Přejít na hlavní navigaci Přejít na vedlejší navigaci Přejít na obsah
Hlavička stránky
Město Kopřivnice
Štefánikova 1163/12
742 21 Kopřivnice
Telefon: (+420) 556 879 411
E-mail: posta@koprivnice.cz
ID datové schránky: 42bb7zg
IČ: 00298077
DIČ: CZ00298077
Zřícenina hradu Šostýna - foto Ladislav Renner

Z historie sportu v Kopřivnici

Historické texty vznikly v rámci činnosti Muzea Fojtství. Autorem textů je Mgr. Ondřej Šalek.

Privátní tělocvičná společnost

Raškova továrna na hliněné zboží v Kopřivnici
foto: archiv Muzea Fojtství Počátky tělocvičné činnosti v Kopřivnici sahají do roku 1870, kdy Adolf Raška postavil ve dvoře své továrny letní tělocvičnu. Přibližně 20 členů privátní tělocvičné společnosti zde cvičilo až třikrát týdně, spolek měl údajně také svůj prapor a kroj. Předsedou se stal Adolf Raška, jednatelem učitel Leopold Vícha a cvičitelem Alois Řezníček. Také farář Rudolf Vícha byl nadšeným pracovníkem. Po smrti Adolfa Rašky v roce 1878, byla tělocvična zbourána.

Nesselsdorfer Sportklub

Tenisové kurty za Závodním hotelem
foto: archiv Muzea Fojtství Centrem německého kulturního života v Kopřivnici byl Závodní hotel, s podporou vozové továrny zde od roku 1890 vzniklo několik německých spolků, tvořených především úředníky a mistry. V únoru 1898 zde Němci založili Nesselsdorfer Sportklub. Jeho členové přinesli do Kopřivnice sporty jako bruslení, kopanou a tenis, který hrávali na kurtech za hotelem. Sportklub měl okolo 70 členů, kromě něj v Kopřivnici působil od roku 1919 také německý Turnverein, ten však byl v roce 1934 zakázán.

Německý fotbalový klub

Fotbalisté německého klubu na hřišti za továrnou
foto: archiv Muzea Fojtství Před 1. světovou válkou členové německého Sportklubu vybudovali u rybníka za továrnou první fotbalové hřiště. Po vzniku ČSR se stali členy Severovýchodní německé fotbalové župy se sídlem v Opavě a hrávali výhradně s německými kluby. Mužstvo mělo dobré finanční možnosti a vybavení. Před založením SK Kopřivnice zde hrávali také Češi, poté se stávalo, že německý klub české hráče lákal k přestupu.

Počátky automobilových závodů

Start závodu Solnohrad - Linec - Vídeň
foto: archiv Technického Muzea Tatra Nedlouho poté, co byl v Kopřivnici vyroben první automobil, začala dlouhá tradice automobilového sportu. Prvním závodníkem na voze vyrobeném v Kopřivnici byl baron Theodor Liebig. Svého prvního vítězství dosáhl v roce 1899, na klusácké dráze ve Vídni. V následujícím roce byl v Kopřivnici vyroben první závodní vůz, s nímž jel Liebig poprvé závod Solnohrad-Linec-Vídeň a získal druhou cenu. Následovalo mnoho závodů, ve kterých si kopřivnické automobily svými úspěchy, získali dobré jméno.

Založení DTJ v Kopřivnici

Členové DTJ v roce 1910
foto: archiv Muzea Fojtství Dělnickou tělocvičnou jednotu v Kopřivnici založili v září 1907 funkcionáři odborových skupin, pod názvem Tělocvičná jednota Lassalle. Díky finanční podpoře odborových organizací dělnictva, mohli brzy pořídit první tělocvičné nářadí. Jednotáři cvičili v sále a v zahradě hotelu Amerika. Již v listopadu 1907, zde uspořádali první večírek s tělocvičnými čísly, v krojích poprvé vystoupili při oslavách 1. máje 1908. Během první světové války tělocvičná činnost ustala, protože místnosti v Americe zabralo vojsko.

DTJ v samostatné republice

Slavnostní otevření letního cvičiště DTJ v roce 1929
foto: archiv Muzea Fojtství V květnu 1918 obnovila DTJ činnost a po vzniku republiky, začala cvičit v tělocvičně německé školy. Sídlo jednoty se přesunulo do hostince Moravia, kde byl největší sál s jevištěm v Kopřivnici. V roce 1929 vybudovali na Šustalově louce letní cvičiště, na němž o dva roky později postavili hudební pavilón, se skladištěm na nářadí a sprchami. Provozovali zde svá veřejná cvičení, lehkou atletiku, hráli také házenou a volejbal.

