Město Kopřivnice - Kopřivnické noviny ze dne 18.02.2021 - Hokejistovi Davidu Kofroňovi vážné zranění málem ukončilo kariéru
Přejít na hlavní navigaci Přejít na vedlejší navigaci Přejít na obsah
Hlavička stránky
logo Facebook Město Kopřivnice
Štefánikova 1163/12
742 21 Kopřivnice
Telefon: (+420) 556 879 411
E-mail: posta@koprivnice.cz
ID datové schránky: 42bb7zg
IČ: 00298077
Otevírací doba a kontakty
Pseudogotický kostel sv. Bartoloměje z roku 1894 - foto Petr Šimčík

Kopřivnické noviny

Kopřivnické noviny číslo 7/2021 ze dne 18.02.2021

Hokejistovi Davidu Kofroňovi vážné zranění málem ukončilo kariéru

(Počet zobrazení: 478)
Kopřivnický odchovanec David Kofroň (vlevo) svou pílí a odhodláním překonal zdravotní problémy a nyní působí v extraligovém Třinci.
FOTO: HC OCELÁŘI/LUKÁŠ FILIPEC
Kopřivnický odchovanec David Kofroň (vlevo) svou pílí a odhodláním překonal zdravotní problémy a nyní působí v extraligovém Třinci.
FOTO: HC OCELÁŘI/LUKÁŠ FILIPEC

Kopřivnice (cab) – Od žákovských kategorií svou hrou a bodovou produktivitou hokejista David Kofroň, odchovanec kopřivnického klubu, vyčníval nad svými vrstevníky. Pravidelně hrál také reprezentační zápasy a turnaje, jeho slibně rozjetou kariéru však v roce 2016 přibrzdilo vážné zranění, kvůli kterému se málem k hokeji již nevrátil. Tehdy sotva osmnáctiletý útočník se však nevzdal a nyní působí v extraligovém Třinci.

S hokejem začal David na kopřivnickém ledě zhruba ve třech letech a vzorem mu byli jak otec Jaroslav, který tehdy byl aktivním hráčem (pozn. red. v současné době je trenérem kopřivnického mužstva), tak i o tři roky starší bratr Adam. S Kopřivnicí, která v té době měla sloučená družstva s Rožnovem pod Radhoštěm, vyhrál David Kofroň v roce 2012 mistrovství ČR osmých tříd. Po této úspěšné sezoně vedly jeho kroky do Třince, kde již působil jeho starší sourozenec. Přechod do dorostenecké kategorie zvládl bravurně, hned v prvním ročníku si ve 36 zápasech připsal 42 kanadských bodů. „Naštěstí jsem nešel do úplně neznámého prostředí. Působil tady už nějaký rok bratr, a protože jsem za ním chodil do šatny jako menší, tak jsem se znal s trenéry a některými hráči. Navíc jsme přecházeli z Kopřivnice asi čtyři, takže to bylo o to jednodušší,“ popsal své začátky v třineckém klubu David Kofroň.

Skvostné byly i další dvě sezony, kdy dosahoval průměru více než bodu na zápas. Navíc v roce 2015 se s deseti body (pět branek a pět asistencí) v deseti utkáních play-off značnou měrou podílel na titulu Ocelářů ve starším dorostu. V říjnu však začaly Davidovy zdravotní patálie. „Druhý rok v mladším dorostu jsem měl zranění levého ramene, ale nebylo tak vážné, aby byla třeba operace. Horší už bylo zranění pravého ramene, které mi operovali dvakrát a při třetí mi z něj vytahovali dráty,“ vypočítává zdravotní problémy David Kofroň.

Jenže to nejhorší na něj teprve čekalo. Osudovým se mu stalo utkání juniorské extraligy s Hradcem Králové v říjnu 2016. „Stalo se to v souboji, ale ne u mantinelu, střet jsem dokonce ustál. Jen se mi udělala tma před očima a trochu zamotala hlava,“ líčí situaci, při níž došlo k jeho vážnému zranění. O něm ale zpočátku nevěděl, zápas dohrál, a dokonce si v něm připsal tři asistence. Až cestou zpátky začal pociťovat bolesti břicha a každý pohyb byl pro něj nepříjemný. „Zpočátku jsem si myslel, že to nic není. Ale bolest se tři čtyři dny, co jsem byl doma, stupňovala. Naštěstí mi má praktická doktorka dala antibiotika a poslala do nemocnice. Tam mi po důkladnějším vyšetření doktor řekl, ať už vůbec nevstávám a jen ležím, protože mám hematom na ledvině. Jakýkoliv prudký pohyb by mohl znamenat jeho prasknutí a vylití krve do břicha. V ten moment jsem z toho měl velký strach,“ popisuje mrazivé okamžiky diagnózy David Kofroň.

Hospitalizace nakonec trvala čtvrt roku. „Možná jsem tam byl i déle, už si to přesně nepamatuji. Byl jsem odkázaný na ostatní, sám jsem si nemohl dojít ani na záchod. Každý den mě kontrolovali, jestli nepůjdu na operaci a nebudou mi muset tu ledvinu odebrat, z toho jsem měl strach. Celý život jsem byl zvyklý sportovat a najednou jsem musel v podstatě jen ležet. Nemohl jsem to nijak ovlivnit, to bylo hodně těžké,“ vzpomíná na pobyt v nemocnici nyní 22letý pravý útočník Třince. Doktoři ani ostatní nemocniční personál mu ale příliš velké naděje na návrat k hokeji nedávali. „Chtěl jsem znovu začít hrát, ale někdy přicházely myšlenky, že už to nepůjde. V nějakém bodě toho zranění jsem to postupně začal i vzdávat, takže jsem nebyl celou dobu jen pozitivně naladěný,“ vybavuje si mladý hokejista.

