Technické muzeum Tatra - foto Petr Šimčík

Kopřivnické noviny

Kopřivnické noviny číslo 29/2007 ze dne 30.08.2007

Město Kopřivnice užívá svůj erb již čtyřicet let

(Počet zobrazení: 1702)
Pečeť.
Pečeť.

Kopřivnice byla povýšena z městyse na město 29. srpna 1948 vládním výnosem ze dne 18. května 1948. Již tehdy požádalo město ministerstvo vnitra o schválení znaku. Ministerstvo tehdy městu doporučilo nechat zpracovat návrh odborníků v heraldice. Rada města se usnesla podmínce ministerstva vyhovět. Uplynulo však bezmála ještě dalších dvacet let, než město nový znak obdrželo.

Podívejme se ve stručnosti na historii znaku z hlediska jeho vývoje. Původně používala obec Kopřivnice pečeť, na níž byl vyobrazen stylizovaný dřevěný kostelík s věží. Najdeme jej v Josefínských katastrech uložených v Zemském státním archivu v Brně. Na pečeti nejstarší podobu známe od poloviny 18. století s nápisem Obecz Koprziwnicka 1754. Razítko s tímto vyobrazením nacházíme i na listinách před druhou světovou válkou.

Okupací nacistickým Německem dochází i ke změně obecního znaku městyse Kopřivnice. (Na městys byla Kopřivnice povýšena 29. listopadu 1910, avšak nový znak tehdy udělen nebyl.) Nový burgermeister začal užívat tzv. Nesselblatt – kopřivový list jako „mluvící znamení“, který vycházel z rodového erbu domnělého zakladatele hradu Šostýna – olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku (1245 - 1281). Tento znak užívala Kopřivnice po celé období okupace. Po osvobození se pátralo, proč byl užíván právě kopřivový list. Ve věznici na Mírově byl 1. 12. 1947 vyslechnut i bývalý nacistický starosta Ernst Schott, který uvedl: „Jako starosta městyse Kopřivnice jsem se zajímal, odkud nese městys tento název. Žádal jsem archiváře olomouckého arcibiskupa v Kroměříži, zdali nemá nějaké doklady o městysi Kopřivnici. Kroměřížský archivář mi zaslal výkres, v němž byl znázorněn červený štít a uprostřed tohoto štítu byl vykreslen kopřivový list. Tento štít měl znázorňovat znak bývalého olomouckého biskupa Bruna von Schaumburg. S tímto znakem mi zaslal zároveň fotografii starého spisu s latinským nápisem, kde bylo jmenováno poprvé jméno Kopřivnice. V roce 1944 jsem nastoupil vojenskou službu a všechny tyto doklady zůstaly v aktech na obecním úřadě. Reprodukce fotografie starého spisu s latinským nápisem zůstala viset při mém odchodu v rámečku v mé kanceláři na obecním úřadě. O zakládací listině městyse Kopřivnice mi není ničeho známo.“ Výslech bývalého starosty ukazuje, že znak skutečně vycházel z rodového erbu biskupa Bruna a domněnku, že biskup založil zdejší hrad Šostýn, podporovala podoba biskupova přídomku Schauenburg s původním názvem Šostýna – Schauenstein. Mimochodem proto se také objevuje v polovině 19. století název Kopřivnice v německé podobě Nesselsdorf.

Předseda klubu československých turistů v Kopřivnici E. Hanzelka 16. 2. 1948 uvádí: „Konečně tedy máme jasno. Stylizovaná kopřiva jest tedy rodinným znakem biskupa Bruna ze Schaumburku, pravděpodobného zakladatele Kopřivnice či lépe hradu Šostýna. Biskup Bruno založil tudíž nejen hrad Šostýn, ale současně nebo o něco později i vesnici, která z úcty k svému pánu, který měl ve svém znaku kopřivu, přijala jméno Kopřivnice. Zajímavým je, že přijaté jméno je české, tedy žádná odvozenina neb zkomolenina od německého názvu kopřivy. Padá definitivně domněnka, že pojmenování vesnice odvozeno je od pokřiveného potoka nebo místa, kde bujely kopřivy. Může tudíž nové město Kopřivnice beze sporu pojati do svého znaku původní historický prvek, stylizovaný list kopřivový, jako fakt historicky dokázaný. Zbývá nyní, aby odborník po prostudování reprodukce znaku vytvořil nový znak města Kopřivnice kombinací stylizovaného listu kopřivového se symbolem průmyslového rázu dnešního města.“

V přípise ministerstva vnitra ze dne 2. června 1950 se uvádí: „Při vypracování návrhu znaku přihlížet tak, aby znak nebyl přeplněn, vyskytují se pouze tři prvky: kočárové auto, dvouvrší a kopřivový list. Kočárové auto je rysem průmyslového charakteru města, dvouvrší vystihuje další charakter města, totiž jeho přírodní krásy a značí i polohu města, ležící v údolí mezi dvěma horami. Málo měst mohlo by ve znaku použiti zajímavosti vystihnouti barevně jména přilehlých hor: barva červená – Červený kámen, barva bílá – Bílá hora. Kopřivový list je nejzajímavější heroltskou figurou znaku, neboť podle kopřivového listu obdržela tehdejší obec svoje jméno a zdůrazňuje i stáří obce (13. století). Nemá připomínati biskupa Bruna, ale svoje staré české jméno „Koprzywnice“, na rozdíl v té době zakládaných měst s německým jménem jako Štramberk, Frenštát, Brušperk a jiné. Navrhujeme proto, aby uvedené tři heroltské figury byly ve znaku ponechány a grafikem-heraldikem odborně do znaku zapracovány.“

24. srpna 1966 byla vystavena objednávka na vytvoření plastického návrhu znaku města na výtvarníka dr. Jaroslava Palavského. Téhož roku byl požádán také akademický malíř a grafik Antonín Morávek, aby se zhostil výtvarného zpracování nového městského znaku. Vítězný návrh dr. Palavského sestával ze svisle rozpolceného štítu, pravá polovina bílá, levá červená. Přes obě části doprostřed je položen zlatý model automobilu Präsident, v pravém (heraldicky) horním rohu je červený štítek s bílým listem kopřivy, obrácený řapíkem vzhůru a špičkou dolů. Tento znak byl sice roku 1967 ministerstvem vnitra úředně schválen a užíván. Heraldickou komisí pro otázky znaků měst při Archivní správě ministerstva vnitra ČSR však byl potvrzen až roku 1976.

Obecní symboly byly městu doplněny 15. července 1993 udělením obecního praporu na základě rozhodnutí č. 10 Poslanecké sněmovny ČR podle § 5 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.

Města, městečka, ale i vesnice užívaly již od středověku vlastních znaků. Měla je na svých radnicích, na branách, na pečetích, na hranicích svého majetku, na praporcích a štítech svých bojovníků, v novější době na hlavičkách svého dopisního papíru, na štítech komunálních podniků, na vozech městské dráhy, na hlavičkách svých novin. Svůj vlastní znak užívá Kopřivnice již 40 let. Z hlediska historie to dlouhá doba jistě není. Z hlediska významu celospolečenského to bylo završení dlouhodobé snahy učinit Kopřivnici městem. Avšak teprve rozvoj posledních desetiletí zařadil Kopřivnici mezi nejvýznamnější města v naší vlasti.

Jiří Tichánek



RSS ikona
Prohlášení o přístupnosti    Mapa stránek    RSS