Kulturní činnost DTJ

Dramatický odbor DTJ v Kopřivnici
foto: archiv Muzea Fojtství DTJ vyvíjela také bohatou kulturní činnost, v rámci jednoty fungoval dramatický odbor, jehož součástí byla také baletní skupina. Odbor sehrál řadu sociálně laděných divadelních představení, zpěvoher a uspořádal řadu společenských večírků. V roce 1929 vznikl soubor mandolinistů, který později vystupoval v Ostravském rozhlase. Od roku 1931 se v DTJ hrálo také loutkové divadlo. Kromě veřejných cvičení, pořádala jednota každoročně akademie, dětské dýchánky a besedy.

Založení Sokola v Kopřivnici

Kopřivničtí sokolové v zahradě hostince u Heisigů v roce 1917
foto: archiv Muzea Fojtství Myšlenka na založení Sokola v Kopřivnici se zrodila již v roce 1870. Neuskutečnila se, ale po oslavách sta let od narození Františka Palackého v roce 1898 opět ožila. Kvůli poměrům v Kopřivnici, se místní nadšenci připojili nejprve k sokolské jednotě ve Štramberku. V roce 1909 založili v Kopřivnici její pobočka a v zahradě Heisigova hostince proběhlo první veřejné cvičení. Samostatná Tělocvičná jednota Sokol v Kopřivnici vznikla v lednu 1914, první světová válka však zastavila její rozvoj v počátcích.

Sokol v samostatné republice

Veřejné cvičení Sokola v zahradě hostince U Heisigů v roce 1929
foto: archiv Muzea Fojtství V roce 1917 obnovili kopřivničtí sokolové činnost, od listopadu 1918 začali pravidelně cvičit v tělocvičně měšťanské školy. V samostatné republice se jednota zdárně rozvíjela, narůstal počet členů, pravidelně se konala veřejná cvičení a nejlepší cvičenci se účastnili sokolských závodů a sletů. Sokolové se začali věnovat také sportům jako házená, odbíjená, lyžování, nebo šachy. Z kulturních podniků bylo oblíbené sokolské kino, šibřinky, divadelní představení či zahradní slavnosti.

Stavba sokolovny

Sokolovna na Masarykově náměstí v Kopřivnici
foto: archiv Muzea Fojtství V roce 1922 sokolové získali v blízkosti náměstí pozemek, na němž vybudovali letní cvičiště. V červenci 1929 zde položili základní kámen sokolovny. Samotnou budovu pak vystavěli ve velmi krátkém čase během roku 1930, slavnostní otevření proběhlo symbolicky 28. října. V přízemí sokolovny byl hlavní sál pro kino a divadlo s pěti sty sedadly, dramatický odbor Sokola zde hrál činohry i operety, při kterých účinkoval také sokolský orchestr. Vedle sálu byla tělocvična a v rohovém průčelí restaurace s výhledem na náměstí.

Krajský slet Sokola v Kopřivnici

Krajský slet Sokola v Kopřivnici
foto: archiv Muzea Fojtství Největší sokolskou akcí v Kopřivnici byl krajský slet v červenci 1931, účastnily se jej sokolské župy ze severovýchodní Moravy. V průvodu prošlo Kopřivnicí více než dva a půl tisíce sokolů v krojích a na cvičišti předvedlo své skladby okolo dvou tisíc cvičenců, z tribun přihlíželo na sedm tisíc diváků. Na programu byla také slavnostní akademie, vystoupila zde vojenská hudba z Valašského Meziříčí a kopřivnické Pěvecké sdružení. Proběhly také plavecké a lehkoatletické závody, slet zakončil turnaj župních družstev v odbíjené.

Založení Orla v Kopřivnici

Kopřivničtí orli v zahradě Katolického domu
foto: sbírka Josefa Kostelníka Jednota československého Orla v Kopřivnici vznikla v srpnu 1915, počátky činnosti však sahají do roku 1913. První světová válka zastavila činnost jednoty, ale přičiněním místního římskokatolického katechety Bohumila Vařáka, byla v roce 1919 znovu obnovena. Koncem roku 1920 měl kopřivnický Orel již 70 členů, 20 dorostenců a 25 žáků. Jednota byla založena za účelem tělesné i mravní výchovy v křesťanském duchu, proto se také často účastnila náboženských slavností.

Orel v samostatné republice

Kopřivničtí orli na cvičišti u Katolického domu
foto: sbírka Josefa Kostelníka Kopřivničtí orli sídlili v Katolickém domě, cvičili v malém sále, ve vedlejším velkém sále pak pořádali tělocvičné akademie a kulturní akce. V přilehlé zahradě vybudovali hřiště pro veřejná cvičení a míčové hry, s přírodním stolovým posezením a altánem. Orel rozvíjel také bohatou kulturní činnost, dramatický odbor pořádal divadelní představení, oblíbené bylo loutkové divadlo, nebo vystoupení pěveckého sboru. Probíhaly také přednášky o aktuálních náboženských otázkách, programové zábavy a taneční večery.