Boj však nevzdal a jeho stav se zlepšil natolik, že po půl roce, kdy už byl doma, mu lékaři povolili lehkou aktivitu. „Vůbec první sportovní aktivitou byla procházka kolem baráku a připadalo mi to, jako bych běžel deset kilometrů, byl jsem hroz-ně zadýchaný. Pak jsem začal jezdit na kole a postupně se přidávalo. Ale klasická příprava na sezonu to nebyla, nemohl jsem posilovat s těžkými vahami. Musel jsem postupovat pomalu, ale připravil jsem se nejlíp, jak jen to šlo,“ vypráví David Kofroň, který tak vyvrátil veškeré předpoklady doktorů, že už se k vrcholovému hokeji nevrátí a už vůbec ne tak rychle.

V létě 2017, tedy necelý rok od utkání v Hradci Králové, však už byl na ledě, povedly se mu přípravné zápasy, a dokonce byl kapitánem třinecké juniorky na Světovém poháru v Soči. Tým zde obsadil třetí místo a ve čtvrtfinále proti Davosu dosáhl Kofroň na hattrick a úspěšný byl také při samostatných nájezdech. V prosinci pak skončil třetí i s českou reprezentací do 19 let v Kanadě na turnaji World Junior A Challenge. „Ani jsem nečekal, že mi doktoři povolí tam jet, protože předpokládali, že se hematom bude vstřebávat delší dobu. Byl jsem rád, že mám srovnání i v celosvětovém měřítku, jak jsem na tom po zranění. Taky mi zvedla sebevědomí účast s dvacítkami na turnaji čtyř zemí v Rusku a po Světovém poháru jsem začal hrát za muže v prvoligovém Frýdku-Místku. To jsem si říkal, že jdu správnou cestou a že se vše dává do pořádku,“ vzpomíná Kofroň na restart kariéry.

V sezoně 2017/18 si jej dokonce na šest zápasů vytáhl do extraligy Třinec a zahrál si i ve finále proti Brnu na pár střídání jako třináctý útočník. „Vůbec jsem nečekal, že to přijde. Při svém prvním startu v extralize jsem byl hodně nervózní, kluky jsem znal jen z televize nebo od vidění, když jsem je někde potkal. Ale nikdy jsem si nedokázal představit, že s nimi budu hrát. Vzpomínám na ten zápas rád, bohužel jsme tehdy ve Zlíně prohráli,“ líčí debut v nejvyšší soutěži David Kofroň, jenž v této sezoně slavil stříbro s áčkem a bronz s juniorkou. Svůj první extraligový gól pak dal 22. září 2019 doma proti Litvínovu, tehdy ještě před pořádnou diváckou kulisou, a navíc to byla branka vyrovnávací. „Vystřelil jsem přes hráče z kruhu a viděl, jak puk zapadl do brány. To ani nejde popsat, co se mi honilo v hlavě. Asi úleva a radost, že jsem ten první gól konečně dal. Nejdůležitější ale byla naše výhra. Puk mi hned přivezl Honza Hladoník,“ popisuje Kofroň, který má na třineckém dresu číslo 76, podle ročníku narození svého otce.

Již čtvrtou sezonu nastupuje střídavě za extraligový Třinec a prvoligový Frýdek-Místek, zvykat si na jiný tým či styl hry však pro něj nijak náročné není. „Je to jedna organizace a hraje se v ní podobný hokej. Navíc obě města jsou od sebe kousek, což je velká výhoda. Je skvělé, že máme tuto možnost, když jsme v extralize mimo sestavu,“ tvrdí David Kofroň, jenž v aktuálním ročníku odehrál (v době uzávěrky tohoto čísla novin) v dresu Ocelářů 15 zápasů a dalších 16 utkání přidal v Chance lize za Frýdek-Místek. V neděli 7. února pak proti Zlínu vstřelil svůj první extraligový gól v této sezoně a i díky němu nakonec Třinec zvítězil 5:2.

V srpnu loňského roku si na Generali Česká pojišťovna Cupu dokonce David zahrál se svým sourozencem Adamem. „Brácha byl před sezonou na zkoušce ve Frýdku-Místku a na zápas do Přerova jsme jeli převážně mladší kluci z Třince a hráči z Frýdku-Místku. Dokonce to vyšlo tak, že pár střídání jsme měli spolu. Nikdy předtím jsme spolu nehráli, takže to bylo super,“ těší Davida Kofroně. Zranění ho v hokejové kariéře hodně zbrzdilo, ale rozhodně se nelituje a nenadává na osud. „Chvilku po tom, co se mi to stalo, jsem si říkal, že kdybych některé věci udělal jinak, že by se to nemuselo stát a mohl bych být jinde. Teď už si to ale neříkám. Co se stalo, stalo se a asi to tak mělo být. Na druhou stranu mi to možná zachránilo kariéru a některé věci teď dělám jinak, ke všemu přistupuji zodpovědněji,“ uzavřel David Kofroň s tím, že je vděčný třineckému klubu za to, že jej tenkrát neodepsal a věřil, že se znovu na led vrátí.



RSS ikona
Prohlášení o přístupnosti    Mapa stránek    RSS