Orelské úspěchy v odbíjené

Volejbalové družstvo kopřivnického Orla
foto: archiv Muzea Fojtství Kopřivničtí orli každoročně pořádali místní veřejná cvičení a v rámci příborského okrsku Lašské orelské župy Kadlčákovy, se účastnili také krajských cvičení a orelských sletů. Největší orelskou akcí v Kopřivnici bylo okrskové cvičení, které proběhlo v červnu 1925 v zahradě Katolického domu. Orli se věnovali také atletice a míčovým hrám. Na vysoké úrovni hráli odbíjenou, mezi jejich největší úspěchy patří vítězství poháru Lašské župy Kadlčákovy, nebo 2. místo mezi orelskými družstvy v ČSR v roce 1936.

Federovaná dělnická tělocvičná jednota

Oblíbené cvičení FDTJ s kladivy
foto: archiv Muzea Fojtství Po vzniku KSČ v Kopřivnici, se z DTJ odštěpila skupina radikálních členů, která v říjnu 1922 založila FDTJ, se sídlem v hotelu Amerika. V jeho zahradě členové pořádali veřejná vystoupení s kulturně zábavnými vložkami, v zimě pak cvičili v sále hotelu, kde hráli také divadlo. FDTJ vystupovala na tzv. Rudých dnech, což byly významné manifestace proletariátu v kraji. V roce 1925 došlo k transformaci celé organizace, která poté vystupovala pod názvem Federace proletářské tělovýchovy.

Automobilové závody mezi válkami

Před startem závodu spolehlivosti v roce 1925 v Leningradu
foto: archiv Technického Muzea Tatra V roce 1921 se Tatra poprvé účastnila slavného závodu do vrchu Ecce Homo. Jan Klabazňa zde vybojoval první místo a Josef Veřmiřovský skončil druhý. V roce 1923 se Josef Veřmiřovský poprvé objevil na startu se vzduchem chlazeným dvouválcem T 11. Jeho největším úspěchem bylo v roce 1925 první místo v dané kategorii v závodu spolehlivosti Leningrad-Moskva-Tbilisi-Moskva v délce 5300 km. Ve 30. letech se Tatry úspěšně účastnily celé řady závodů doma i v zahraničí, v roce 1937 se jel poslední předválečný závod v jízdě Malou dohodou.

Založení Sportovního klubu

Fotbalové mužstvo SK Kopřivnice
foto: archiv Muzea Fojtství V roce 1919 sestavila skupina kopřivnických mladíků tzv. studentskou jedenáctku, v březnu 1920 pak vzniklo sokolské fotbalové mužstvo. V únoru 1921 společně založili samostatný Sportovní klub Kopřivnice. V roce 1922 se SK stal členem Slezské župy fotbalové, v následující sezóně, se však kvůli finančním potížím ze soutěže odhlásil. Po dvouleté stagnaci se situace začala lepšit a SK bojoval s různými výsledky, až v roce 1931 postoupil do I. B třídy SŽF.

Sportovní klub Tatra Kopřivnice

SK Kopřivnice vítěz poháru závodu Tatra v roce 1933
foto: archiv Muzea Fojtství V roce 1933 přišel do klubu trenér Dolínek a během letní přestávky připravil mužstvo na další sezónu. Tréninkový program se začal soustřeďovat na fyzickou a technickou přípravu. Toho roku si SK pronajal od závodu Tatra hřiště za továrnou a při slavnostním otevření klub podruhé zvítězil v turnaji O pohár závodu Tatra, za účasti dvou tisíc diváků. Tím začalo vítězné tažení, které skončilo postupem do I. A třídy SŽF v roce 1934. Došlo také ke změně stanov a klub dostal nový název SK Tatra Kopřivnice.

Hokejové mužstvo SK Kopřivnice

První hokejové mužstvo na zamrzlém koupališti v roce 1933
foto: kronika HC Kopřivnice Hokej začali v Kopřivnici hrát kluci na továrních rybnících. V létě 1932 vznikl v rámci SK Kopřivnice samostatný odbor ledního hokeje, který po dohodě s Červeným křížem užíval jeho kluziště na zamrzlém koupališti. V říjnu 1932 byl SK Kopřivnice přijat za řádného člena Čs. svazu kanadského hokeje a přidělen do II. třídy Slezské župy hokejové. V lednu 1933 pak hokejisté SK Kopřivnice nastoupili k prvnímu mistrovskému utkání s SK Frýdek-Místek.

Titul mistra Slezské župy hokejové

SK Kopřivnice, mistr Slezské župy hokejové 1937-1938
foto: kronika HC Kopřivnice V roce 1934 hokejisté přeložili své působiště na cvičiště u sokolovny, které nabízelo lepší podmínky. Upravili zde přítok vody, nutný pro udržení hladiny ledu a zavedli elektrické osvětlení a rozhlas. Od sezóny 1936-1937 hráli I. třídu Slezské župy hokejové, ve které zvítězili a postoupili do nově zřízené extratřídy. Tu v další sezóně také vyhráli a stali se mistry SŽH. Dále bojovali s mistrem hanácké župy ČSS Olomouc o postup do divize, před konečným zápasem však byla činnost přerušená německou okupací.

Český tenisový klub

Kurty u sokolského cvičiště poblíž náměstí.
foto: archiv Muzea Fojtství Tenis začali v Kopřivnici hrát členové německého Sportklubu. Po vzniku SK Kopřivnice, se o něj začali zajímat také jeho členové, kteří v letech 1926-1927 vybudovali u sokolského cvičiště kurty. Pod hlavičkou Sokola založili nejprve tenisový odbor, samostatný Český tenisový klub pak vznikl v březnu 1928. Z počátku se klub neúčastnil mistrovských utkání, ale jeho členové hrávali turnaje jednotlivě. Nejlepšího výsledku dosáhl Karel Chalupa na přeborech České obce sokolské v roce 1930, kde vybojoval 2. místo.

Dělnický sportovní klub Unie

Fotbalové mužstvo DSK Unie v roce 1933
foto: archiv Muzea Fojtství Ve 20. letech minulého století, se začali členové DTJ zajímat také o sport a odcházeli do SK Kopřivnice. V roce 1933 proto vznikl samostatný DSK Unie, sdružující sportovce z dělnického prostředí. Fotbalové mužstvo DSK Unie bylo zařazeno do mistrovské soutěže nejnižšího stupně Slezské župy fotbalové. Rok od roku postupovalo do vyšší třídy, až v roce 1938 dostihlo SK Tatra v I. A třídě SŽF. K vzájemnému zápasu však nedošlo, na podzim 1938, necelý měsíc před místním derby byla Kopřivnice obsazena Němci.

Hokejisté DSK Unie

Hokejisté DSK Unie v roce 1937
foto: archiv Muzea Fojtství V roce 1935 vzniklo v DSK Unie hokejové mužstvo, hrávalo na cvičišti DTJ, kde v zimě zřídili další kluziště. Vybavení měli velice špatné, dresy si hokejisté půjčovali od fotbalistů a výstroj si pořídili, nebo vyrobili sami. Okruh příznivců čítal přibližně 200 fanoušků především z blízké dělnické kolonie. Mužstvo bylo zařazeno do II. třídy Slezské župy hokejové a dosahovalo střídavých úspěchů. Po dvou letech postoupilo do vyšší třídy, v té době však přišla německá okupace a klub byl zakázán.

Masarykova letecká liga

Členové Masarykovy letecké ligy u kluzáku Zlín VI.
foto: kronika Aeroklubu Kopřivnice První pokusy o létání proběhly v Kopřivnici v roce 1922, tehdy skupina nadšenců sestrojila první kluzák a uskutečnila několik úspěšných startů. Zájem o létání opět ožil v roce 1934, kdy v Kopřivnici vznikl odbor Masarykovy letecké ligy. Do německé okupace pořídili čtyři kluzáky Zlín a dva větroně Racek, výcvikem prošla řada pilotů, někteří z nich pak za války byli příslušníky Britského královského letectva. Po okupaci byl aeroklub zakázán a na letišti vznikla pilotní plachtařská škola pro piloty Luftwaffe.

Tělocvik a sport během okupace

Neoficiální fotbalové utkání v Kamenárce během okupace
foto: archiv Muzea Fojtství Německá okupace na podzim 1938 zastavila v Kopřivnici tělocvičnou a sportovní činnost. České spolky byly rozpuštěny, činnost byla zakázána a majetek zabaven. Většina hráčů z SK a DSK Unie odešla do jiných klubů v protektorátu. Ti co zůstali, hrávali načerno kopanou v Kamenárce a hokej na rybníku Axmaňáku. Mnoho příslušníků jednot a klubů se zapojilo do odboje, řada z nich byla vězněna a pronásledována, někteří padli na bojištích druhé světové války, jiní byli popraveni nebo zemřeli v koncentračních táborech.

Nationalsozialistische Turngemeinde Nesselsdorf

Němečtí sportovci na bývalém hřišti DTJ během okupace
foto: archiv Muzea Fojtství Po okupaci zabrali Němci všechna sportoviště pro německou nacistickou tělovýchovnou organizaci NSTG Nesselsdorf. Ta byla jedinou uznávanou organizací pro všechny oblasti tělovýchovy a sportu. Výcvik byl polovojenský, orientovaný na základní tělocvičné aktivity jako běh, skok, plavání atp. Dále pak na bojová cvičení, box, šerm a střelbu. V ideové výchově hrála významnou roli starogermánská symbolika. Úkolem NSTG bylo také dohlížet na politické poměry ve cvičební a sportovní oblasti ve své domovské obci.

Obnovení činnosti po válce

Tělovýchovné dny ČSM na cvičišti DTJ
foto: archiv Muzea Fojtství Po osvobození tělocvičná a sportovní činnost v Kopřivnici opět ožila, obnoveny byly všechny předválečné jednoty a kluby, kromě Jednoty proletářské tělovýchovy a německého Sportklubu. V létě 1945 se spojil DSK Unie s SK Tatra Kopřivnice, čímž DSK Unie zanikl. Nově vznikl Národní tělovýchovný výbor, který si kladl za cíl sloučení tělovýchovy v Kopřivnici. Tomu se bránil zejména Sokol a Orel. Vznikla také početná mládežnická organizace ČSM, která pro své členy organizovala tělovýchovné dny.

Sjednocení tělovýchovy

Propagace sjednocené tělovýchovy v Kopřivnici
foto: archiv Muzea Fojtství Komunisté po válce neobnovili svou proletářskou tělovýchovu, ale hromadně vstoupili do Sokola, který se snažili ovládnout. To se definitivně podařilo po převzetí moci komunisty v únoru 1948, poté došlo k nucenému sjednocení tělovýchovy. V Kopřivnici toto sjednocení proběhlo 3. prosince 1948, kdy byl podepsán protokol o sloučení všech organizací do jedné pod názvem Sokol Tatra Kopřivnice. Následovala tzv. „očista Sokola“ od reakčních živlů.

Úspěchy fotbalistů po válce

Fotbalisté TJ Sokol Tatra Kopřivnice v roce 1950
foto: archiv Muzea Fojtství Po sjednocení tělovýchovy v roce 1948 fotbalový klub fungoval pod jménem TJ Sokol Tatra. V letech 1953-1957 se změnil název na DSO Spartak Tatra a poté na TJ Tatra Kopřivnice. Od roku 1949 fotbalové mužstvo hrálo I. A. třídu Ostravského kraje. V roce 1951 se naskytla možnost postupu do divize a také postupu přes český pohár až do I. ligy. V poháru postupně zvítězili v okresním i krajském kole, v mezikrajovém finále však Tatra podlehla ČSSZ Prostějov a také postup do divize se nezdařil.

Fotbalisté TJ Tatra Kopřivnice

Utkání TJ Tatra a Standart Atletic Coventry v roce 1968
foto: archiv Muzea Fojtství Od roku 1956 se v Kopřivnici hrál fotbalový turnaj Memoriál Karla Tomáška, Tatra zvítězila v prvních třech ročnících a stala se definitivním vítězem tohoto poháru. V roce 1959 se mužstvo opět probojovalo do I. A. třídy Ostravského kraje, kde se udrželo až do roku 1965, kdy poustoupilo do oblastního přeboru. V letech 1969-1971 pak hrálo celomoravskou divizi, poté sestoupilo. Koncem 70. let zaznamenala kopaná v Kopřivnici vzestup, když se A mužstvo vrátilo do divize, kde se udrželo do roku 1981.

Postup hokejistů do druhé ligy

DSO Spartak Tatra, přeborník Ostravského kraje 1953-1954
foto: kronika HC Kopřivnice Po válce bylo hokejové mužstvo opět zařazeno do I. A třídy Slezské župy hokejové. Kvůli oslabení kádru ale během dvou let sestoupilo až do III. třídy. Od podzimu 1948 hokejisté začali opět postupovat a v roce 1951 se vrátili do I. A třídy Ostravského kraje. Krajskými přeborníky se poprvé stali v roce 1954, v 60. letech dokázali tento úspěch několikrát zopakovat. V té době se také opakovaně snažili o postup do II. ligy, což se podařilo v sezóně 1969-1970.

Postup hokejistů do první ligy

Utkání TJ Tatra s ZMS Třebíč v roce 1974
foto: podnikový archiv Tatra Kopřivnice S rozvojem hokeje došlo také ke zlepšování podmínek pro tento sport. V roce 1954 začala výstavba zimního stadionu, v polovině 60. let byla zprovozněna umělá ledová plocha a počátkem 70. let nad kluzištěm vyrostla víceúčelová hala. Vzestup kopřivnického hokeje přinesl v roce 1974 vítězství v II. lize a postup do I. ligy, kde však mužstvo setrvalo pouze jednu sezónu. V letech 1979-1981 se do I. ligy nakrátko vrátili, v roce 1985 svitla kopřivnickým hokejistům naděje na návrat do I. ligy, když hráli kvalifikaci o postup.

Tenisový klub

Tenis na dvorcích u Závodního hotelu
foto: archiv Muzea Fojtství Na jaře 1946 došlo k obnovení tenisového klubu, od roku 1949 se tenisté začali účastnit pravidelných soutěží. Když se v roce 1954 začalo u sokolovny budovat nové kluziště, kurty zde byly zrušeny a tenisté se přesunuli na dvorce u Závodního hotelu. V roce 1958 postoupilo první družstvo do I. třídy krajského přeboru, po šesti letech pak do divize. V roce 1974 došlo ke zrušení dvorců za Závodním hotelem a nové byly dokončeny až o dva roky později, koncem roku 1982 byla dána do provozu nová tenisová hala.

Volejbalový oddíl

Hřiště odbíjené u Sokolovny
foto: archiv Muzea Fojtství Volejbal začali v Kopřivnici hrát v roce 1925 členové DTJ. Na podzim 1945 vzniklo v Sokolu první družstvo mužů a o rok později také družstvo žen. Obě hrála župní přebor a zápasy u sokolovny měly velkou návštěvnost. V roce 1951 muži postoupili z okresního přeboru do krajské soutěže. V roce 1954 zvítězili ve Velké ceně Brna a o rok později obsadili 3. místo v turnaji SNP. Kvůli stavbě kluziště, se nejprve přesunuli na hřiště u Katolického domu, poté v roce 1966 do nově vybudovaného areálu u letního stadionu.

Postup kopřivnických volejbalistů

Volejbalisté TJ Tatra na novém hřišti v roce 1970
foto: podnikový archiv Tatra Kopřivnice Po přesunu na nové působiště se dostavili další úspěchy volejbalistů, dlouholetá snaha A mužstva byla v roce 1970 odměněna postupem do II. ligy. V letech 1966-1970 ženy pro nedostatek hráček přerušili činnost, v roce 1973 však postoupili do krajského přeboru II. třídy. V 70. letech opakovaně proběhl ve víceúčelové hale Mezinárodní turnaj evropských reprezentačních družstev žen. V roce 1984 postoupilo A mužstvo do I. národní ligy, nejvyšší soutěže v republice.

Klub šachistů v Kopřivnici

Šachový turnaj v Závodním klubu
foto: archiv Muzea Fojtství Šachy se dostaly do Kopřivnice po první světové válce. V roce 1932 vznikl Klub šachistů v Kopřivnici, dosáhl až 120 členů a sestavil závodní družstvo, které hrálo v tehdejším župním přeboru. Činnost šachového klubu byla po válce obnovena, klub pořádal řadu akcí jako simultánní produkce mistrů, nebo bleskové turnaje. Od roku 1948 se šachový klub stal součástí jednotné tělovýchovy a soutěžil v krajských a okresních soutěžích. Vrcholem bylo období let 1972-1975, kdy šachisté soutěžili v divizi.

Aeroklub

Školní větroň Grunau Baby na kopřivnickém letišti
foto: kronika Aeroklubu Kopřivnice Po osvobození byla činnost aeroklubu obnovena, po Němcích zůstalo v hangárech několik kluzáků, ty však při výcviku zničili partyzáni. V roce 1947 vznikl motorový odbor klubu, který létal na motorovém letadle Praga Baby E-114. V roce 1948 vznikl Závodní aeroklub Tatra, ten byl na počátku 50. let přeměněn na leteckou sekci Svazarmu. Zástupci ÚV Svazarmu však v roce 1955 nařídili letiště pro nezpůsobilost zrušit. Členové místního klubu poté létali na letišti v Místku nebo Frýdlantu nad Ostravicí.

První plochá dráha v Kopřivnici

Start ploché dráhy v Kopřivnici
foto: archiv Muzea Fojtství Z motoristických sportů má v Kopřivnici velkou tradici také plochá dráha. Na nedokončeném stadionu Emila Zátopka proběhla 9. a 10. října 1954 první oblastní plochá dráha. Závodníci startovali na strojích o obsahu 500 ccm, československé značky ESO a anglické značky JAP. V rámci závodu vystoupili také členové Svazarmu s ukázkami akrobacie na motocyklech. Na tuto akci byly vypraveny zvláštní autobusy z okolí a také zvláštní vlak ze Studénky, závod tehdy sledovalo přes 10 tisíc diváků.

Plochá dráha

Plochá dráha na stadionu Emila Zátopka
foto: podnikový archiv Tatra Kopřivnice Počátky ploché dráhy v Kopřivnici jsou spojeny s průkopníkem tohoto sportu Rudolfem Dudou. V polovině 50. let v Automotoklubu vzniklo družstvo plochodrážních závodníků. Po úpravách byla dráha schopná celoročního provozu a tak podmínky pro trénink byly ideální. Kopřivničtí plochodrážníci se brzy probojovali do první ligy, oporami byli například Zdeněk Dominik st. nebo Karel Fojtík. V roce 1967 postoupili do extraligy, v nejslavnější éře v 70. letech zde jezdili Miloš Duda, Josef Plíšek, Jan Jáša a další.

Česká házená

Česká házená na hřišti DTJ
foto: archiv Muzea Fojtství Českou házenou začali v Kopřivnici hrát v roce 1928 členové DTJ, později také sokolové. V roce 1959 založila v Kopřivnici skupina nadšenců oddíl české házené, jehož prvním krokem byla úprava zchátralého hřiště DTJ. Na něm ještě téhož roku uspořádali propagační utkání mezi mužstvy II. ligy. Ve své první sezóně 1959-1960 se kopřivničtí házenkáři probojovali do krajského přeboru, o rok později do divize.

Mezinárodní házená

Mužstvo házené, které v roce 1970 postoupilo do II. ligy
foto: podnikový archiv Tatra Kopřivnice V červenci 1962 přešli kopřivničtí házenkáři z české házené na mezinárodní a byli zařazeni do krajského přeboru II. třídy. V následující sezóně postoupili do I. třídy a o rok později vybojovali postup do II. ligy. V roce 1968 sestoupili do divize, ale na podzim 1970 se do druhé ligy vrátili a skončili na nečekaném třetím místě. V sezóně 1972-1973 pak postoupili do nově vytvořené národní ligy. V roce 1974 házenkáři dokončili rekonstrukci vlastního stadionu, o dva roky později začali využívat nově postavenou halu u ZŠ Pionýrská.

Házenkáři v první lize

Hráč Lokša střílí v utkání proti Slávii Praha, 1975
foto: podnikový archiv Tatra Kopřivnice V roce 1976 se A mužstvo probojovalo do I. ligy, kde následující sezónu obsadilo druhé místo. V roce 1978 se kopřivničtí házenkáři stali vítězi Československého poháru a reprezentovali ČSSR v Poháru vítězů pohárů. Dobré výkony zajistili řadě kopřivnických házenkářů účast v reprezentačních mužstvech ČSSR. V roce 1990 se klub osamostatnil a v sezóně 1992-1993 dosáhl vrcholu, když získal titul mistra České republiky.

Rychlostní závody automobilů

Bruno Sojka ve voze Tatraplán Sport, Velká cena Československa 1949
foto: archiv Muzea Fojtství Po válce vedly úspěchy cestovních vozů, ke stavbě sportovních vozů pro rychlostní závody. V nich kraloval Bruno Sojka, který však tragicky zahynul při tréninku závodu Ecce Homo v roce 1951. Po úspěšném Tatraplánu Sport byl zkonstruován závodní vůz Tatra Monopost. Do roku 1957 se trojice jezdců Pavelka, Veřmiřovský, Mark účastnila s Monopostem všech tuzemských rychlostních závodů a několika závodu v zahraničí, které ve většině případů vyhrála.

Maraton de la Route

Adolf Veřmiřovský a Stanislav Hajdušek, Maraton de la Route 1966
foto: archiv Technického Muzea Tatra Rok 1956 přinesl novou éru úspěšných vozů T 603. Ty byly v letech 1957-1958 testovány v domácích závodech a od roku 1959 se účastnily závodů v zahraničí. Tříčlenným soutěžním týmem prošli postupně všichni tovární závodní jezdci Pavelka, Veřmiřovský, Mark, Fac, Čechmanem, Chovanec a Hajdušek. V 60. letech se Tatra účastnila největšího evropského závodu Maraton de la Route nejdříve na trati Liege-Sofia-Liege, poté na okruhu Nürburgring, kde získala řadu dobrých umístění.

Autokros a Rallye Paříž – Dakar

Kopřivnická Tatra na Rallye Paříž – Dakar
foto: archiv Technického Muzea Tatra Ke konci 60. let se automobilka Tatra zaměřila na výrobu nákladních vozů, skončila tak její účast v závodech cestovních a sportovních vozů. Počátkem 70. let se však začaly objevovat sportovní autokrosové speciály. V této disciplíně vynikl především Alois Havel, který dosáhl čtyř titulů vicemistra Evropy a dvou titulů mistra ČSSR. Od roku 1986 se Tatra účastnila slavné pouštní soutěže Rallye Paříž – Dakar. Jedním z nejúspěšnějších jezdců tohoto závodu, se stal Karel Loprais, šestkrát zvítězil, čtyřikrát obsadil druhé a jednou třetí místo v kategorii kamionů.

Lehká atletika

Atleti na startu Zátopkova stadionu
foto: archiv Muzea Fojtství Lehkou atletiku začali v Kopřivnici pěstovat před válku tělocvičné jednoty. V roce 1949 vznikl v rámci Sokola Tatra Kopřivnice atletický oddíl. Vzestup atletiky je možné zaznamenat především od roku 1955, po dokončení stadionu Emila Zátopka. V letech 1956-1959 se v Kopřivnici konala velká cena ČSR v běhu na 10 km s návštěvou až 4000 diváků. Atletický oddíl vykazoval úspěchy zejména u dorostenců, kteří v roce 1968 postoupili z oblastního přeboru do Moravské lehkoatletické ligy.

Oddíl vzpírání

Průkopník kopřivnického vzpírání Ludvík Kašpárek
foto: sbírka Ludvíka Kašpárka Počátky kopřivnického vzpírání se datují do roku 1966, oddíl byl nejprve součástí odboru základní tělesné výchovy TJ Tatra. V roce 1967 založilo 12 vzpěračů pod vedením trenéra Ludvíka Kašpárka samostatný oddíl vzpírání. Přihlásili se do okresního přeboru v Karviné, protože v Novojičínském okrese tato soutěž vůbec nebyla a obsadili druhé místo. V roce 1970 vzpěrači postoupili do krajského přeboru, poté v roce 1972 do divize a o rok později do II. ligy.

Úspěchy kopřivnických vzpěračů

Oddíl vzpěračů TJ Tatra Kopřivnice v roce 1971
foto: podnikový archiv Tatra Kopřivnice V druholigové soutěži kopřivničtí vzpěrači zvítězili a v roce 1974 postoupili do nově vytvořené národní ligy. Toho roku proběhlo v Kopřivnici také první ze série mezinárodních utkání Kopřivnice - Opole. V roce 1976 se vzpěrači probojovali až do finále národní ligy, ve kterém zvítězili a stali se přeborníky ČSR. V kvalifikaci o celostátní ligu v lednu 1977 skončili na druhém místě. V následujících letech se opakovaně účastnili kvalifikace, do celostátní ligy postoupili až v roce 1984.

Oddíl juda

Judisté TJ Tatra na krajském přeboru v Kopřivnici v roce 1975
foto: podnikový archiv Tatra Kopřivnice První oddíl juda vznikl v roce 1965, brzy však zanikl, ale v roce 1971 byl znovu obnoven. V prvních letech se judisté zaměřili na propagaci tohoto sportu a nábor mládeže, poté se zapojili do pravidelných soutěží. V roce 1977 na dva roky postoupili z krajského přeboru do I. národní ligy. V roce 1981 se v soutěži jednotlivců dostali až do finále mistrovství ČSSR. Společné družstvo TJ Tatra a TJ Vagónka Studénka v roce 1984 postoupilo do I. národní ligy, v roce 1986 zde zvítězilo a získalo titul přeborníka ČSR.

Lyžařský oddíl

Lyžařský areál na Červeném kameni
foto: sbírka Ski klubu Kopřivnice V roce 1928 vznikl v kopřivnickém Sokolu lyžařský odbor, po válce byl obnoven, nejprve jako součást Sokola, v roce 1948 přešel jako samostatný oddíl do sjednocené tělovýchovy. Začátkem 50. let se zrodil plán na vybudování lyžařského areálu na Červeném kameni. V letech 1953-1956 postavili členové oddílu svépomocí sjezdovku, počátkem 60. let následovala stavba lyžařského vleku, poté vybudovali osvětlení sjezdovky a zařízení na výrobu umělého sněhu. V letech 1980-1983 proběhla výstavba lyžařské chaty.

Úspěchy lyžařů

Odchovanec kopřivnického lyžařského oddílu Miroslav Kolář
foto: sbírka Ski klubu Kopřivnice Po vybudování sjezdové dráhy, se rozběhla také závodní činnost. V roce 1956 byl uspořádán první ročník závodu O pohár závodu Tatra. Nejlepšími závodníky té doby byli Břetislav Šrubař a Vilém Kurec. V roce 1977 oddíl založil lyžařskou školu, která vychovala řadu dobrých sportovců. V 80. letech patřili mezi nejlepší reprezentanty oddílu Petr a Tomáš Eichnerovi a Miroslav Kolář, pozdější osminásobný mistr ČSSR a čtyřnásobný účastník zimních olympijských her.

Spartakiáda

První okresní Spartakiáda v Kopřivnici v roce 1955
foto: archiv Muzea Fojtství První spartakiády pořádala FDTJ před válkou, opět se objevily v 50. letech, kdy měly nahradit tradiční sokolské slety. Stejně jako poslední sokolské slety se spartakiády odehrávali na velkém strahovském stadionu v Praze. Než však proběhla celostátní spartakiáda, pořádaly se menší spartakiády na okresních a oblastních úrovních. První okresní spartakiáda proběhla v Kopřivnici v roce 1955, navštívilo ji na 10 tisíc diváků a na ploše cvičilo 4500 cvičenců, 191 z nich pak vystoupilo na I. celostátní spartakiádě v Praze.

Spartakiáda

Spartakiáda v Kopřivnici v roce 1985
foto: archiv Muzea Fojtství Další spartakiády probíhaly v pětiletém intervalu. Výjimkou byl rok 1970, kdy byla Spartakiáda zrušena z obavy, že by se mohla zvrhnout v protirežimní demonstraci, nedlouho po událostech v srpnu 1968. Pátá spartakiáda probíhala v duchu oslav 30. výročí osvobození. Největší spartakiádní cvičení v Kopřivnici nazvané „Kopřivnický zázrak“ proběhlo v roce 1980, cvičilo zde 5300 cvičenců a shlédlo jí více než 10 tisíc návštěvníků. Po roce 1989 spartakiády upadly v zapomnění a vrátily se sokolské slety.

Tiskové zprávy

RSS ikona

Kopřivnické noviny

Galerií Galaxie letos naposled zazní alternativní hudba

Kopřivnice (dam) – V pátek 15. prosince bude Galerií Galaxie v kopřivnickém parku E. Beneše znovu znít alternativní hudba. Během jednoho večera se v komorním ...

Dotace pomůže MŠ Záhumenní s projektem

Kopřivnice (hod) – Rada města schvalovala přidělení finanční podpory z dotačního titulu Zdravého města.

„Celková alokace pro podporu aktivit v oblasti ...

Prohlášení o přístupnosti    Mapa stránek    RSS